Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Hajlajc of tudej:

Poprvé se tu objevil Koutek mladých pyromanů - záslužné, inspirující: 1*

K tématu Jak přežít své děti: zásadní spolehlivé řešení stále bohužel chybí, je ovšem třeba se nevzdávat.

Společensky dokonale vychovaný automobil, jenž opáčí na jakoukoli zaslechnutou sprosťárnu wie, bitte?! - velmi podnětné, v ČR a obecně u Slovanů však bohužel neaplikovatelné - R & D dept. výrobce očividně nezná reálie  a jazykové zvyklosti tohoto prostoru.

Re: Hajlajc of tudej:

Jakube, nevím, zda už jsi "nás" tehdy četl, ale k dokonale  vychovanému automobilu alias Fifi a dalším hláškám (šiš, sekretarka automatyčna!!!!) vřele doporučuji vrátit se k http://neviditelnypes.zpravy.cz/cloveciny-multi-kulti-na-moute-kute-abraka-dabra-cary-mary-fuk-p6i-/p_zviretnik.asp?c=A061025_174547_p_zviretnik_dru" target="_blank" rel="nofollow">tomuto článku ... ale pozor, nápoje odstranit z blízkosti klávesnice, anžto hrozí její poprskání - bez monitoru to asik nepřečteš, ale ten posléze snadno utřeš suchým klůckem

I starší generace

Nejen naši "miláčkové", ale i starší generace byla schopná- všeho. Přednostová (viz BTW Babička) měla Opu a Omu- byť Oma byla za svobodna Němcová a pátrání v rodokmenu nás dovedlo až k rodině manžela Boženy Němcové- sloužila u nějakých baronů v KV,děda tam jezdil jako řidič- němec jako poleno- a bylo. Dětí spoustu,po r. 45 rozeseti do světa šírého. Pak se v 60.létech uvolnilo,stařečkové slavili zlatou svatbu a příbuzenstvo se sjelo.Večer, když omladina byla konečně vyhnána na kutě, začalo vzpomínání na "ptákoviny".Na př.dávno před dnešními lékaři objevili léčivé účinky tělních tekutin při jejich opětovném využití.Experimentálně je doplňovali do bandiček dospěláků s pitím,ležících ve strouze při polních pracech. Po drahných létech přesně věděli, jak se která sousedka po jejich "léčebné kůře", po požití "medikamentu "tvářila.Na jejich obranu bych ještě dodal, že šlo o medicinu "panickou", nedotčenou nezkaženou.Bylo toho povídání- skoro do rána- jedno lepší, než druhé.

PS. Musím ještě dodat,že jejich líčení bylo daleko expresivnější.Jedině na jediném se neshodli.Kdo byl duchovním otcem tohohle medicinského výzkumu.Přiznat a přihlásit se k zásluhám objevu, hodného mezinárodního ocenění, se zřejmě z vrozené skromnosti nechtěl ani jeden z nich.

Re: I starší generace

JEŠTĚ JEDN DŮLEŽITÉ HLÁSÁNÍ FŠEM NA ZVÍŘETNÍKU. OD DNEŠNÍHO ODPOLEDNE, KDY DORAZÍ MLADŠÍ DCERKA, BUDU DEFINITIVNĚ A NA DLOUHOU DOBU ODPOJENÁ OD PC. MAŠINKA MUSÍ K DRŮM, ABY NAPRAVILI ZÁSAHY, KTERÉ NA NÍ UDĚLAL MŮJ VŠUMĚL-NEUMĚTEL JIŘÍ. ROZHASIL JI T

MÁM JEN OBROVSKÉ OBAVY, ŽE  VYNUCENÁ OPRAVA MNE PŘIPRAVÍ O  VŠE, CO  JSEM DOSUD DO MAŠINKY PRACNĚ NASOUKLA-TEDY I O KUCHAŘKU A SPOUSTY DALŠÍCH VĚCÍ. NYNÍ MI ŽÁDNÝ DOKUMENT NEJDE OTEVŘÍT, TUDÍŽ ANI NIC NEMŮŽU VYPÁLIT NA CD. OPRAVA BUDE ASI DLOUHÁ, NEVÍM ANI, KOLIK  NÍ POTRVÁ. TAKŽE SE O  MNE NESTRACHUJTE. AŽ BUDE HOTOVO, OHLÁSÍM SE.

LENKO!

DRŽÍM PALCE, ŘEKNI AŤ TI DATA ZAZÁLOHUJÍ NA CD! URČITĚ TO NEBUDE PROBLÉM. DOUFÁM, ŽE TĚ BRZY "UVIDÍM" A ŽE O KUCHAŘKU NEPŘIJDEŠ! ZDRAVÍM!

Slovo "H-O-V-N-O" = sebeobrana proti puber´tákům

Dvě puberťačky mne naučily klidu - velmi zdánlivému. Když jsem čelila dvojímu proudu vysvětlování proč že toto - proč ono - se buď neudělalo nebo udělalo a nestihlo, tak jsem se rychle naučila pomalému dýchání a když se ty cácory nadechovaly, aby pokračovaly v litániích, pravila jsem v klidu, hlasitě a zřetelně "Ho.no" a odešla z jejich dosahu.

Nevěřily byste, jak je to nedřív umlčelo - pak pohoršovalo - pak rozčílilo. A dodneška, když už jsou obě dospělé a vdané, tak mi tohle slůvko pomáhá zvládnout  - nejen jejich - životní situace.

V NOCI NE MNE UŽ PŘIŠLO SPANÍ, TAKŽE JSEM NEDOKONČILA,

ALE MUSÍM  SE ZMÍNIT O JEDNÉ VELMI PIKANTNÍ SPOLUPRÁCI SVÝCH  DCERUŠEK A JEJICH  DĚDEČKA. JIŘÍHO TATÍNEK  PŘI JEDNÉ NÁVŠTĚVĚ USOUDIL, ŽE  VNUČKY VŮBEC NEZNAJÍ SPROSTÁ SLOVA, COŽ JE  VELIKÁ CHYBA A TA SE MUSÍ ZTRESTAT. KDYŽ SI PAK DOPOLENE PŘI   SVÉ NÁVŠTĚVĚ VZAL  HOLČIČKY VEN, OPRAVDU RAFINOVANĚ MNE POTRESTAL. JAKMILE  SE DOSTAVILI  TI TŘI  K  OBĚDU, IHNED JSEM LITOVALA SVÉ BLÁHVOSTI. HOLČIČKY  TOTIŽ VČELE S DĚDEČKEM PŘIŠLY NAZPĚT S TOUTO PŘEKRÁSNOU A VELICE MELODICKY ZTVÁRNĚNOU PÍSNÍ NA RTECH. NOV/NO, PR/DEL SR/AČKA, TO JE NAŠE ZNAČKA. AŤ TA   HOV/NA  SVÍTÍ, JAK TO JARNÍ KVÍTÍ!!! TA PÍSEŇ MĚLA JEŠTĚ DALŠÍ SLOKY, KTERÉ SE MI UŽ Z PAMĚTI SICE VYKOUŘILY, ALE BYLY TAKY JEDNA " HEZČÍ" NEŽLI DRUHÁ  SE ¨  JE JASNÉ, ŽE  VYSVĚTLOVÁNÍ A LAMENTACE  ZCELA NIC NEPOMOHLY,BA JEŠTĚ STAV  ZHORŠOVALY. DĚTEM SE TA  MELODICKÁ  ŘÍKAČKA ZALÍBILA TOLIK, ŽE  SI JI DVOJHLASEM  A NEUSTÁLE  VYZPĚVOVALY  NA ULICI, V OBCHODĚ, PŘI JAKÉKOLIV PROCHAJDĚ  I CESTOU DO ŠKOLKY. VŽDYŤ, CO BY  BYLO ŠPATNÉHO  NA ŘÍKÁNCE, KTEROU  JE NAUČIL JEJICH MILOVANÝ DĚDEČEK.?!VĚŘTE NEBO NEVĚŘTE, ALE JÁ  BYCH SE PO  TU DLOUHOU DOBU, KDY SE MUSELO S   TAKTO VYZPĚVUJÍCÍMI DĚTMI  CHODIT VEN, NEJRADĚJI PLÍŽILA KANÁLAMA, ABY TEN HALASNÝ ZPĚV ZANIKAL NĚKDE V POTRUBÍ.

Re: V NOCI NE MNE UŽ PŘIŠLO SPANÍ, TAKŽE JSEM NEDOKONČILA,

JAK DLOUHO K VÁM MILUJÍCÍ DĚDOUŠEK NESMĚL???????

Dodatek k vikendu

To bylo bezva pokecani o vikendu. nejak jsem se neucastnila, protoze se mnou clouma nachlazeni, jak uz ani nepamatuju a nejak se to z tech dutin preneslo dolu a mam naznak bronchitidy, Ej, ouvej, ale uz mam antibiotika a cajiky, sirupy a mentoly, takze jsem se konecne rozdejchala. A navrch jsme prinesli domu stenatko.Je uplne milounky, ale krapet plasmuska; chybi mu sourozenci a jen co se od neho hnem, tak narika.

Re: Dodatek k vikendu

Jéjda Hano, tak to gratuluji k novému přírustku a přeji, aby vám všem bylo pospolu moc dobře!

A doufám, že taky nezůstaneš pozadu a hned zkraje bude nějaké povídání s fotkami!

Člověka moc potěší,

že se podobné historky odehrávají i v jiných rodinách. A lépe se čtou ty cizí, nemusí se po nich doma uklízet. Skvělé

Re: Člověka moc potěší,

Však já to říkám pořád - cizí neštěstí vždycky potěší.

OT - člověk by neměl používat neslušná slova, to je fakt. Ale....

Tak mě Fifinka zase převezla.

Robě poklátila chřipka i bylo nutno zavézt ji k lékaři, popřípadě doplnit proviant, vyzvednout v lékárně léky atp. Snad to bylo počasím, ale místní obyvatelstvo klátila zcela neobvyklá míra demence. Téměř všechni řidiči jedoucí přede mnou znenadání zastavovali a otevírali dveře tak metr před Fifinkou, robátka hrála si pod Fifinčími koly radostně na honěnou, zatímco jejich matky zapomínaly se ve víru bilaterálních konferencí uprostřed silnice, potměšilý dědeček na kole projevoval piškuntální radost, že může mne předjet uprostřed křižovatky - prostě adrenalin stoupal.

Jenže dítě v autě, cítím přeci jen jakousi zodpovědnost za její mravní výchovu - držela jsem se zpátky.

Leč osud nedopřál. Místní zvyk zaparkovat couvajícímu vozu za zadkem trápí mé čivy již řadu let. Zároveň těsně projíždějící kolista pocítil potřebu vyhledat oporu a opřel se o okénko. Být otevřené šťouchl mne do oka. Že vůz je v pohybu zřejmě nebylo podstatné.

Pojistka povolila. "Do p.....", zavrčela jsem temně, hotovíc se k vraždě. Dítě ani nemrklo - ve škole slyší mnohem horší věci. Leč Fifinka je zřejmě jemná dáma. "Wie bitte", otázala se mně velmi kultivovaným hlasem a zřejmě i povytáhla obočí. Papiňák vybuchl! "H/O/V/N/O", zařvala jsem hlasem velikým a sešlápla tý mrše plyn až k podlaze!

Re: "H/O/V/N/O", zařvala jsem hlasem velikým

... šiš, já nemůžu....

ehm, má to být varování?

já jen, kdy to mám u těch svejch vykuků očekávat

Re: ehm, má to být varování?

Štětinko, opři se a drž se pevně: mám obavy, že to můžeš čekat každým okamžikem  Ale zas bude na co vzpomínat.

úsměvné povídání

a moc hezké, synek vydá sice za 10, ale těhle "sourozeneckých" radostí si neužil....