ČLOVĚČINY: Vzpomínka na „Cow Parade“

Asi před týdnem mne ze spaní v noci za pět minut dvanáct vzbudila hlasitá rána. Po chvíli jsem rozsvítila a rozespalá si uvědomila, co se vlastně stalo. Rustikální prosklený skleník s porcelánem, sklem, soškami, se utrhl ze zdi a s duněním a rachotem dopadl na zem… Nejprve jsem zkontrolovala, zda je všech pět zvířat v pořádku, že žádné z nich není zraněné pod skříňkou.

Pak jsem jen letmo okem přehlédla tu spoušť – dobré 2/3 obsahu byly rozbity. Pravému míšeňskému cibulákovému šálku se rozbil talířek; až na jeden hrneček s talířkem zbyly střepy i z rýžového servisu; skleněná karafa na likér po mých rodičích přišla o tři štamprličky; a na kousky byly i hrnečky s talířky s drobnými kytičkami, které jsem měla po babičce z tátovy strany… A pak ještě na kusy keramická soška kravičky s dekorem pštrosích hlav na vytrčených dlouhých krcích.

Rozbitá kravička s namalovaným pštrosem, zbyla přední noha

Koupila jsem si ji kdysi; ve chvíli, kdy mi bylo těžko na duši, pro radost… Taková spoušť – to přijde jednomu hodně líto.

Pražáci, ale myslím, že i mimopražští, si možná vzpomenou, že před několika roky proběhla v Praze (a probíhala i dříve v různých městech světa) výstava „Cow Parade“. O co šlo? No, po městě se objevily desítky soch krav v životní velikosti a každá byla ztvárněna nějakým umělcem, jedna jako druhá samý originál.

A tak vám dnes předkládám, jedněm pro připomenutí, druhým k pokoukání, jejich fotografie. Račte se, prosím, pokochat, přímo zde v albu na Rajčeti.

Foto: Jitur a PŽ