Letošní září významně pozkoušelo moje přesvědčení, že na počasí se nadávat nemá. Jednak se tím nic nezmění a jednak se tím člověk akorát otravuje. A vůbec pokud jde o déšť – za ten bych měla být obzvlášť vděčná, ne?

Sedlo pod Zvičinou

No, nebyla jsem. U nás začalo pršet druhého září a pršelo více méně denně, jen intenzita se měnila. První pauza byla mezi 18. a 19. zářím, to nepršelo celých deset hodin. A proč si to pamatuju? Inu, protože jsem v té dešťové proluce musela posekat zahradu!:)) Babí léto se sluníčkem přišlo až ve středu 27. září (o den dřív jsme museli pro strašlivé mokro a bahno zrušit stopařský trénink) a trvá doteď, tedy do prvního října.

Berry zamyšlená

A co se u nás dělo? Inu, kromě nástupu podzimu, opět hezky v tradicích obrázků z Alšova Českého roku na vsi a ve městě, jsem byla jako obvykle párkrát v Praze a v Hradci Králové, navštívila jsem na krátko Velké Losiny a Pecku. Ale hlavně – vypuklo houbové šílenství! Ano, i u nás:))

Klouzky na zahradě

Začalo to kolem 24. září a teď končí. Lesy vypadaly jak ilustrace z ruských pohádek – pro houby nejrůznějších barev a tvarů nebylo doslova kam šlápnout a i já jsem si užila stav, kdy jsem si odskočila do lesa, na jednom místě naplnila košík a šla domů ne proto, že by došly houby, ale víc košíků jsem s sebou neměla:))

V té době jsme začali i s česáním ovoce. Bylo to snadné, letošní rok úrodě nepřál, takže to byly hrušky ze stromu, který nám roste na dvorku, a jablka z prastaré jabloně, která už dávno nemá existovat. Ten chudák strom má kmen tak vykotlaný, že na řezu by tvořil jedno velké C. Už několik let je na jaře ořezávaná jen ze štaflí, protože jsem z bezpečnostních důvodů o ni zakázala opírat žebřík. Ale stále rodí...:))

Pod Zvičinou

Fotky jsou na pohled neuspořádané – to proto, že jsem je nakonec nechala tak, jak měsíc šel a tematicky je neshlukovala:)) Doufám, že si je i tak užijete...

Foto: autorka. Další obrázky si můžete prohlédnout níže v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti. 

Osobní stránky autorky: www.dedenik.cz