Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Sbohem, milá Feris - měla jsi dobrý život a nakonec i dobrou smrt. Maw, moc hezké rozloučení

dekuji

Milá Mawenzi, čtu až teď. Jímavé, jedno z nejdojemnějších rozloučení, co jsem četla. Byl to krásný společný život, držte se

Děkuji, byl to krásný život a zaslouží si krásné rozloučení:)

Tak jsem si zas obrečela s Feris mého milovaného Šarika a Pitinku a všechny, co se zaryli navždy do mého srdce...prožila nádhernej psí život - Zimní sněhová víla

to je dobre, kdyz clovek breci a mysli na sve milovane a nedrzi emoce v sobe:) ono to proste potrebuje ven porad...

Sněhová víla Ferinka si zasloužila tak krásné a dojemné rozloučení, s láskou v každé větě. Měla opravdové štěstí na dlouhý a bezvadný život a na to, že mohla být až do jeho konce aktivní. Tohle vědomí by mělo pomoct, ale stejně ten odchod člověka strašně zasáhne! Já jsem celý článek probrečela, zítra to bude rok a 1 měsíc, co nás po 14,5 letech opustil náš milovaný Denis. A pořád chybí, i když kolem nás skáče veselé strakaté torpédo Culek.

Človek vzdy vzlomina na vsechmy blizke... nejen zvireci ale i lidske... a v techto chvilich pak breci nejen pro aktualni bolest ale pro vsechny predchozi a zarovem preje z celeho srdce, ze uz je dobre...

Je to vzdycky moc tezke a i kdyz tady dnes brecim i nad vasimi komentari, jsou vsechny tak krasne, mile a uprimne... moc dekuji, ze muzeme navzajem sdilet sve aktualni i stare bolesti... protoze cas utlumi jen intenzitu... ale vsechno to, co nam dali, co nas naucili, cim nas rozesmivali... to vse nakonec budeme vzponinat s laskou a prijemnou vzpominkou...

Ferisko, jak tam tak pobihas u duhoveho mostu, mozna tam potkas cernobily vyhubly stvoreni, ktery postava u vchodu a nevi jestli ven nebo dovnitr. Vyrid, ze se nam samozrejme moc styska a postrc ho cumakem za duhovy most, ze to tu zvladame i bez kociciho dohledu. Miska uz je dvanacty den prazdna, ale takovy telefon ... ten je plny fotek cernobilyho kocoura. Hodne se jich za tech sestnact let a skoro osm mesicu nasbiralo. I na tech tvych je, Feris, videt, jak te meli radi ...

Hladím po tlapce

Mawe, už v názvu článku jsem tušila o čem budu číst. Je mi to moc líto, ale Ferinka se dožila krásného věku a ty sis Zimním Snem splnila i svůj dávný sen z dětství. Moc krásně ji o milované fence napsala, slzám jsem se neubránila.V minulosti jsi o ní také krásně psala a jak fotky ukazuji, Ferinka ti byla od štěněte v náruči až do konce po všech stránkách psím parťákem. I proto její rychlý odchod tak moc bolí, známe to tu všichni. Dík patří i veterináři, kde vám dali na bolestné poslední rozloučení jak prostor, tak i dostatek času.

Říká se, že lidé s Alzham. nemocí si už nepamatují datum narození či jména dětí, ale jméno svého milovaného psa či kočky nezapomínají.

Píšeš, že Charlie po Feri nebute tesknit, což je možná na jedné straně dobře, ale zase díky jemu nebude váš dům najednou tak prázdný, bez psí. Charlie ti bude Ferinku připomínat už jen možností zabořit ruce do stejně huňatého teplého kožichu

Mas pravdu, charlie mi ji bude pirpominat... a jsem rada ze cru, ze i kdyz zapomenu treba jmeno, ze ji ze srdce nevymaze ani takova nemoc:)

Udelala jsem si shodou nahod ve stredu video, jak se dozaduje snidane - jen hlasite kvili at ryvhle chystam podnosy. Ve tme sem je nahrala a ted mw bude ferinka kazdy den budit do prace🖤

Je lepší nenechat trápit a nechat odejít, bohužel už to taky znám. A to rozhodnutí je moc moc těžké.

Je... ale kdyz mame v srdci hlavne jejich blaho, dost pomaha, vefet, ze oni by se nezlobili

Je to moc težké, ale hezky jste jí ulehčili odchod, hlavně, že se netrápila. A napsala jsi moc krásné rozloučení s úžasnou psí kamarádkou, Sněžnou vílou...

Dekuju potrebovala jsem si to napsat... co kdybych na to nekdy zapomela... :( a ja na ni nikdy zapomenout nwchci...

Jak říkáš, vždycky je to těžký, někdy k to jednoho i pěkně smete. Některý odchody roztrhnou na kusy a nějakou dobu trvá než zas sroste. Kéž je Za duhou a Sněžné víle je teď báječně a jen se sem tam poohlídne. Tobě Mawe i muži přeju klid a smíření

Dekujeme

Mám slzy v očích, ještě pár dnů pře koncem byla tak krásná a v hrdém postoji.

Udělali jste dobře, že jste jí pomohli v důstojnosti a bez bolestí odejít. Vždycky si říkám, že jsem měla Píďu ušetřit té druhé operace po necelém půl roce. Jenže to nikdo nečekal, říkali nám, že je to pooperační kýla. A bylo jí jen deset a kousek... Pelíšek taky zůstal, vlastně měly na zemi tu velkou matraci společnou s Ankou a jinak měla pelíšek na naší posteli. A chodila mi za patou ještě spoustu let, doprovázela mě a občas jsem jí v noci cítila za hlavou, kde spávala.

Zůstávají s námi a ochraňují nás, naše blízké bytosti, které odešly napřed za Duhu.

Bylo to opravdu moc rychle, v patek jsem mela "zdraveho" psa i kdyz uz ji to asi muselo bolet... ale.. dostali jsme rok a pul navic a jak rekla kamaradka... ani te smrtce to nedala zadarmo.

Nakonec, oni tu jsou s nami a dohlizeji, jak pises... a nekdy to proste clovek neodhadne. My jsme uz vedeli, ze dalsi operace by byla moc zla... a jeste v noci ze soboty jsem muzi rikala, aby zvazil, ze... a jeste v noci na to pripravenje nebyl... vsak nebyla hospitalizovana ani 12 hodin... ale rano uz smirene vedel, ze to jiank nejde...