Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Všem krásnou středu a Maričko díky za krásné povídání i s fotodokumentací. Je báječné, že to vše (i díky Vám) ptáčci zvládli. Ten hýl je překrásný. U nás v Praze vidět hýla (tedy toho rudého) je vzácnost. Jinak já taky shledávám pozorování ptáčků ohromně zajímavým a od té doby, co aktivně ptáky krmíme celoročně, si kolikrát k večeru sednu na zahradě na studnu a čekám "co bude". Obvyklá sestava u nás jsou zvonci, sýkory (modřinky, koňadry, občas babka), zvonohlíci, někdy párek dlasků, holub hřivnáč, hrdličky, špačci, vrabci, někdy se staví žluna nebo bažant, ale hlavně ti "naši" strakapoudi - Tlachapoudi... U sousedů na ořechu vyvedli mladé. Sousedi krmí jen v zimě, takže všichni létají k nám. Tlachapoudi zbožňují ty ptačí koláče a je legrace koukat jak se mezi sebou hašteří třeba 4 zatímco všichni visí na jednom koláči. Vyfotit to by ale byl asi zázrak. Tlachapoudi jsou plašší, vadí jim zvuk foťáku. Vše, co jsem zatím zkoušela cvaknout je nepoužitelně rozmazané. Včera mi ale dovezli ze Zelené domácnosti bednu koláčů, také několik dalších krmítek na ně, takže teď už se Tlachapoudi nemusí tolik hádat o jedno, když mají 3. Dala jsem dvě i na zahradu rodičům a babička už si pochvaluje, jaké je to hezké koukat na ptáčky, jak se živí. Eda naštěstí ptáčkům dává pokoj, toho štve jenom ježek.

Teda Evo, to je výčet ptactva. Náš by bylo dost menší!

Také mám většinu fotek ptáků rozmazaných. V hnízdě hýla mex. už jsou ptáčata, jasně vidím natahovat tři hladové krkčky, možná je jich tam víc. Chodím si tam občas sednou s dalekohledem, takže hnízdo vidím dost jasně. Ale fotit se mi to nedaří, protože je pozoruji ze vzdálenosti dobře 7 metrů a i můj maximální zoom nestačí na jasnou fotku (viz ty co mám v albu). Na vedlejší zahradu moc nechodíme, takže asi výlet ptáčat propásnu. Škoda!