Vrcholné léto bylo u nás pod Zvičinou opět jako malované. Série horkých dnů pravidelně končily prudkými bouřkami, z nichž ta z jedenáctého srpna za sebou nechala opravdivou spoušť jen kousek od nás – severovýchodně od Dvora Králové, kolem Kohoutova a Běluně zůstal po vichřici vyholeného lesa a spousta poškozených střech.

Před bouřkou

V Běluni to vzalo střechu solidně postavenému domu (bývala to hospoda a hotelem, tuším, velké stavení), který navíc stojí v údolí! Hned vedle probíhá v létě dětský tábor a jak jsem se dozvěděla, rodiče si odvezli děti 4 hodiny předtím, než ta katastrofa přišla. Tábor je stanový, má jen jednu lehkou dřevěnou chajdu (to se fakt nedá jinak nazvat), takže děti měly neuvěřitelné štěstí. Jediný blízký solidní úkryt je totiž jen ta hospoda, které to vzalo střechu. Vedlejší Kohoutov byl tak zasažen, že musel zrušit své každoroční, velmi populární řemeslné trhy. Dodnes jsou tamní lesy uzavřené.

Někdo si hrál v lese

U nás také popadalo dost stromů, ale pořád to byly jednotlivé stromy, ne pás lesa. Jeden z nich ovšem (jako obvykle) spadl na koleje a narazil do něj vlak, takže byla uzavřená trať mezi Dvorem Králové a Starou Pakou. Naštěstí se snad nikomu nic vážného nestalo, aspoň se o tom nepsalo v místním internetovém plátku Královédvorsko. Jinak ten jev, který v bouřce kosil stromy a bral střechy se prý jmenuje derecho – podrobnosti najdete zde.

Plavání

Když odečtu bouřky, byl to měsíc poklidný, vrcholné léto už není tak bohaté na jasné barvy, jako předcházející měsíce, je to čas dozrávání. U nás začaly „opravdové“ žně, tedy nejen raný ječmen, ale postupně řepka a další obilí. Nejdéle na polích vydržel oves. Samozřejmě jsem fotila, mám slabost pro velké stroje a mezi ty kombajny rozhodně patří:)) Také jsme tu měli žháře, který zapaloval strniště, včetně stohu řepky, na poli mezi Zábřezím a Dolním Dehtovem. Stoh byl zapálen +/– 12. srpna a doteď není úplně vyhaslý.

Na Zvičině ještě stojí obilí

V průběhu srpna jsme tu měli na týden Patrika, tak jsem výletili – z Černé hory moc fotek nemám, ale najdete tu pár obrázků z polské/ého (?) Karpacze. Odtud je nejen úžasný výhled na Sněžku z druhé strany (vypadá mohutněji než od nás, když kolem nejsou další hory), ale i báječné plavání. Kdybyste měli cestu kolem, neváhejte:)) Také najdete pár fotek z Janovy hory, kde chovají huculy – další výlet do hor. Taky jsme s Patrikem začali s aktivní přírodovědou – jsem toho názoru, že i městské dítě by mělo v raných 4 letech poznat víc než jeden strom:))

Žně pokračují

Vyfotila jsem vám i koupadlo v Zábřezí – žádný bazén, vybetonovaná nádrž napájená místním potokem. Letos bylo bezvadné plavání, protože nebylo tak horko jako v předchozí roky a řasy neničily vodu. Je to tam takové vesnicko-rodinné: takřka vždy tam vřeští nějaké mládě, které rodiče nebo prarodiče učí plavat, blbnou plavající děti, flirtuje tu mládež, zarputilci počítají uplavané bazény, ostatní se kochají a plavou pro radost. A všichni se tu vejdou:)) Byla jsem si tam zaplavat i pár hodin před místním hudebním minifestivalem – bylo to fajn, koukněte i na krátké video (Troškovi by se to líbilo:))

Koupadlo v Zábřezí

Jinak je vidět, jak v krajině přibývá senových i slámových zamotanců, které pořád fotím, protože umějí v krajině vypadat velmi geometricky-malebně. Strniště se postupně mění v mourovatá pole – obvykle je postup takový, než nejdřív se na pole rozvozí kejda nebo hnůj (nebo se vápní) a potom se podmítá – tím vzniká ten barevný (mouratý:)) efekt. Teprve potom následuje orání a vláčení. Ostatně, nevíte, jestli se o tom ještě učí na základních školách?

Pohled z Třebihoště k Dehtovu

My, co cvičíme psy, jsme si nenechali strniště s balíky slámy ujít – každoročně na strništních trénujeme a každoročně nás „překvapí“, jak dobře psi umějí na takové dost nehostinné půdě (udusaná a bylo sucho) čuchat. Jen vědí, že se lidé často schovávají za balíky, tak během stopování poctivě nahlížejí za každý, který míjejí. Sice naše stopy většinou končily až v lese, ale stejně nakukovali!:))

Jiřičky se už houfují

Mezi fotkami najdete i obrázek třešňové aleje, kterou si vysadili občané Velkého Vřešťova – sami sobě! Moc se mi ten nápad líbí a doufám, že až v rámci komplexních pozemkových úprav u nás vzniknou nové cesty, tak i my, z Doubravice, Zálesí a Velehrádku nějakou alej vysadíme:))

Vřešťovská třešňová alej

A tak se dnes ptám – jaký byl srpen u vás? Máte u vás nějaké pěkné koupání? Také vás trápily bouřky a vichřice? A proběhli jste se po strništi?:))

Foto: autorka. Další obrázky si můžete prohlédnout níže v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti.

Osobní stránky autorky: www.dedenik.cz