Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Den blbec

mívám taky, ale v penzi čas tak šíleně letí, že takový den netrvá dlouho. A jinak se řídím heslem "Zaplať Pánbůh, že to není horší". Loni jsem si to ovšem vybrala. Poté, co jsem párkrát upadla a nějak často mi padaly věci z rukou, jsem se nechala přesvědčit k vyšetření - výsledek neuropatie v nohách a karpály v rukou. A pak jsem po druhém karpálu jednou jela z rehabilitace, a že se stavím v Bille na nákup. Při cestě k autu jsem klopýtla na zámkové dlažbě (krátce nato parkoviště vyasfaltovali), kus jsem letěla střemhlav, jela po dlažbě, hlavou narazila do auta. Chvíli jsem zůstala otřesená - že by někdo stařence přispěchal na pomoc - ani omylem. A vyrobila jsem si problémy na dalšího půl roku - odřeniny, naraženiny, tahání vody z kolene. Naštěstí mi ortoped doporučil sice drahou, ale skvěle fungující injekci do kolenního kloubu. Letos jsem se musela rozloučit s většinou zubů, co mi ještě zbývaly a teď čerstvě jsem po operaci šedého zákalu Občas vyčítavě koukám někam nahoru a říkám -"Tohle stáří jsem si neobjednala, chci to reklamovat!" Ale díky Koře a Goliášovi se musím udržovat aktivní a zaplať Pánbůh, že to není horší :o))

Re: Den blbec

Jejda, tak to je mi moc líto, kolik potlučení a bolestí se nahromadilo (včetně zubů)v tak poměrně krátkém časovém rozpětí ! Ano, říkat si že to mohlo být horší určitě pomáhá a moc přeji, aby ten příští rok byl zcela bezbolestný.

Den blbec znám.

Někdy mu taky říkám Den prdelí napřed a rovnou hlásám, že radši nic nebudu dělat, abych nenapáchala nějaké škody. Úplně nejlepší je - jak tu už zaznělo - neopeuštět postel. A taky nejbezpečnější.

Prootže jakmile si člověk něco poraní, a to je v takovém dni raz dva, tak má tendenci se do toho samého místa znovu majznout,píchnout, popálit.

Re: Den blbec znám.

Vave, krásný alternativní název pro Den Blbet :))) Ano, v tyhle dny se první poranění stane magnetem pro ta další a každé pak bolí víc a víc.

Maričko,

od mládí to mám tak, že když si hnusně zvrtnu kotník, tak si ho zvrtnu aspoň třikrát... no a dni blbec říkám "den jako korálek", což je obvykle velmi jedovatě proneseno a převzala jsem to od Zdeny bp. Prostě ho máme občas každej :)

Re: Maričko,

hihi Matyldo "den jako korálek" - moc pěkné :) Zvrknutý a pěkně oteklý kotník znám z mládí. Dneska bych asi už tu bolest snášela hůře, než tehkrát jako mladá. Přeji, aby pevné kotníky - něco jako buď "pevná v kramflecích":)

den blbec

je prostě blbej a lze ho asi jen přečkat... akorát teda "nahlas se pokárám, že jsem si to zavinila sama" myslím není moc pozitivní, moje dcera by ti to jistě vysvětlila, že na co myslíš, to si přivoláváš a pak se logicky karamboly hromadí... podotýkám že s ní (bohužel) nesouhlasím, ač by to bylo krásné, dostávat jen to, na co myslíš, možná by svět byl dokonce rájem

s nakopnutým malíčkem tě moc lituji a držím palce aby se to rychle zhojilo - ono tyhle naražené, natažené apod. věci bolí víc (a dýl) než zlomenina

Re: den blbec

No jó Bedo, jenže já jsem někdy fakt tak zbrklá, že si za "chyby" mohu sama a když zrovna nablízku není nikdo, na koho bych to mohla svést, musím holt na sebe :) A tvoje dcera má asi pravdu v tom, že někdy čím se člověk snaží být opatrnější, tím dělá víc blbostí.

Maričko

jak je teď? To sis tu smůlu pěkně vybrala... doufám, že na dlouho a hlavně že je to opravdu jen zhmožděné!

Vůbec všem místním marodům přeju, aby se lepšili a lepšili, až se úplně polepší a bude po bolestech.

Re: Maričko

Zano, děkuji za optání, malíček není zlomený, mohu ho ohnout, ale je stále více baculatý, než by měl být a jen se pokusím nazout uzavřenou botu, začne silně bolet. Ale už nekulhám a mohu chodit v sandálích. Máme tu nezvykle horké září, teploty kolem +34-35, takže uzavřenou botu zatím nepotřebuji.

Všem bolavým a kulhavým přeji návrat zdraví v plné míře.

Eh, Maričko

jak takovej den začne, je lepší se s ním smířit - nadávat si nemá cenu, jen to člověk ještě hůř snáší:)) Já si obvykle rezignovaně říkám - co přijde příště? A snažím se omezit rizikové činnosti:))

Ukopnuté prsty jsou hrůza a což teprve, když se odporoučí nehet, brr.

Všem marodům přeju rychlé uzdravování, ať už s berlema nebo bez nich:))

Re: Eh, Maričko

Dede, ono mi nic jiného nezbývá, než se smířit, jen čím jsem starší, tím ta různá bouchnutí bolí, dělé se hojí a prostě chybí "mladistvá odolnost". Nějak víc potřebuji sama sebe víc litovat, jaká já jsem chudinka. Ale-jak bylo napsáno-dva dny za sebou Den Blbec není a rychle se "duševně" vzpamatuji. Ovšem u vás co poskakujete se sádrou či o berlích, se asi DB usadí doma na delší dobu.

Kdysi, asi v 22 letech, mi na palec u nohy něco těžkého spadlo(už nevím co). A lůžko nehtu se přerazilo tak, že nehet odumřel. Ale trvalo dlouhé týdny, než odpadl, urychlit se to nedalo. Nejprve šeredně zfialověl, pak zčernal a postupně se začal od strany odlupovat. Když konečně odpadl, zbyla pod ním ošklivá zkrabatělá kůže - fuj na pohled. Pamatuji se, že trvalo celé dva roky, než mi narostl nový nehet, už jsem se bála, že je lůžko navždy mrtvé. Ale nebylo, nový nehet narostl.

Milá Maričko,

Den blbec znám velmi dobře, je to můj blízký přítel. Jak to jednou začne, očekávám s napětím chvíle příští, už se ani nedivím a jen bohapustě kleju a těším se na zítřek.Tak nějak se i vnitřně chechtám,protože to co přichází, to prostě nevymyslíš.

Pokud jde o zvrtávající se nohy a zhmožděné kotníky, to se mi děje vždycky ve stresu. Vysvětlila mi to jedna rehabilitační pracovnice, která mi objasnila spojitost poškozených drobných nervů kolem kotníků po mých zlomeninách a vliv na mozkovou činnost nebo možná asi opačně, teď nevím, jsem neodborník.Doporučila mi cvičit rovnováhu a ještě více, což jsem úspěšně zapomněla. Takže se občas válím někde u pole a pak pajdám k autu a pod.

Předvčerem jsem vařila masíčko psovým a narvala jsem plný papiňák abych to měla brzo a bylo vymalováno,téměř. Naštěstí jen upustil hodně mastné vody(jak jinak) a páry. No ale zase mám hodně čistou kuchyň.

Marodi všech zemí světa dávejte na sebe pozor! Bude líp!!

Re: Milá Maričko,

Milá Jenny, hihi, "mám hodně čistou kuchyni" :) Ano, "klub přátel Dne Blbec" má hodně členů, ač o sobě vzájemně nevíme :) Zajímavá teorie o stresu. U mne si myslím, že si karamboly přivolávám spíše spěchem a zbrklostí. Vyvrknutý kotník jsem v mládí měla nekolikrát, zlomeninu naštěstí zádnou, ale lituji všechny (dávné i současné) "polámané". Ale s cvičením rovnováhy bych měla asi začít, někdy se až nebezpečně kejvám je při pokrčené nohy, abych si navlíkla dlouhé kalhoty a jsem ráda, že je nablízku nějaká zeď či pevná opora :)

ahoj na neděli si pamatuju....

odebírala ho mamka..... o nakopnutých a zlomených malíčcích (hlavně na levé noze), vím své...hrůza to je,ale v pohorkách doma chodit nebudu a nebudu....den blbec je nejlepší zaspat...al ekdyž to nejde,tak se ho prostě pokusit přežít...Dáma s kameliemi si vzala prostě svoji kamelii, asi bychom při tomto dnu,taky měli/y nosit nějaké znamení.....

Re: ahoj na neděli si pamatuju....

Třeba na krku cedulku "pozor, koušu"

Malíček

Malíčky jsou zákeřně vyčuhující bestie! Kdysi jsem si doma o jednu pitomou skříňku malíček kvalitně nakopla, bolelo to strašně a bylo to měsíc před závodem (dogtrekking, přes 80 km). Malíček se ale zdárně hojil, vypadalo to dobře a ... tři dny před závodem jsem si ho úplně stejně zlomila podruhé! Také jsem bolestí řvala i brečela, ta okamžitá bolest byla strašná. A pak ještě právě ten následek, že závod byl v mých milovaných Chřibech a já zlomený malíček... no zkusila jsem to, bolelo to od začátku a ušla jsem jen necelou padesátku.

Re: Malíček

Teda Petróó!! prý .... "ušla jsem jen necelou padesátku" !

No, hlavně, že ti neupadl, seš ďáblík.

Hezký den všem, ...

... já řeším Den blbec pokorou. "Vidíš, tohle se ti nestalo už léta! A mohlo, není-liž pravda? A teď si představ, co by, kdyby ...!" Atd., atp. A těším se na zítřek, protože dva Dny Blbcové po sobě, to nedokážu ani já :-) Mně to pomáhá. Doporučuji zkusit.

Re: Hezký den všem, ...

Zkouším to zkoušet. Ale někdy mi to zhusta nejde. Tuhle jsem na závěr obzvlášť vypečeného Dne Blbce nakopla židli, ta spadla na kočku, kočka se vyděsila, skočila na stůl a rozbila mou oblíbenou cukřenku.

Zřejmě nutno trénovat. :D