28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

ČLOVĚČINY: Když je Den Blbec

Jistě všichni občas máte den, kdy vám všechno padá z ruky, smůla se vám lepí na paty, zákon schválnosti vystrkuje růžky a co se může pokazit se pokazí.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
J. Hlavsová 21.9.2018 16:20

Den blbec

mívám taky, ale v penzi čas tak šíleně letí, že takový den netrvá dlouho. A jinak se řídím heslem "Zaplať Pánbůh, že to není horší". Loni jsem si to ovšem vybrala. Poté, co jsem párkrát upadla a nějak často mi padaly věci z rukou, jsem se nechala přesvědčit k vyšetření - výsledek neuropatie v nohách a karpály v rukou. A pak jsem po druhém karpálu jednou jela z rehabilitace, a že se stavím v Bille na nákup. Při cestě k autu jsem klopýtla na zámkové dlažbě (krátce nato parkoviště vyasfaltovali), kus jsem letěla střemhlav, jela po dlažbě, hlavou narazila do auta. Chvíli jsem zůstala otřesená - že by někdo stařence přispěchal na pomoc - ani omylem. A vyrobila jsem si problémy na dalšího půl roku - odřeniny, naraženiny, tahání vody z kolene. Naštěstí mi ortoped doporučil sice drahou, ale skvěle fungující injekci do kolenního kloubu. Letos jsem se musela rozloučit s většinou zubů, co mi ještě zbývaly a teď čerstvě jsem po operaci šedého zákalu Občas vyčítavě koukám někam nahoru a říkám -"Tohle stáří jsem si neobjednala, chci to reklamovat!" Ale díky Koře a Goliášovi se musím udržovat aktivní a zaplať Pánbůh, že to není horší :o))

M. Crossette 23.9.2018 17:11

Re: Den blbec

Jejda, tak to je mi moc líto, kolik potlučení a bolestí se nahromadilo (včetně zubů)v tak poměrně krátkém časovém rozpětí ! Ano, říkat si že to mohlo být horší určitě pomáhá a moc přeji, aby ten příští rok byl zcela bezbolestný.

M. Crossette 23.9.2018 17:12

Re: Den blbec

A zapoměla sem přidat pohlazení Koře a Goliášovi :)

J. Hlavsová 23.9.2018 23:24

Re: Den blbec

Děkujeme za zájem i pohlazení. Věřím, že jsem si dny blbce vybrala nadlouho dopředu a teď budou zas převážně pozitiva.

Z. Vave 20.9.2018 22:06

Den blbec znám.

Někdy mu taky říkám Den prdelí napřed a rovnou hlásám, že radši nic nebudu dělat, abych nenapáchala nějaké škody. Úplně nejlepší je - jak tu už zaznělo - neopeuštět postel. A taky nejbezpečnější.

Prootže jakmile si člověk něco poraní, a to je v takovém dni raz dva, tak má tendenci se do toho samého místa znovu majznout,píchnout, popálit.

M. Crossette 23.9.2018 17:14

Re: Den blbec znám.

Vave, krásný alternativní název pro Den Blbet :))) Ano, v tyhle dny se první poranění stane magnetem pro ta další a každé pak bolí víc a víc.

Z. Vave 23.9.2018 21:23

Re: Den blbec znám.

Děkuju, Maričko. Sice je to poněkud neslušné, leč výstižné. :)

Z. Matylda 20.9.2018 19:41

Maričko,

od mládí to mám tak, že když si hnusně zvrtnu kotník, tak si ho zvrtnu aspoň třikrát... no a dni blbec říkám "den jako korálek", což je obvykle velmi jedovatě proneseno a převzala jsem to od Zdeny bp. Prostě ho máme občas každej :)

M. Crossette 23.9.2018 17:20

Re: Maričko,

hihi Matyldo "den jako korálek" - moc pěkné :) Zvrknutý a pěkně oteklý kotník znám z mládí. Dneska bych asi už tu bolest snášela hůře, než tehkrát jako mladá. Přeji, aby pevné kotníky - něco jako buď "pevná v kramflecích":)

O. Joklová 20.9.2018 14:55

den blbec

je prostě blbej a lze ho asi jen přečkat... akorát teda "nahlas se pokárám, že jsem si to zavinila sama" myslím není moc pozitivní, moje dcera by ti to jistě vysvětlila, že na co myslíš, to si přivoláváš a pak se logicky karamboly hromadí... podotýkám že s ní (bohužel) nesouhlasím, ač by to bylo krásné, dostávat jen to, na co myslíš, možná by svět byl dokonce rájem

s nakopnutým malíčkem tě moc lituji a držím palce aby se to rychle zhojilo - ono tyhle naražené, natažené apod. věci bolí víc (a dýl) než zlomenina

M. Crossette 20.9.2018 17:36

Re: den blbec

No jó Bedo, jenže já jsem někdy fakt tak zbrklá, že si za "chyby" mohu sama a když zrovna nablízku není nikdo, na koho bych to mohla svést, musím holt na sebe :) A tvoje dcera má asi pravdu v tom, že někdy čím se člověk snaží být opatrnější, tím dělá víc blbostí.

Z. Vave 20.9.2018 21:07

Re: den blbec

S Kačenkou naprosto souhlasím. Ono to tak opravdu funguje, čemu věnuješ pozornost, to se Ti začne nabízet. Je to něco jako reklamy na internetu. :)

T. Zana 20.9.2018 11:07

Maričko

jak je teď? To sis tu smůlu pěkně vybrala... doufám, že na dlouho a hlavně že je to opravdu jen zhmožděné!

Vůbec všem místním marodům přeju, aby se lepšili a lepšili, až se úplně polepší a bude po bolestech.

M. Crossette 20.9.2018 17:30

Re: Maričko

Zano, děkuji za optání, malíček není zlomený, mohu ho ohnout, ale je stále více baculatý, než by měl být a jen se pokusím nazout uzavřenou botu, začne silně bolet. Ale už nekulhám a mohu chodit v sandálích. Máme tu nezvykle horké září, teploty kolem +34-35, takže uzavřenou botu zatím nepotřebuji.

Všem bolavým a kulhavým přeji návrat zdraví v plné míře.

D. Ruščáková 20.9.2018 10:50

Eh, Maričko

jak takovej den začne, je lepší se s ním smířit - nadávat si nemá cenu, jen to člověk ještě hůř snáší:)) Já si obvykle rezignovaně říkám - co přijde příště? A snažím se omezit rizikové činnosti:))

Ukopnuté prsty jsou hrůza a což teprve, když se odporoučí nehet, brr.

Všem marodům přeju rychlé uzdravování, ať už s berlema nebo bez nich:))

M. Crossette 20.9.2018 17:22

Re: Eh, Maričko

Dede, ono mi nic jiného nezbývá, než se smířit, jen čím jsem starší, tím ta různá bouchnutí bolí, dělé se hojí a prostě chybí "mladistvá odolnost". Nějak víc potřebuji sama sebe víc litovat, jaká já jsem chudinka. Ale-jak bylo napsáno-dva dny za sebou Den Blbec není a rychle se "duševně" vzpamatuji. Ovšem u vás co poskakujete se sádrou či o berlích, se asi DB usadí doma na delší dobu.

Kdysi, asi v 22 letech, mi na palec u nohy něco těžkého spadlo(už nevím co). A lůžko nehtu se přerazilo tak, že nehet odumřel. Ale trvalo dlouhé týdny, než odpadl, urychlit se to nedalo. Nejprve šeredně zfialověl, pak zčernal a postupně se začal od strany odlupovat. Když konečně odpadl, zbyla pod ním ošklivá zkrabatělá kůže - fuj na pohled. Pamatuji se, že trvalo celé dva roky, než mi narostl nový nehet, už jsem se bála, že je lůžko navždy mrtvé. Ale nebylo, nový nehet narostl.

Z. Jenny 20.9.2018 10:03

Milá Maričko,

Den blbec znám velmi dobře, je to můj blízký přítel. Jak to jednou začne, očekávám s napětím chvíle příští, už se ani nedivím a jen bohapustě kleju a těším se na zítřek.Tak nějak se i vnitřně chechtám,protože to co přichází, to prostě nevymyslíš.

Pokud jde o zvrtávající se nohy a zhmožděné kotníky, to se mi děje vždycky ve stresu. Vysvětlila mi to jedna rehabilitační pracovnice, která mi objasnila spojitost poškozených drobných nervů kolem kotníků po mých zlomeninách a vliv na mozkovou činnost nebo možná asi opačně, teď nevím, jsem neodborník.Doporučila mi cvičit rovnováhu a ještě více, což jsem úspěšně zapomněla. Takže se občas válím někde u pole a pak pajdám k autu a pod.

Předvčerem jsem vařila masíčko psovým a narvala jsem plný papiňák abych to měla brzo a bylo vymalováno,téměř. Naštěstí jen upustil hodně mastné vody(jak jinak) a páry. No ale zase mám hodně čistou kuchyň.

Marodi všech zemí světa dávejte na sebe pozor! Bude líp!!

M. Crossette 20.9.2018 17:07

Re: Milá Maričko,

Milá Jenny, hihi, "mám hodně čistou kuchyni" :) Ano, "klub přátel Dne Blbec" má hodně členů, ač o sobě vzájemně nevíme :) Zajímavá teorie o stresu. U mne si myslím, že si karamboly přivolávám spíše spěchem a zbrklostí. Vyvrknutý kotník jsem v mládí měla nekolikrát, zlomeninu naštěstí zádnou, ale lituji všechny (dávné i současné) "polámané". Ale s cvičením rovnováhy bych měla asi začít, někdy se až nebezpečně kejvám je při pokrčené nohy, abych si navlíkla dlouhé kalhoty a jsem ráda, že je nablízku nějaká zeď či pevná opora :)

T. Zana 20.9.2018 21:07

Re: Milá Maričko,

Ono je dobré (a nenáročné ;-) zkoušet stát na jedné noze, případně - když už je člověk šikovnější - si to něčím ztížit.

Š. Matyášová 20.9.2018 9:53

ahoj na neděli si pamatuju....

odebírala ho mamka..... o nakopnutých a zlomených malíčcích (hlavně na levé noze), vím své...hrůza to je,ale v pohorkách doma chodit nebudu a nebudu....den blbec je nejlepší zaspat...al ekdyž to nejde,tak se ho prostě pokusit přežít...Dáma s kameliemi si vzala prostě svoji kamelii, asi bychom při tomto dnu,taky měli/y nosit nějaké znamení.....

Ž. Petrs01 20.9.2018 10:01

Re: ahoj na neděli si pamatuju....

Třeba na krku cedulku "pozor, koušu"

Z. Jenny 20.9.2018 10:12

Re: ahoj na neděli si pamatuju....

My jsme za mlada říkávaly, mezi námi děvčaty, "bliká mi žárovka" :-)) a taky jsme ji chtěly nosit zavěšenou v uchu, bylo by to fajn. :-). V tu dobu byla veselá snad opravdu jen Dáma s kaméliemi,měla to pořešené.

"Ahoj na neděli",jsme taky odebírali a těšili se na ten časopis, akorát už nevím proč. :-) Byly tam nějaké dobré povídky nebo soudničky nebo román na pokračování? Připomeňte někdo.

Š. Matyášová 20.9.2018 10:49

Re: ahoj na neděli si pamatuju....

B\yl to časopis por všechny, křížovka,povídání o nějakých výletech po vlastech českých, fejeton, reportáž o nějakých našich obyčejných lidech,jak žijou a co u toho třeba něco tvořej...a tak ysem tam recept nebo nějaká odpověď čtenářům.....sem tam o našich hercích,co dělaj ve volném čase....byl v něm krátkej komiks...

ale titul ode mne j ezavádějící - byl to totiž AHOJ NA SOBOTU

https://aukro.cz/casopis-ahoj-na-sobotu-1991-6931644519

M. Crossette 20.9.2018 15:27

Re: ahoj na neděli si pamatuju....

Šarko, já mám stále všechny časopisy schovné, nedokázala jsem je vyhodit. Takže se všude stěhovaly s námi, protože jsem vždy tvrdila, že si je "jednou" znovu pročtu. Jen na to nějak nenacházím čas. Ale jednou tu udělám :))) Ano, bylo v něm od všeho, trochu, pro každého něco.

M. Crossette 20.9.2018 15:34

Re: ahoj na neděli si pamatuju....

Jenny, jak jsem napsala u Šarky, mám časpisy schované, jenže v krabici na půdě, tak se nemohu honem kouknout. Bylo tam trochu od všeho, křížokvy, rozhovory, rady a myslím, že někde na konci pár fotek pro zasmání - různých vtipných nápisů, zpackaných dopravních značek atp zaslané čtenáři. Asi vylezu brzy na půdu a kouknu se :)

Ž. Petrs01 20.9.2018 8:35

Malíček

Malíčky jsou zákeřně vyčuhující bestie! Kdysi jsem si doma o jednu pitomou skříňku malíček kvalitně nakopla, bolelo to strašně a bylo to měsíc před závodem (dogtrekking, přes 80 km). Malíček se ale zdárně hojil, vypadalo to dobře a ... tři dny před závodem jsem si ho úplně stejně zlomila podruhé! Také jsem bolestí řvala i brečela, ta okamžitá bolest byla strašná. A pak ještě právě ten následek, že závod byl v mých milovaných Chřibech a já zlomený malíček... no zkusila jsem to, bolelo to od začátku a ušla jsem jen necelou padesátku.

Z. Jenny 20.9.2018 9:50

Re: Malíček

Teda Petróó!! prý .... "ušla jsem jen necelou padesátku" !

No, hlavně, že ti neupadl, seš ďáblík.

D. Ruščáková 20.9.2018 14:28

Re: Malíček

Tedy Petro, s tou "jen" padesátkou jsi mě dostala - jsi železná žena, jinak se to nedá říct! Já bych asi byla ráda, kdybych za takových podmínek došla z kuchyně do ložnice:))) No dobrá, nějakou vycházku se psima bych zvládnout musela, ale na kilometry by se měřila jen s bídou!:))

Ž. Petrs01 20.9.2018 14:52

Re: Malíček

Když... já Chřiby vážně strašně miluju... Ono bych asi ušla i víc, ale já si zula boty, zjistila jsem že jak tomu uhýbám a kulhám, tak mi vyrostl obrovský krvavý puchýř na kloubu u palce - a prostě jsem tu nohu nedokázala narvat zpátky. Nakonec jsem teda stejně musela, musela jsem dopajdat do civilizace, ale to už jsem měla zavolaný odvoz. Ono když člověk musí nebo HODNĚ chce, dokáže neskutečné věci.

Ž. Petrs01 20.9.2018 14:56

Re: Malíček

pro otrlé - fotka toho puchýře...

https://img9.rajce.idnes.cz/d0903/1/1836/1836659_9898bb07029467f4494cb968e3d07639/images/p1.jpg?ver=0