Terra australis incognita, tedy Austrálie či Klokánie je po Antarktidě nejřidčeji osídleným kontinentem. On to vlastně je takový vele-ostrov obklopený oceány. Na západě Indickým, na jihu Jižním, na východě Pacifikem a na severu, kde se ke Klokánii blíží ostrovy Indonésie, to jsou moře Timorské, Arafurské a Korálové.

Většina obyvatel žije kolem pobřeží výše zmíněných vod. Vnitrozemí, kde se převážně nachází pouště, se hustota obyvatel na 1 km čtvereční limitně blíží nule. Zato se zde však nachází soukromé dobytčí farmy o rozlohách menších evropských států, jako Belgie a nebo Švýcarsko. Na příklad Newcastle Waters Station v Severním teritoriu má rozlohu pouhých 10 353 km čtverečních, na kterých chová stádo hovězích bifteků o 45 000 hlavách.

Pomýlený majitel, Consolidated Pastoral Company (CPC), s jinými pomýlenými, Sun Cable Singapoore, se dohodli a rozhodli, že na pouhých zhruba 15 % rozlohy farmy, 12 000 ha (120 km2), zřídí solární elektrárnu, jejíž výkon o 10 gigawatech bude exportovat do Sigapuru káblem 4500 km dlouhým (odkaz https://www.suncable.sg/ ) Toto by mělo pokrýt 20 % spotřeby singapurské elektřiny. Jaké budou energetické ztráty v tak dlouhatánském káblu a následných bateriích, se neodvažuju odhadnout.

Po ukončení analýzy vlivu tohoto projektu na prostředí by se vše mělo v roce 2023 rozjet. Ovšem nikdo, neví jak bude ovlivněno počasí a nebo podzemní voda pod rozlohou 12 000 ha, kde bude stín pod panely. O místně rostoucích pouštních rostlinách a místní fauně raději ani nemluvit. Geoforming a nebo geoinženýring takového rozsahu, zplanýrovat a vyčistit 120 km čtverečních, nikdo ještě nezkoušel a nikdo tak neví, jak vysoce negativní bude výsledný vliv na prostředí.

(jen pro představu klikněte sem)

Zde jde o rozhodnutí čistě politické. Je vědecky dokázané, že vyrábět elektřinu obnovitelnými zdroji je nejen podstatně dražší, ale i pro prostředí daleko škodlivější. Spotřeba energie a materiálů k výrobě, výstavbě a zprovoznění solární a nebo větrné elektrárny zatíží prostředí několikanásobně více, než kdyby byla pořízena konvenční tepelná elektrárna o stejném výkonu. Zrovna tak i údržba celého „ekologického“ zařízení, aby fungovalo tak, jak bylo navrženo, zatěžuje prostředí různými emisemi. Když se podíváme na finanční efekt, tak jen životnost takové solární a nebo větrné elektrárny je 20 let oproti 40 rokům konvenční tepelné elektrárny, jejíž pořizovací cena na daný výkon byla méně než poloviční, zrovna tak bylo její výrobou, výstavbou a zprovozněním zatíženo i prostředí zhruba jen z poloviny.

Nejlépe jak pro ochranu prostředí, tak i nízké náklady pořizovací i provozní nám ze všeho vychází elektrárny nukleární. Na druhém místě se umisťují elektrárny tepelné na fosilní paliva a na konci jsou elektrárny na obnovitelné zdroje. Zde nepočítám existující hydro-elektrárny a tepelné - geotermální elektrárny.

Tepelné elektrárny na fosilní paliva vydechují po celou dobu svého života do atmosféry škodlivé emise, avšak jejich pořízení zatěžuje prostředí o více než polovinu méně, než pořízení elektrárny na obnovitelné zdroje stejného výkonu. Takže suma sumárum tepelné elektrárny na fosilní paliva po 40 letech své životnosti včetně pořizovací hodnoty zatíží prostředí i peněženky provozovatelů podstatně méně než elektrárny „ekologické“, u kterých je vysoká cena jak provozní, tak i pořizovací, s odpovídajícím negativním dopadem na prostředí, zvlášť ve fázi výroby solárních panelů, baterií, větrníků a veškerého příslušenství.

Další bomba obrovského zatížení prostředí nastane na konci životnosti elektrárny. Zatím co klasické, tepelné, na fosilní paliva, již úspěšně umíme téměř celé recyklovat, dosud není jasné, co s nepoužitelnými solárními panely, bateriemi a sklolaminátovými lopatkami elektráren větrných. Zde se jeví recyklace velice nejasně a nebude-li možná, tak zlikvidování takového obrovského množství odpadu se jeví jako katastrofa pro prostředí.

Solární elektrárna firmy Sun Cable by měla být zřízena nedaleko jezera Woods v Severním teritoriu, které dovede v létě v době cyklonů, monsunů a záplav zvětšit svoji rozlohu až na 1000 km čtverečních.

Odkaz zde:

https://www.abc.net.au/news/rural/2020-10-20/newcastle-waters-station-nt-set-for-worlds-biggest-solar-farm/12785256

Psáno 23/10/2020.