Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Služebnice soucitu

 Milan Pavel : Dnes a denně mě přesvědčuješ,že umíš...Moc a moc Ti děkuji a jsem

                      moc pyšná,že jsi můj milý,hodný,tatínek...

Milane,

Tento hold ryzím lidem jsem četla už ráno. A celý den se mi článek v mysli vracel. Přemýšlela jsem, co k němu dodám. Už jsem na to přišla. Děkuji! Děkuji, že jsi nezapomněl a napsal o tak krásných lidech. Nemělo by se na ně zapomínat.

Re: Milane,

    Děkuji, upřímně děkuji.

    Samozřejmě máš pravdu, o povahově krásných lidech by se mělo psát, a to tím spíše, že dnes se nám dávají za vzor úplně jiní lidé, zcela jiných morálních kvalit. Hrozné je, že si na to společnost zvyká. A projevuje se to .... ve všem. Bohužel.

pozdě ale přece

Jsem tu trochu v klidu až teď večer, ale chtěla bych poděkovat za velice milé povídání. Velice ráda jsem si ho přečetla, jak už tu řekl Jakub S, tyto dámy jsou solí naší země. Je vzácné je najít, ale existují. Myslím, že i tady na Zvířetníku se najde mnoho šikovných lidiček.

Co se týká těch podvodnic, myslím, že paní Tesařové puklo srdce nad lidským hyenismem. Bohužel takových podvedených je pořád hodně, nejvíce na to doplatí ti nejlepší, kteří nečekají zradu.

Srdečně zdravím a těším se, až si zase něco přečtu.

Re: pozdě ale přece

Tak sem se ráda přidám

Se zpožděním

se připojuji k předřečníkům - ano, je to velmi krásný hold vzácným lidem. Děkuju.

Re: Se zpožděním

   Také já Vám děkuji. 

Díky za krásné zamyšlení

i když při popisu té krádeže se mě vždycky zmocňuje takový podivný pocit - směs vzteku, bezmocné lítosti...že se prostě některým lidem některé věci nedají vysvětlit. Mnoho mých přátel opakuje svým starým rodičům jak kůzlátkům z pohádky: nikomu neotvírejte, nikoho sem nepouštějte...mohou vás okrást, zranit...Dnes už žádná firma nepracuje s hotovými penězi, do bytu za vámi nesmí...Chjo,jo. Ale něco možná nadějnějšího: kousek od nás je jezdecký oddíl a jeho členové tvrdí, že kočka ve stájích je prostě takový malý chlupatý dobroděj. Své kočičí smečky si hledí a pokud vím, tak mňoukající strávníky moc nepřepočítávají. My taky ne, takže občas přijdou do našeho "stacionáře", občas zmizí a jsou s koníčky Třeba i ten "váš" jezdecký oddíl bude s kočenkami zadobře... Moc zdravím a těším se na další hebkou úvahu od vás.  

Re: Díky za krásné zamyšlení

Dávám za pravdu terrovi, kočky ve stájích jsou požehnáním. Vždy se jim přilepšuje nějakou tou konzervou, nebo granulkami, ale ony rády a ochotně chytají hlodavce, kterých je kvůli zrní ve stájích vždycky dost a dost. Je to oboustranná výpomoc . Kamarádka má u koní vždy několik koček, jakmile nějaká přijde je láskyplně přijata (sice vykastrována, bohužel to jinak nejde), ale do konce života má o bydlení a mazlení postaráno. Všechny ochotně a rády chytají myši a velcí kočkouři si troufnou i na potkana. Procházejí veterinárními prevencemi, odblešováním, spávají buď u koní, nebo doma. Ona  má prostě kočičí, psí a koňský ráj.

Ach božíčku....

Milý Milane, paličatě ti tykám, jak už jsem tady ze severu za těch 40 let zvyklá. Snad tě tím neurážím, to bych opravdu nechtěla. Moc bych si přála mít v životě tvoji rovnováhu. Vidíš všechno kolem sebe v pravém světle, protože stojíš pevně a jistě na tom pravém místě. Uděláš ve všem přehledný pořádek až je všechno přesně tam kde to má být. Přistupuješ k událostem hedvábným způsobem naprostého vyrovnání a přinutíš své čtenáře aby se do toho tvého hedvábí taky zahalili. Tvoje myšlenky jako kamínky hozené do vody šíří kruhy vln dál a dál, máš na nás neobyčejný vliv. Tvůj vztah k životu je něžný, mám se moc co učit. V mém věku jsem už alespoň přestala být vzpupná, ale do rovnováhy mám zatraceně daleko a tolik času k vyrovnání už opravdu nemám. Tvoje příspěvky se mi nechce přestat číst a tak je čtu několikrát za sebou dokola a dokola, je mi v té atmosféře tvých myšlenek nepředstavitelně dobře. Děkuji, děkuji, děkuji !!!

Re: Ach božíčku....

Dík

za laskavé, i když trochu smutné, vyprávění.

Při Vašem čtení si nemůžu nevzpomenout

na paní Černou (od Báry Kolmanové), které říkám Kočičí Babička. Nebýt jí, spousta koček už by po světě nechodila. Má dar vytáhnout je hrobníkovi z lopaty.

Díky

za povídání...

Ten trik ... myslím, že pro staršího slušnýho člověka není moc únikovejch cest. Naši to zažili taky. Doufám, že těmhle lidem to osud jednou vrátí.

Re: Díky

Slušný a hodný člověk si málokdy připustí, že nejsou všichni jako on. A nechat někoho stát za dveřmi, to se dřív bralo jako hrubá nezdvořilost. Ach jo.

sul zeme napada mne kdyz ctu tyhle pribehy

vetsinou to lidi pasuji na nejake velke ciny,  pomoc lidem v nouzi - ale i tady se nacita, ze stat nebo narod je tak silny jak je schopny se postarat o sve nejslabsi - vcetne "zvirounu"

Navic opet tak krasnou reci napsane . dik