Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Milá Evo, moc ráda Tě čtu, máš takový šmrncovní styl, suchý humor (vychutnávám si ho) a barevné vyjadřování. Zkrátka lahůdka.

Poslední týden, ne, celé dva poslední týdny byly hrozné, protože vše nevyhnutelně směřovalo k tomu, co se stalo, Tomu se člověk těžko může vyhnout. Velice těžko v psaní, ale v myšlenkách rozhodně ne.

Je mi líto manželovy maminky, i když, jak píšeš, někdy je smrt to nejmilosrdnější, co může přijít. Ale dcera přítelkyně, ach, to je opravdu hrůza.

Objímám Tě a přeju Ti, aby ten další měsíc, přestože jeho začátek je děsivý, skončil mnohem mnohem lépe. ... Na fotky se podívám později, teď nemohu.

Evi, díky za článek! Velmi dobře jsi se vypořádala s nanicovatým únorem, ten letošní byl díky vichřicím pěkně vypečený. A březen nebude lepší. U nás na sever od Brna je úžasné sucho. Dnes jsem se z prochajdy s Ajví a Meggie, z přírody, vrátila po kolena zaprášená .

Díky za moc pěkně napsané články - leden, únor - a k nim krásné fotky, moc hezky se mi četlo

Dekuji, budu se snazit i nadale...

Ach jo, já teda únor fakt nemám ráda (což mi v tomhle měsíci narozený Franta poněkud zazlívá). Letošní byl tak nějak standardní až teda na ten závěr, fujtsjxl...

Ale popsala jsi ho moc pěkně a nafotila taky, jen teda tu kotlovou příhodu nezávidím. Halt únor :P

Dobře, že únor už je za námi (šotek mi navrhl úmor, což není od věci), moc pěkný nebyl nikde! Ale jak šly dny jsi vylíčila tradičně čtivě a fotky máš moc pěkné.

Tvar jsem na kůře stromu asi nenašla, ale obrázků jsem našla dost - rybu, srdíčka, ptáčky, psí zadek, malou postavičku sedící na velkém psu, jednu ledvinu, jedno zachmuřené oko - je tam toho určitě víc. Jaký tvar jsi měla na mysli ty?

ach ta diakritika. ja si na ni tak odvykla a nedojde mi, ze nekomu chybi a muze uvest v omyl ... ja mela na mysli tvář :))))). pusa je vystoupla, nad ni je srdicko a mezi oci nekdo neco vyryl. nos teda chybi. uz ji vidis?

I když se ti únorový fotorok psal těžko (jak já tě chápu), nakonec přes všechna trápení jsi napsala velice milé povídání o toku života na "drsném severu". Děkuju.

AD "drsný sever" - potvrzuju, že jste s jarem už opravdu daleko. U nás, na slunném jihu, kočičky ještě spí a z kytiček jsem onehdy narazila na podléšky a včera na podběl - a fialky, ale ty kvetly schované v závětří u paty domů. Jinak je u nás momentálně sice slunečno, ale mrazivo.

Slunecno a mrazivo znamena, ze neprsi a neni bahno. Plus nemate kopce, tak nemusis na kole bojovat s prevodama a zimne unavenymi svaly :). Sama pozitiva. Poldesky a podbely jsem tu nidke nevidela. Asi je priroda preskocila.

Evo, moc hezky napsáno. Je to tak jak život jde a nedá se s tím nic dělat, jen to přijmout se všemi strázněmi ale i krásami kolem,ve společnosti nejbližších nebo sama se svými myšlenkami. Jarní fotky, rituální cesta do práce,procházky po známých místech,lyžovačka, kočičák u PC,to vše budí naději. Díky Tobě,budu mít dnes krásný den,drážďanský.

Dekuji za mila slova, Jenny. Budu se snazit, aby bylo smutneho psani co nejmene.

Únor nebyl dobrý- kus jsem ho prožila se sádrou na promrzlé noze (nedokázala jsem bez pohybu zahřát nohu v sádře ani tu bez sádry, teplé ponožky nepomáhaly). Ten konec to nevylepšil, ve světě se děje moc špatného. Navíc u nás skoro celý únor byly strašně silné vichry a země je vysušená na troud...

Sadru nezahrejes, pod ni se nepodrbes, lity lity. Necht se ti urazy vyhybaji dlouha leta!

Máš moc pěkné fotky, Evo. Líbí se mi ty momentky z všedních dní - tuhle kocour vykukující mezi šprušlemi, tamhle kocour ležící-spící, anebo se nonšalantně protahující. A těch kytek! Je to balzám. Těžké zprávy se hrnou ze všech stran, osobní i politické , takže jsem vděčná za zdejší pozitivní ostrůvek. Neznamená to, že zavírám oči, ale oddych je potřeba. Moc díky.

Nedalo mi to a konzultovala jsem to vaše mírné podnebí oproti tomu našemu. Nu ano, jsou v tom hory - vaše podnebí je v podstatě přímořské Kvete vám to tam krásně a budu se těšit na další měsíc.

Dekuji za pochvalu - a hlavne za reakce u fotek . O smutnych vecech tu psat nechci, jen ten unor me proste emocne prevalcoval. A nejen me, soude dle komentaru. U sebe vnimam zasani zmenu nalady oproti vcerejsku, asi jsem se z toho vypsala.

Dnes tu mame opet slunecny den, jen rano byla fakt desna zima. Na kole mi malem odpadly v rukavicich prsty a omrzla to, sedici cast. Zimni bundy neodlozime jeste par tydnu ani tady v primorskem podnebi.

Také všem přeji hezký a slunečný den. V Praze mrzne, ale svítí slunko. Aspoň tak trochu toho vitaminu D a dobré nálady posbíráme.

Co se týče února, úplně s Evou souzním. Ani u nás to nebyl dobrý měsíc, ačkoli u nás to začalo již lednem. To zemřel nejdřív manželovi kolega a pak otec a 4.2. nás opustila v téměř 90 letech moje babička, která pro mne byla jak druhá máma.

Teď vítám jakýkoli paprsek sluníčka, jakoukoli rozkvetlou kytičku a snažím se hledat ve všem něco hezkého, když se kolem nás toho tolik nehezkého děje...

Ano, budme pozitivni! Slunicko, spokojene zvire, usmevava ditka, v praci stres v mezich zvladnuti, doma konecne preprana hromada pradla - kousek ke kousku, ten brezen zvladnem!