Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Krásné fotky, krásné vycházky, těším se na další články!

Díky, pokračování bude .

Prosvihla jsem vcera takovou zajimavou prochazku a hezke fotky a taky taje pachworkovani s vave. musely to byt prijemne chvile :)

J̌sem ráda, že jsi nakoukla .

Říkala jsem si, že jsi nejspíš někde na vandru.

Milá zano, děkuju za fotky a hlavně za návštěvu výstavy, za setkání. Bohužel reaguju až teď, dnešní den byl obzvlášť vypečený. Ale před chvílí jsem si smontovala novou židli ke stolu, tak můžu koukat a psát.

Párkrát jsme byli u kamaráda na chatě. Je nahoře a vidí z ní v zatáčce přehradu. Jede se k němu cestou necestou po loukách a pak se musí jít řádný kus pěšky lesem. Možná, že by to lodičkou bylo lepší, ale jak pak vyšplhat nahoru? Chatu kdysi postavili jeho rodiče, nebo spíš asi prarodiče. Už nevím. Nebyla tam elektřina, ani voda. Chodilo se kamsi k prameni... Romantika až na půdu, ale pro rozmazlence z paneláku až trochu moc spartánské. Ovšem ta panoramata, ta byla skvělá.

Alenko, já děkuju za zážitek na výstavě, byla to pastva pro oko i duši . A taky jsem tě ráda viděla .

Máš pravdu, že romantika na skalách je často zatraceně zasloužená. Ještě jsem zažila chatu (ovšem na louce kousek od rybníka), bez elektřiny a s pumpou mimo pozemek, dvě hodiny pěšky od nádraží. Jo, to už je dávno.

Některé z chat nad řekou vypadají, že se k nim šplhá po laně...

Zano, užila sis (tedy i Franta) aktivní červenec (tedy teď asi čtu jen o jeho půlce) a já si, hezky početla. No a fotky se ti zase moc povedly. Zaujala mě ta voru, jaksi jsem si neuvědomila, jaké to byly kolosy a jak je vůbec rejdaři dokázali usměrnit. Vždyť už samotné kormidlo je jak "tlustá, plochá kláda" a vůbec jím pohnout muselo vyžadovat pěknou sílu. A Maggie má moc hezkou vítací rohožku . Můj strejda měl chatku ve Stříbrné Skalici a do ní se také dalo dostat jen lodičkou.

Doufám, že výstava Vave a Dalmi měla úspěch, jsou to neuvěřitelně krásné kousky a ty panenky jsou nádherná umělecká díla

Maričko, děkuju za pochvalu .

Ty vory musely být navzdory svému těžkopádnému vzhledu úžasně ovladatelné. Když si představím tu cestu Svatojánskými proudy!

Podle fotek, co tam taky byly, na voru cestovalo nějakých pět mužů - musela to být těžká a nebezpečná práce.

Musela jsem si najít, kdy je sv. Kamila (14.7.). Zatím to slunce má sílu pořád, i když dnes ráno po 7. hodině mi v letních šatech a sáčku byla zima, brrrr!

Na Černý Most mám, zano, nemilou vzpomínku. Dali jsme si tam sraz se synkem - já od metra sejdu k dálnici, počkám, až přijede, hbitě nastoupím a jedem. Bylo to někdy večer na podzim, tma a já se nemohla k té dálnici dostat. Sestoupila jsem kamsi do podzemí, ke stanicím autobusů, odtu jsem vyšla na sídliště, kde vůbec žádná dálnice nebyla vidět - najednou jsem si připadala jako v paralelním světě. No nakonec jsem se musela vrátit tam, odkud jsem vyšla a tam si mě taky poněkud nasupený synek vyzvedl. Takže já obdivuji tvoji orientační schopnost na tomto zapeklitém místě.

Fotky jsou tradičně moc hezké a je fajn, že červenec má 2 díly.

Tak 7 stupňů v Praze nemáme, ale 12 bylo taky dobrých, skoro celé dopoledne bylo díky tomu slušně. O víkendu bude hůř...

Čerňák je nevlídné místo. Ostatně jsem cestou od Vave taky zakufrovala - teoreticky vím, že na kolej zpátky do Prahy musím přejít vrchem, ale prakticky jsem stejně scházela po schodech k vlaku přijíždějícímu opačným směrem. Ale to šlo naštěstí opravit snadno.

Zano, Davelský most mě taky zaujal až k pročtení odkazu. Taky jsem si drze vyhledala pláštěnku za 10Kč a 50g. Je to tzv. jednorázové pončo. V rámci udržitelnosti se z něho dá udělat následně vak(pytel) na odpad. Však všichni přeci recyklujeme všechny pytlíky. Moc se mi líbí fotky z výstavy a potěšilo mě, že v odraze skla u panenky s růžemi jsem Tě malilinko zahlédla. Našla jsem si hned dva srdcové kilty. Jsem tu jak přilepená, na tuhle výstavu se mi při jejím představení chtělo, ale neodhodlala jsem se. Jak dlouho jsem neušla víc jak 3km za den se mi ani nechce vzpomínat. Obrázky řeky mi taky udělaly radost. A Zano zaujalo mě jak máš v přírodě nachozeno a zorientováno a na čerňáku to vypadalo, že se bojíš ztratit. Však je to jen nahuštěnej svět. Vždycky Tě někdo najde přeci. Těším se na část další, díky za psaní

Radko, s tím Čerňákem trošku přeháním, ale ne moc. Odjakživa se líp orientuju v přírodě než ve městě.

Davelský most je prostě místní pamětihodnost - upřímně řečeno bych to taky nevěděla, ale když jsme sem začali jezdit, tak mi to povykládal Franta, kterýho tyhle věci zajímají,

Jo a ta hospůdka na nádraží se samozřejmě jmenuje Remagen .

Tak přežil, baští. Snad se i poučil. Mazlí se, to je príma. Nahoře má všechno posunuté a není to hezký pohled, to jako když mu hledíš do tlamky, nebo se to projevuje i na obličeji?

se mi to nepřiřadilo pod Zhoukyho

hezke cesticky mate kolem Vltavy! O to hezci, kdyz je videt voda. Tady je potok uz par tydnu uplne vyschly. Treby by to mohlo mit znicujici dopad na tu invazni potvoru netykavku zlaznatou, ktera ted nevypada nejzdraveji!

Vystava - to je fajn, ze nekdo umi!!! Krasa vesmirna je to. Kdybychom byli sikovni vsichni, nebylo by co obdivovat.

Most u Davle - pac zas netusim, musela jsem si informace dohledat. historicko politicke zajimavosti na me vyskocily!

Nechci tu plevelit, tak kratce: Kocicak zere jak protrzeny, i kdyz v hube to ma nahore vsechno posunute a neni to hezky pohled. Uz mu to tak zustane, jen se zahoji praskla kost. pomazlit se vecer chodi, pres den nas chce mit na dohled.

Bude vypadat jako pirát po bitvě, hlavně že bude všechno fungat :-)

Vypadá to, že Cestou se může jeden dostat přímo do nebe. I modrá brána je otevřená!

To, co předvádí Vave a Dalmi mě naplňuje pocitem marnosti. Mě se při přišívání knoflíku určitě zašmodrchá nit, několikrát se vyvlíkne, knoflík upadne a tak. A maminka byla tak šikovná. No nic!

Jo, na výtvory našich šicích děvčat taky koukám s pusou dokořán. Navíc jsem zjistila, že zřejmě nejde jen o to šití, ale musíš to vymyslet i... jaksi technicky. Aby se ti tam vešlo všecko, co se vejít má. Aby nechybělo. Uf!

Halt jsme asi šikovné na něco jiného .

Krásné fotky, a spousta zajímavostí. Vlastně nikdy nepíšeš, jestli se ti na Soutoku líbí? Já vím, to zalévání... Pěšinky nad řekou mají veliké kouzlo. Moc děkuju.

Se soutokem to byl pomalý vývoj. Na začátku se mi tam upřímně řečeno nelíbilo. Pro mne byl ideál barák u lesa, borového!

Což o to, oni jsou skoro u lesa. Jenže ten les je 1) listnatý, 2) je v něm skoro stejně chat jako stromů. To se špatně vysvětluje, ale prostě vejdeš do lesa, který vypadá jako les - a najednou barák. A další. A další...

Taky mi tam poněkud kuriozně chyběla voda... teda rybník. Ve Vltavě se nikdo nekoupe (vlastně nevím proč, asi že tam jezdí čluny a je lepší se s nim nepotkat). A Sázava je spíš na cachtání.

Ale zvykla jsem si, zjistila, že jsou tu taky krásná místa (zrovna ty pěšinky ), výhledy místy jak v Krkonoších... a jezdím tam ráda.