Poslední prázdninový týden jsme trávili dovolenou v Jizerkách, v Josefově Dole, s vnoučaty. Nechyběl ani český strakatý pes Denis.

Holky (7 a 5 let) s námi jezdí běžně, tentokrát jsme s sebou ale měli i benjamínka (1 rok, 8 měsíců). Jemu jsme museli přizpůsobit denní režim, především počkat, až se každý den po obědě pořádně prospí. Nakonec se ukázalo, že tento režim velmi vyhovuje celé pánské části výpravy, a tak děda i pes svědomitě odpočívali vždy spolu s Viktorkem.

Něco jsme ale přece jen stihli.

První den Josefův Důl – pocourali centrem obce, okoukli místní kostelík, prošmejdili infocentrum. Moc se nám líbil plaňkový plot u jednoho domku, ozdobený hrnečky. Muselo jich být aspoň sto.

Jedlovým dolem, obtížnost narůstá

Druhý den k vodopádům Jedlové, naučnou stezkou kolem říčky. Nádhera, sevřené údolí, divoká padající voda, tajemné tůně, tohle stálo za to. Tady si děda s Viktorem v krosně, do kopce a přes balvany, máknul. My ostatní, co jsme šli po svých, jsme byli unavení tak akorát, jen batole, jsouc neseno, bylo po výletě plno elánu a řádilo pak v herně jak tajfun.

Nejmenší turista již skončil v krosně

Další den minizoo v Hraběticích (spousta domácích zvířátek, navíc klokan, velbloud a zebra). Aničku udivily slepice procházející se po farmě „navolno“.

Den poté kamenná rozhledna Královka (po zdolání 102 schodů odměnou nádherný výhled!), děti vyzkoušely nové prolejzačky na dětském hřišti, obhlédli jsme Prezidentskou chatu. A co víc, v lese kousek za rozhlednou jsme objevili borůvky (nečekala jsem je tak pozdě!). Vrátili jsme se s fialovými pusami, někteří i kalhotami.

Vodopády Jedlové

Poslední den před odjezdem od hájenky Peklo pohodlnou asfaltkou k rozcestí Pod Ćihadlem, cestou opět borůvkové občerstvení. Kalhoty (ani nechtějte vědět, čí) tentokrát zelené od trávy po pádu do příkopu.

Od hotelu jsme měli kousek k Čertově vyhlídce, tu jsme navštívili několikrát, neboť mládež shledala velmi zábavným posedět na kameni, do něhož otiskl své pozadí čert. (Babi, a to jako fakt???)

Jo, jeden den pršelo, to jsme se tak trochu motali kolem hotelu. Mimochodem, hotel úžasný, vybírala jsem ho s tím, že se specializuje na děti, nakonec předčil moje očekávání. Tři skvěle vybavené herny, bazén (chodila jsem plavat s holčičkami, když pánská část odpočívala), nápaditě „vyzdobené“ chodby – třeba kolem jedné vedla kolejnice s vláčky, venku stan s odrážedly, tříkolkami, kárami od nejmenších až po ty pro dospěláky – k volnému použití, lanové centrum v lese. Děti se nenudily ani chvilku a příští rok chtějí jet zas!

Rozhledna Královka

I mně se chtělo zůstat a dohnat to, co jsme nestihli (protrženou přehradu, Čertovu jeskyni a další). Třeba tam fakt pojedeme ještě jednou! A abych nezapomněla – dík Xerxové za tipy a užitečné připomínky.

P.S. Spokojen byl i strakáč Denis, nejen s výlety. Ač jsme s tím nepočítali, dostal nakonec povolení ke vstupu do jídelny. A to se mu líbilo. U hotelových hostů byl oblíbený a dá se říct, že jeho přítomnost ve společných prostorách nebyla úplně zbytečná. Chlapeček, který první den při spatření Denise spustil hysterický vřískot, si ho na konci pobytu přišel sám pohladit.

Foto: autorka