Náš dětský pokoj sdílí dvanáctiletý Kuba se čtrnáctiletou Kačkou. Myslím si, že téměř 30m² by mohlo dvěma dětem stačit. Obvykle stačí, ale pokud dojde na úklid, zdá se, že každý z nich obývá 2m² uprostřed pokoje, kde přece svinčík není.

O víkendu jsem došla k názoru, že by bylo v pokojíčku potřeba uklidit, aby na mě aspoň jukla barva koberce. V klidu jsem probrala s dětmi nutnost úklidu a požádala je, aby každý uklidil svůj nepořádek. Námitky typu: "Já tam nic nemám, to je Kubovo/ Kaččino," jsem smetla ze stolu rovnou a odeslala děti uklízet.

Za hodinu jsem přišla a naskytl se mi následující obraz: dva puberťáci sedí na zemi. Kluk učí psa povel "mrtvý" a dáma rozjímá nad vhodným odstínem korálků na kostým na břišní tance. Zabavuji psa, řeknu, že mají uklízet a opět odcházím. Za půl hodiny jsem přišla.

Ukázalo se, že se do koše přemístily dva papírky, ale problém je v tom, že odpadkový koš přetéká a děti se nejsou schopny dohodnout, na kom je řady, aby ho vynesl. Přidělím vynesení koše a znovu zopakuji, že mají uklízet.

Námitka, že mají skoro uklizeno, mi už ani nepřipadá zábavná, proto ukážu přesně a jmenovitě na předměty, které mi na zemi fakt vadí. Borůvka v mezičase vykousala do kapesníku s kytičkami díru.

Tentokrát přijdu za 15 minut. Zeptám se: "Nemáte náhodou uklízet?"
Odpověď zní: "Vždyť uklízíme."
"Není to vidět."
"Už jsem uklidil dvě tašky. Mami, Tuvoc ve Star Treku byl Klingon?"
"Ne, Vulkánec. Ukliď tu tašku s tělocvikem."
"Mami, Kuba má v aktovce hnusnou starou svačinu. Bleee!"
"Kubo, vytáhni tu svačinu. Jaks ji tam mohl nechat?"
Pokrčení ramen. "Mami, my ti ukážem, jak Borůvka umí "mrtvý"."
"Potom. Teď ukliď tu tašku."
"Ta není moje, ta je Kaččina."
Jmenovaná sápne po tašce. "Aby ses nezbláznil. Taky jsem po tobě včera uklidila talíř."
"Ale já předevčírem dva hrnky!"
"To je mi jedno. Ukliďte ten svinčík."
Dva nasupení puberťáci se na sebe dívají.
"Kams mi dal empétrojku? Teď jsem ji tady měla!"
"Jsem ti ji nikam nedával. Někam sis ji ztratila a teď to hážeš na mě."
Zasáhnu tak, že zařvu: "U-klí-zej-te!"

Oba se neochotně ohnou. Mně popojedou nervy a začnu házet věci na prostředek pokoje. Tato metoda patří kupodivu mezi ty účinnější. Borůvka z hromady krade špinavé ponožky. Seberu jí je a odcházím.

Po 15 minutách zjišťuji, že metoda byla úspěšná jen zdánlivě. Sednu si na židli a začnu kibicovat: "Seber to tričko. Strč ho do police. Složené! V rohu leží tři papíry. Říkala jsem tři! Seber je všechny..."

Tímto způsobem se dobereme k čisté podlaze. Držte mi palce, příští víkend si musí uklidit v poličkách u psacích stolů...

(Kačka s Kubou četli a odsouhlasili.)