A s čím si hraje tvoje kočka?
Když jsme dostala tuhle otázku od kamaráda, který má doma bytovou sibiřku, zaváhala jsem. S čím si vlastně kdy hrály naše kočky?
Kdysi jsme měla snahu kočce nějakou hračku opatřit, ale dopadlo to vždycky stejně – sebraly ji psice. Takže po krátké řadě rozžvýkaných plyšmyší nám doma zůstala jen rolnička v klícce, ale ta nezajímala žádnou kočku ani psy. Proto ji dosud máme doma. Někde.
Polárka i Maceška doma občas honily lístek z benjamínu, vršek z petky, gumičku do vlasů nebo korkový špunt (a o ten se dělily se psy). Pak celkem rychle přešly na ulovené myši, se kterými driblovaly po terase, což mi sice poněkud šlo na nervy, ale zato v okolí se nemihnul ani myší ocas.
A pak přišla demoliční četa. Kocouři si hráli hlavně spolu. Žádnou hračku nikdy neměli, vystačili si s papírkem nebo lupenem z kytky. O to víc se spolu packovali a rvali. Hráli si na honičku, na schovku i na vraždy (jeden kocour drží druhého pod krkem, oba se okusují a ječí). A ano, samozřejmě na loupežníky (kdo toho ukradne víc k jídlu).
Kdysi jedno dítko vyzkoušelo, jestli se bude Macešce líbit laserové ukazovátko, ale kupodivu se běhajícího světýlka bála. S kocoury jsem to zatím nezkoušela.
Takže s čím si hraje naše kočka? Když se teď dívám na Oriáška, tak jednoznačně si hraje na lovce, on tu mouchu jednou chytí!
Toto je obvyklý vípák, takže sem pište o čemkoli, co vás zajímá a oč se chcete podělit.