Dnes, 5. ledna 2025, jsme nechali za duhový most s mužem odejít naši šedivečku, mazlinku a hopskulku Feris Zimní sen *20. 11. 2009.

Přála bych všem, aby mohli se svým parťákem prožít tak dlouhý život, jako jsme mohli my, v relativním zdraví a pohodě užívat si život až do posledních kritických okamžiků...

Feris Zimní sen, 2010

Feris Zimní sen, 2010

Ve věku 15 let a necelé 2 měsíce odešla nečekaně a nepřipraveně, když se její stav ze dne na den zhoršil. V pátek byla veselou Feri, která za mnou chodila všude po bytě a hlídala, jak věším prádlo, v sobotu ráno jen nesežrala snídani – ona, na žrádlo fixovaná, a v neděli jsme ji nechali jít.

V okamžiku našeho rozhodnutí začalo jemně sněžit. Zimní princezna odešla do prvního letošního sněhu, který ji zrodil. Na její počest hustě chumelilo až do pozdních odpoledních hodin.

Rozhodnutí, zda operovat nebo ne, bylo těžké, ale když jsem u ní ležela na podložce, muž seděl nad námi a ona si o jeho botu opírala hlavu tak, jak to vždy dělávala mně u PC stolu, kdy mi asistovala při práci a psaní, věděla jsem, že bylo jediné správné.

Na vandru 2014

Feris blbne s Vokounem, 2015

Náročná a akutní operace vyjmutí žlučníku u staré fenky, které už žádná další narkóza nebyla doporučena, už když se poprvé rok a půl zpět ukázalo, že žlučník může zlobit (článek zde), by byla riskantní a riziková. Hojení a rekonvalescence zase problematické, což ukázala už kastrace kvůli zánětu dělohy v roce 2021 (více zde). Náš pan veterinář si i přes to, že nemá o víkendech pohotovost, našel čas, aby nás vyslyšel, a vyjádřil se, že mínusy převažují plusy, a na moji otázku, kdybychom se rozhodli ji netrápit, mi samozřejmě odpověď nedal. Přesto vnímal, že naše rozhodnutí je v zájmu pejska, který mu v listopadu vrtěl ocáskem v ordinaci. Vzhledem ke stáří a možným vysokým rizikům nám už vzhledem k věku a akutním stavu fenky nepřišlo, že by operace vyvážila rizika a kvalitně prodloužila její život.

Feris s Charliem, Štědrý den 2024

Feris Zimní sen, prosinec 2024

Na klinice s víkendovou pohotovostí, kde byla od včerejšího poledne hospitalizovaná, jsme se domluvili, že se s ní chceme jít rozloučit. Muž původně nechtěl, ale nakonec jsme dostali místnost s dost velkou podložkou vetbetkou na podlaze a přinesli nám ji na pomuchlání.

Feri napřed strnule seděla, pod analgetiky se neuměla uvolnit. Hlavu ani uši na nás nenatáčela, ale když jsem si k ní lehla na podlahu, po chvíli se uvolnila a položila se muži přes nohu přesně tak, jak utlačovala u PC mě. Dostali jsme celou hodinku, kdy jsme s ní mohli být, mohli jí šeptat do ouška a hladit všude tam, kde to měla ráda. Když přišel pan doktor nám citlivě vysvětlit, jak to bude probíhat, a ujistit se, že známe od jeho včerejší kolegyně jak možnosti operace, tak rizika a že jsme se přišli rozloučit, muž už s námi počkal.

Nechali jsme ji odejít a hladili po pacičce a kožíšku ještě nějakou dobu poté, co se její kožíšek naposledy nadzvedl k nádechu. Symbolicky v pravé poledne.

Feris Zimní sen, 5. 1. 2025, naposled.

Sbohem, kožíšku šedivej. Zapsala ses nám nesmazatelně do srdce. Tolik kilometrů, co jsme spolu našlapaly, a nocí, co jsme spolu prospaly venku. Hned jsi věděla, kdy mám kalhoty a batůžek na ven, a hlásila se, abych tě doma nezapomněla.

K vaně jsi mě chodila kontrolovat, zda jsem se neutopila, a když jsem se ponořila pod vodu, hned jsi byla packama na vaně a při vynoření mi hned olizovala koleno nebo nos. Zahřívalas mi nohy při práci u PC a vždy jsi mě přesně jako hodinky před 5. hodinou ranní budila jekotem, že je čas snídat.
U nohou v noci stulená do klubíčka, celou noc jsi mě hlídala ve snech a doma jsi mě hlídala na každém kroku, snad abys nepřišla o něco dobrého, co by mohlo upadnout. V koupelně či v chodbě, nebo při věšení prádla. Všude tam sis uvolněně lehla, a čekala před sprchou, až z ní vylezu, nebo pod sušákem, až pověsím všechno prádlo. A se smíchem vzpomínám na naši díru akorát na psí čumák ve dveřích na záchod, kam jsi ten svůj vždy strčila a kontrolovala, co tam dělám.

Nechám ti ještě pár dní misku na granule i tvůj pelíšek, kdyby ses s námi ještě potřebovala rozloučit, nebo se někdy na skok vrátila ohlídat nás, když si za duhou zrovna nebudeš chtít pospat nebo začuchat.

Sbohem, šedivečko moje, která jsi ještě minulý týden zvládla procházku, a když jsem tě prohodila za Charlieho, který ujde víc a dál, abych vzala ven i jeho, ještě se ti podařilo proklouznout ze dveří na ulici s nadšením psa, co půjde klidně 20x za den, i když se sotva vrátil.

Přeji všem, aby měli sílu se rozhodnout, až bude čas. Je to hrozně těžké a člověk by udělal cokoli, aby to nemusel říct, ale nakonec, děláme to hlavně pro ně.

Běž s lehkostí, sněhová vílo. Charlie po tobě neteskní, jsi volná. Ukázalas mu, jak žít s lidmi a nebát se jich. Dala jsi mu to nejdůležitější, co jsi mu mohla dát. Domov.

Foto: Mawenzi. Podívejte se do krásné fotogalerie. Osobní stránky autorky: www.mawenzi.cz. O tom, jak Mawenzi k Feris Zimní sen přišla, si můžete počíst zde. A článek z r. 2022 o běžném životě dvojky Feri-Charlie najdete tady.