Čaute. Anžto jsem právě vstoupil do velmi hnusnýho období, který na študáka přichází s periodou dvakrát ročně, aka zkouškový, tak jsem se jal zkomponovat holicí esej No. 2, protože prokrastinace is the key. Předem děkuju za vřelý přijetí a přivítání na Zvířetníku. Jakožto člověk vychovanej velmi krutejma a žlučovitejma diskuzema na Facebooku, který jsou plný capslocku, infantilních smajlíků a znásilňování češtiny (já vím, že píšu nespisovně a paní češtinářka Vondráčková by ze mě taky radost neměla, ale spisovnost si šetřím na školní eseje), jsem měl velkou radost z, až twitterovsky, intelektuální diskuze.

Jelikož na odpovídání v diskuzi nemám momentálně ani čas, ani potřebný přihlášení (zatím), tak nejčastější reakce budu řešit vždy v úvodech článků. Pod prvním článkem (najdete ho zde) se mimo krásnejch vzpomínek na tatínky, dědečky, strýčky a jejich holení často objevovala připomínka ohledně jednoho, mnou opomenutýho, holícího nástroje, neboli elektrickýho holícího strojku.

Za mě jediná přípustná situace, kdy ho lze použít, je, pokud jste člověk, kterej potřebuje (ale fakt pod hrozbou smrti) bejt oholenej každej den a zároveň vstává v nějakou naprosto odpornou ranní hodinu. Jinak je to jako štípat dříví na hydraulickým štípači a pak se před sousedem vytahovat, jak to máš krásně naštípaný a vyrovnaný. Nebo jako sólo na baskytaru (zdravím basata a basnice (kdož nevíš, koukni na Basárny na YouTube)). Prostě se to nedělá.

Dále u mě nastal shaving update, protože jsem si koupil shavettu, což je v podstatě břitva, akorát se do toho strká půlka normální žiletky, takže člověk nemusí řešit broušení a obtahování ostří, což je dost voser, když to neumíte. Tou, jež mě připravila o shavettovský panictví, se stala kráska od The Bluebeards Revenge. Jelikož model nese ofiko název Cut-throat straight razor (o eliminaci břitvou jsem v diskuzi taky něco četl, zdravím autorku), a já si svoje zásadní předměty (kola, břitvy atd.) pojmenovávám, dostala jméno Šmiktepna. Už na ni i došlo, a musím říct, že rozhodně zahálet nebude. Na tvářích je nepřekonatelná, u krku si člověk musí natřikrát zlomit ruku, než najde ideální úhel, ale asi jde o cvik. Šít jsem nemusel.

Shavetta z Razor Blades 4 You

Ale k tématu. V půlce prosince jsem absolvoval holení v Thoma’s Barber shop Tomáše Kožíška. Takže jak taková záležitost vypadá. Objednáte se, přijde vám potvrzující SMS s časem a křestním jménem holiče. Ve správný čas dorazíte do holičství. To jest laděný do podoby pánskýho klubu. Všude dřevo, kůže, prvorepublikový plakáty, vystavený břitvy a další věci, který by ženská v obýváku nesnesla. V televizi běží sport, z rádia se line muzika a páni holiči kmitaj. Pokud je chuť, dáte si kávu/whiskey/doutník (možno různě kombinovat), váš holič vás přivítá a usadí.

Poté co se shodnete na požadovaným designu, začne show. Nejdřív masáž tváře pomocí oleje s fajnovým francouzským názvem. Potom zamotání obličeje do horkýho ručníku. To proto, aby se vousy změkčily a trochu nabobtnaly, což má za následek snazší holení a zároveň delší výdrž hladký tváře. Mezitím si holič štětkou, na kterou ani náhodou normální smrtelník nemá, nakrouží z mejdla pěnu. Vymotá vás z ručníku, nanese pěnu, upne žiletku do shavetty (břitva se z hygienickejch důvodů nepoužívá, sterilizací ji totiž úplně vykurvíte) a začne holit.

Během holení vám jemně naklání hlavu, napíná kůži, případně vás požádá, abyste si zatlačili jazykem pod spodní ret, protože tam to jinak nejde. Ostrost nástroje vůbec nevnímáte, naopak si jí sotva všimnete. Po dokončení se vás holič zeptá, jestli je to takhle ok. Pokud ne, tak se pokračuje, pokud jo, následuje kamenec. Pak se vás zeptá, jestli může bejt kolínská. Jelikož je to pro vás svátek, samozřejmě svolíte. Pak vás holič upozorní, že kolínská má 80 voltů a může tudíž na tváři trochu pálit, což samozřejmě očekáváte. Bohužel vás už neupozorní, abyste zadrželi dech. Na tváři sice kolínská trochu pálí, ale jelikož 80 voltů se z teplýho ksichtu odpařuje fakt rychle, tak na nosní sliznici je to completely different story. No a tím je hotovo. Domů odcházíte dokonale oholení a se zážitkem.

Tohle je vaše představa. V reálu to dopadne trošku jinak. Jelikož jste se objednali na poslední chvíli, protože jste zjistili, že dneska odpo máte náhodou čas, nemůžete si holiče vybrat. A jaký je vaše překvapení, že vás bude holit ženská (ve všech rozhovorech se Tomáš Kožíšek dušuje, že u něj ženská pracovat nikdy nebude). Takže jste trochu nervózní, ale zároveň si najednou uvědomíte, že jenom málo věcí, co vám OBLEČENÁ žena může provádět, je víc sexy (ale možná je to jenom můj fetish, nevím). Btw neexistuje větší důkaz důvěry, než když vám chlap dá do ruky břitvu (případně naopak).

Další šok přijde ve chvíli, kdy vkročíte do Barber shopu. Tady je třeba podotknout, že Tomáš Kožíšek toho má po Praze víc, takže mu tam ty holiči různě rotujou. Takže očekávajíce zkušený chlapy holiče vejdete do holičství a zříte (nutno předeslat krásnou) slečnu holičku a mladýho pohublýho chudinku bez jakýhokoliv fousu. To vám trochu zkazí dojem. Nicméně dál všechno podle představ. Sám sebe doma bych se sice oholil líp, ale slečna se moc snažila a byla pěkná, takže zážitek cajk.

Suma sumárum. Zážitek to byl moc pěknej, ovšem vlastní rukou lepší. Jako dárek amantovi určitě doporučuju, akorát je lepší neabsolvovat to v zimě, protože cestou mi byla fakt zima na hubu.

Do budoucna nevím, jestli tohle budu ještě někdy absolvovat, v příštích týdnech se každopádně holit nehodlám, protože exam beard (vygooglete si play-off beard, stejnej princip) beru velmi vážně. Navíc nechci mít omrzlou hubu. Čaute příště.

Foto: zdroj Razor Blades 4 U – z internetu