Březen - za kamna vlezem. Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl. Březnové slunce má krátké ruce. Tak k nám promlouvá lidová slovesnost.

Na březen se těším už od listopadu. I když vím, že teplo ještě zdaleka nemůžu očekávat, cítím, že zima má na kahánku. Netrpělivě vyhlížím první zelené lístečky, a když najdu první fialku, jsem u vytržení.

Ovšem letos mne březen vypekl – a to téměř doslova! Sluníčko nejen svítilo, ale hlavně hřálo a třetímu měsíci doslova vypálilo barvy jako v hrnčířské peci. První kytičky jsem našla už na začátku měsíce (rozrazil) a na konci měsíce jsem se opájela rozkvetlými trnkami, meruňkami a broskvemi, jejich vůněmi, tvary a zbarvením.

Tak se se mnou projděte prvním jarním měsícem – od nesmělých doteků zelené na počátku až po pestré květopády a koberce na konci. Uvidíte kytky, kytky a kytky – mezitím nějaká zvířátka a krajinky. Foceno opět v okolí Lednice a Vrbice.

březnová břečka břehy třísní

břemeny přísah

břity písní

i břečtan ze zdí opelichá

a březím břízám rostou břicha (Hana Hadincová – Terra inkognita)

Vaše YGA