Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Krasne se o tom cte, nazivo to musi byt uplne nej. Take jsem kolem domu mivala veverky. Podle stylu pobihani a dupani po strese jsem dokazala poznat, ze pribiha veverka (a netape tam treba vrana). Pak stacilo otevrit okno, zamlaskat a uz nakukovala zpoza rohu, jestli mam orech. Hralo to na dusi, divat se na ni pres sklo ze vzdalenosti par centimetru. Pred nekolika lety veverky proste zmizely. Skoda.

Drozd ti za ty orisky bude zpivat o to vic uz jen proto, ze si bude chtit svuj raj "prervat" pro sebe :).

Evo. děkuji. Ano, my také slyšíme na střeše domu cupitání veverek a naštěstí malé střešní větráky na obou stranách půdy mají bytelné pletivo, kterým se naštěstí dosud veverky neprokousaly dovnitř (čtu, že si na to lidé stěžuji) Jinak jsou to chytrá zvířata a jsme rádi, že s námi sdílí zahradu. A drozd teď venku tak vytrvale zpívá, že si pro oříšek přiletěl jen 2x. Několikrát, když jsem šla ven, jsem ho lálaka, sice na mě koukal z vršku cesmíny, ale jen dál vyzpěvoval.

Maričko, to je tak poetické. Mít na zahradě veverky a drozdíka....Nádhera a skvělé fotky

To je moc hezký pták, ten mockingbird. A mazaný, moc dobře si zajistil perfektní obsluhu.

Podle mých zkušeností s českými ptáky (sýkorky, stehlíci, zvonci...), opeřenci zobou zrní zejména proto, že nedostávají oříšky. Mám vyzkoušeno, že ořechy považují za něco lepšího (a moc často je nedostanou, protože semínka stojí zlomek toho, co ořechy a volný zdroj ořechů nemám).

Zano, když drozd přistál mezi veverky poprvé, dívala jsem se na net, jestli oříšky patří do jejich jídelníčku. Byla tam zmínka o semenech, ovoce atd. ale oříšky ve výčtu nebyly. Možná je už dříve ochutnal na stole, kde krmím veverky, zachutnaly mu a když ho svým orlím okem zahlédl z nějaké výšky - prostě neodolal A ve směsi, kterou sypu ptákům do krmítka oříšky nejsou, pouze slunečnicová semínka. Těch v ptačí smesi moc není, tak něž ji nasypu do krmítka, ještě přísám pár hrstí z pytle slunečnicových semen. Těch mám pro veverky obrovskou spotřebu, a žasnu, jakým fofrem je rozpůlí a slupnou jádro - na stole do druhého dne zůstane jen hromada prázdných slupek.

Já to říkám pořád - u Maričků by si i draka Mraka ochočili. Máte to na vaší zahradě jako v minizoo.

YGo děkuji, život na naší zahradě jsou pro mne ty "čisté radosti mého života" Já Scouta teď přivolávám píšťalkou . To proto, že mě hvízdání fakt nejde, ani ten obyč. tón často přes rty nedostanu, je to pokaždé jiné. Tak zkouším tu píšťalku - nejprve pokus písknout přes rty a hned na to píšťalka. Tedy ne ostré písknutí, ale jen tak dvakrát jemně fouknu, nechci aby si třeba sousedi mysleli, že pískám o pomoc, nebo na nějaké nebezpečí. A vypadá to, že drozd to pochopil. Jak píšu, drozdů tu kolem domu lítá několik, Scouta už pár dnů vidím posedávat na holých větvích poblíž dalšího. Nevím, jestli jsou to ptačí námluvy, nebo boj o území, protože někdy na sebe "krákorají" (takové skřeky). Ale když nabízím oříšek, přileté pouze ten jeden, druhý buď odletí jinam, nebo zůstane sedět na místě. A včera dopoledne, když jsem šla lákat, drozda jsem nejprve neviděla, ale po chvilce jsem zahlétla pohyb a on ke mne plachtil až ze špice komína vedlejšího domu

Maričko, a ty cykasy obrazí nebo je po nich definitivně?

Matyldo, všechny listy ostříhám, rychle narostou nové. Tyhle jsou také poměrně čerstvé, všechny narostly od konce léta ,kdy jsem cykasy ostříhala "do hola". Se stříháním těhle ještě chvilku počkám, kdyby náhodou ještě přišel nějaký (třeba jen jednu noc) noční mrazík (i v březnu se to může stát). Takhle ty spálené listy částečně chrání středy cykasů. Stříhání je dost děs, potřebuji na to zahradnické nůžky a hrany listů jsou ostré, tak musím mít i ve vedru dlouhé rukávy a i tak jsem dost poškrábaná.

Maričko, jsi stále pečlivá sousedka pro živé tvory v okolí vašeho domečku. Takhle si ochočit i drozda.... Bude ti krásně zpívat až přijde jeho čas.

Já pilně krmím ptáky v našich krmítkách. Jsou upevněna na tyčích plotu a daleko od větví, kam by mohla skočit kočka nebo kuna, ale chráněné shora větvovím vysoké borovice proti ptačím dravcům. Ale pro veverky jsou přístupné. Také tam chodí na slunečnicová semínka a na ořechy, když jim vyloupu a trochu potluču. Slunečnice nakupuji v obchůdku jednoho zemědělského podniku, kam zase já jezdím nakupovat jablka, hrušky,mrkev, brambory. Vše se pěstuje nedaleko od nás v sadech a na polích a necestuje to nedozrálé přes polovinu planety. Jsou to mňamky. A tvrdí to i sýkorky.

Alex děkuji ! Já z toho mám fakt až dětinskou radost, prostě kde se vzal, tu se vzal, žádný jiný se to zatím nenaučil. A Scout si už prozpěvuje teď. Samičku od samečka nerozeznám, jsou na jedno brdo, ale právě že už má své ranní hodiny zpěvu, myslím, že je to sameček. V zimě tu moc nezpívali, zato teď už pomalu nevědí, kdy přestat.

No nám také chvilku trvalo, než jsme našli uprostřed zahrady místo, kam veverky nedoskočí - z větví, nebo ze střechy domu. Na tyči krmítka je chránič proti veverkám, takže jim pak zbylo jen paběrkovat pod ním. Teď ani tam už moc nechodí, mají vlastní stůl Dokonce jsme kdysi dávno zavěsili lehčí krmíto (lahev, kde uzávěr byla "krmítko") doprostřed prádelní šňůry v domění, že tam veverka určitě nedoskočí. No nedoskočila, ale bravůrně doběhla po šňůře až do středu, nakonila se, packou láhev zvedla a naklonila tak, že se zrní a semena vysypaly do trávy. Pak stačilo jen seskočit a cpát se

Tak přeji tvým ptačím strávníkům dobrou chuť u kvalitních semen.

Maričko, takhle si mě oblíbil kos. Že vrány, prosím, jsou velké a chytré, ale tenhle prcek? Ten přilétá na schody, sedne si tak, abych ho sklem mohla zahlédnout!! a když otevřu dveře, jenom poskočí a v klidu čeká na svůj příděl. Sezobne pár granulí a odfrčí. Myslím, že jsou dva, ale nerozeznám je. Jsem docela překvapená, že i ti malí nemají mozečky jen na zpívání. Doufám, že ho/je dovedu zdárně do jara.

Tady je zatím furt doba ledová, fuj tajbl! Sice ledu na jeho okrajích ubývá, ale mimo vyčištěné silnice musí být na botách hroty. Já už se picnu!

Jéé Jano, to ráda čtu, že máš také "vlastního kosa". Když člověk třeba krmí ptáky v parku a oni už krmiče (a jeho čas) poznají a slétají se, je to moc fajn. Nebo, když někdo zachránil a odchoval zraněného ptáka, vypustil ho a pták "si pamatuje". Ale aby "divoký" pták jen tak sám od sebe si začal létat pro oříšek - navíc na zavolání, to já zažívám poprvé a mám z toho radost.

Moc pěkné čtení a pokoukání. Veverky jsou oprsklé a chytré, lázeňští hosté mohou vyprávět Je možné, že když je nakrmíš, nechodí pak na ptačí krmítko? Drozd mě taky překvapil - hlavně když spolkl docela velký kus ořechu najednou, že mu nezaskočilo Maričko, moc pěkně se tam o všechnu tu drobotinu staráš, je to balzámové čtení, děkuju.

Jo Liko, "naše" veverky jsou vskutku oprsklé . Na krmítko veverky nevyskočí - je tam zábrana - a jak jsem napsala u Alex, paběrkují jen pod ním, ale teď hlavně hodují na svém stole. Zajímavé, že kočky se veverak nebojí - no přesnější je napsat, že v nich budí respekt.Protože slyšet veverku varovně se durdit, to docela nahání strach i mne. Na fotce s Rusty a veverkou, je mezi nimi ještě docela vzdálenost, někdy veverka přijde - hlavně dobračce Rusty - až téměř k nosu a ona nic. Mmch, ty zelené válce a plastová deska u dveří jsou zaše zábrany při lijácích. Když dlouho a mohutně leje, voda nám nateče na verandu. Tyhle "onuce" s drobným kamením jí částečně nasměřují jinam a ještě navíc zasunuji tu desku před dveře. Ale i tak když jsou bouře, musím navršit ručníky za dveře i unitř.

Liko, děkuji za doplnění jak fotek, tak vyhledání odkazů na články !

Maričko, to je hezké! U Tebe všichni živí tvorové najdou péči i obživu. Mně je po Pepíčkovi smutno, chybí mi ten jeho zpěv a cvrkání. Ptáčci jsou fajn a jsou inteligentní . Díky !

Jenny, děkuji Neplánuješ si koupit dalšího Pepíčka? Když jsme před stěhováním z Německa odvezli naši andulku mamince do Prahy, také se nám po jejím zpěvu dlouho stýskalo. Tenkrát jsme si říkali, že tu tady pořídíme novou andulku. Jenže to jsme ještě nevěděli, že v létě se tu bez klimatizace neobejdeme a na verandě, kde klim. není zase dokáže být taková výheň, že by tam chudák andulka trpěla. Občas vidím u domů veliké patčí klece, ale ty jsou hlavně s různými papoušky, kteří jsou asi na venkovní teploty zvyklí, jsou odolnější a v chladnu je majitelé berou dovnitř. Naštěstí "přírodního" zpěvu tu slyšíme dost.

Maričko, to máš štěstí..hezky se to čte, takové přátelství je fajn...taky mám spoustu ptačích strávníků v Ronově, mezi tím hejnem koňader mám své oblíbence - velkou sýkorku, které říkám Koule, potom Artistu (dělá výmyky na větvičkách třešně) a lítá s nimi jediná modřinka a protože podle atlasu,je to kluk, říkám mu Pan Modřinka, pak tam mám zvrhlíky - Brhlíky a čepičáře Oulíky (Cimrman-Rozpuštěný a vypuštěný)- strakapoudy velké. A kosí bratry a jednu sestru. Sem tam hrdličky...Zvrhlíci a jeden Oulík létají na parapet a klobou do okna nebo do plechu a oznamují,že došly buráky a jádra vlašských ořechů...sýkory si dávají slunečnici a lojové koule,kosáci chodí na jablka.

Tééda Šárko, to úctyhodný výčet ptactva A dalas jim i pěkná jména. Nechceš je nafotit a napsat o nich trochu víc?

Naši ptáci na krmítku kupodivu o nic jiného než směs semen nestojí. Zkoušela jsem jim dát na drobno nakrájené jabko, ale jen to tam oschlo. Pohrdají vším ostatním, tedy nabízela jsem jim zbytky rýže, těstovin apod. ale jen se to tam kazilo a už jsem s tím dávno přestala. V jednom dřívějším bydlišti jsem na terase krmila ptáky právě takovými zbytky a opeřenci za to byli vděční a všechno kvapem mizelo. Tenkrát jsme ještě měli kočku Kotě a ta vysloveně žárlila, když jsem šla prákům sypat. Jednou jsem jim takhle rozhodila na terasu zbytek nudlí (střešní terasa 1. patrovém domě) a jen jsem odešla, viděla jsem Kotě, jak si do těch nudlí lehla - ona o ně nestála, ale "já" něco dala jiným a to jí asi vadilo, nepřála jim to. Jak jsem ji tam viděla rozvalenou "na nudlích" fak jsem se musela smát.