MLSOTNÍK: Poněkud ďábelský :-)
Ďábel medvědovitý neboli tasmánský čert. foto: Colin Huang, commons.wikimedia.org
V půli letošního května jsem při procházení příchozích e-mailů otevřela ten ze ZOO Praha - byla to pozvánka na 1. Festival zvířecích piv, pořádaný na pomoc ohrožených druhům; výtěžek akce je určen na veřejnou sbírku „Pomáháme jim přežít“ konkrétně ďáblům medvědovitým v Tasmánii (Save the Tasmanian Devil, University of Tasmania), dne 21. května v zahradě Trojského zámku. Jedná se o charitativní happening s hudbou, občerstvením a ochutnávkami piv, která nesou zvířecí jména, nebo jde o pivovar se zvířetem v jeho názvu. ZOO Praha se k pořádání akce inspirovala spoluprací s pivovarem, ze které vzniklo Ďáblovo pivo. Ďábly medvědovité a jejich počty ohrožuje nakažlivá rakovina obličeje.
Moje volba byla jasná, v sobotu, v rámci dopolední vycházky jsem se vypravila do Tróji. Ráno se nedalo úplně jistě odhadnout, jak bude, trochu zamlženo, trochu sluníčka, ale nakonec se den vyloupl v jednoznačně slunečný. U vchodu do zahrady Trojského zámku jsem zakoupila vstupenku, v jejíž ceně byla i sklenička s logem ďábla medvědovitého. Obešla jsem zámek a přede mnou už se rozprostíraly stánky, nejen s pivy, ale i občerstvením, sladkým i slaným. Na festivalu jste se mohli zúčastnit soutěží, vychutnat si koncert, či si poslechnout zajímavé rozhovory - nejen o pivu.
Nejprve jsem si v klidu všechny stánky obešla a prohlédla si nabídku. Sama jsem ochutnala 2 piva, obě s podílem ovoce - s mangem..., Hana Hou. Asi si umíte představit, jak by asi dopadl návštěvník, který by si dal celou nabídku jednotlivých druhů - piva točená o obsahu 0,3. Pochutnala jsem si na francouzském quichi, ochutnala domácí dort s mascarpone a preso s mlékem; jako poslední jsem si dala „namazaný“ párek - který byl zapečen v kabátku z těsta asi nejvíce připomínajícího těsto listové.
U některých stánků byli zaměstnanci ZOO a zájemcům podávali informace nejen o „tasmánských čertech“, jak se ďáblům také říká. Dozvěděla jsem se například, jak chovatelé krmí mláďata některých druhů ptáků, aby nepoznala, že je nekrmí rodiče, a mohla se tak později vrátit do volné přírody. Povídala jsem si pak se slečnou ještě o koních Převalského - jejich návratu do Mongolska a chovu na Dívčích Hradech; o gorilách a jejich novém pavilonu v horní části zahrady, jehož dokončení se očekává letos na podzim.
Bylo to příjemně strávené dopoledne, navíc s dobrým pocitem, že i já jsem svým drobným příspěvkem podpořila pomoc zajímavému zvířecímu druhu.
Informace čerpány z webových stránek Zoo Praha.

