Byl to pes s velkým smyslem pro humor, sportovně založený a k tomu ještě velmi náruživý ve vztahu k druhému pohlaví. Když mu rodina nedokázala poskytnout dostatečný prostor k ukojení jeho touhy (a to bylo většinou, protože tolik pohledných kníraček vhodných pro člena naší smečky zase není), pokoušel se v zoufalsví o znásilnění dvounohých přítelkyň.

Jeho metody se ovšem ani zdaleka nepodobaly způsobům Dona Juana. Obvykle se vyhlédnuté dámě pověsil na lýtko a hodlal na něm setrvat. Jak dlouho by vydržel jsme nezjistili nikdy - následoval totiž divoký tanec oběti, při kterém se podařilo násilníka setřást. Tanec býval doprovázen válečným křikem a láním naprosto nepublikovatelným.

Nejtrpělivější bývala panička - moje maminka - jinak vášnivá čtenářka. Bylo jednou nádherné horké jaro a Darek byl nažhavený na nejvyšší míru. Maminka zase měla pár dní volna, ve kterých si hodlala zopakovat celou knihovnu. Čtenářská idyla při otevřených oknech byla zpestřena několikrát denně neuvěřitelným povykem. Ozývalo se: "Ty kurevníku jeden. Padej už konečně. Ve svým věku bys už moh mít rozum. Dobytku jeden. Nedostaneš večeři..." Podotýkám, že maminka je jinak Dáma s velkým D.

Kdo tahle extempore velmi těžko snášel byl můj otec. Styděl se a stále zavíral okna, která maminka znovu otevírala a téměř odmítal vycházet z domu. Litoval dne, kdy souhlasil s pořízením psa. Ovšem dlouho doma zůstat nemohl a tak se vypravil ven. A jak se podivil - tolik úcty, obdivu a závisti v očích sousedů ještě nikdy neviděl. Pánové se ho začali ptát na rady, doma že jim to už neklape, protože oni se na nic nezmůžou.

Hádejte, proč má tatínek rád otevřená okna!