ČLOVĚČINY: Prázdninové nezbytnosti
Máme opravdu roztodivné nezbytnosti.
Bublifuk. Nepostradatelná hračka pro nás děti a kupodivu i pro mámu. Bublinujeme z balkónu a sledujeme vzdušné proudy, které naše bubliny unášejí. Pouštíme bubliny na klidnou hladinu bazénu i moře. Fotíme bubliny v zapadajícím slunci, zbarvené dožluta a doruda.
Vytváříme bublinové soustavy a pro tuhle jednu příležitost se výjimečně hodí, že maminka kouří – umí totiž brčkem napustit prostřední bublinu kouřem a máme krásný objekt, který se za chvilku rozplyne. A ještě ke všemu prý je to fyzika v praxi.
Vodní bomby jsou druhé v žebříčku nepostradatelnosti. Bezva se s nimi hází v bazénu, a když se trefíme mámě do obličeje, tak se jenom směje. Jo, to když jednou dostala tenisákem, to byl řev!
Letos máme novinku, a tak jsme ji taky zařadili do nepostradatelných, vypadá slibně. Je to vodní frisbee a vypadá to, že s tím pěnovým diskem půjdou dělat hezké žabky.
Vlastně máme dvě novinky. Táta nám koupil pytlačky! Vloni nám je přenechali sousedi a letos máme svoje! Lovíme malé rybičky a pouštíme je zpátky, ale co si s tím užijeme! Táta nás naučil, jak se navazuje háček, kdybysme ho ztratili, a máma nám ty háčky koupila. Teda na co všechno ty dospělí nemyslej!
K trvalkám ještě patří vznášecí hračky. To jsou vám takové nesmysly, že je hodíte do vody, ony klesnou na dno, ale nelehnou si, ony stojí a dají se dobře lovit! Máme takové tyčky a kruhy. Kruhy taky stojí, někdy na dně, někdy těsně pod hladinou a dají se proplavávat. Ale nejlepší je, když máma drží kruh nad vodou a my skáčeme skrz jako lachtani. To bysme mohli i vybírat do klobouku!
Máma si myslí, že přes poledne má být nějaký polední klid nebo co. Je to jen záminka, aby si mohla schrupnout, ale co my? My si hrajeme, a nejvíc s plastelínou a s playmobilem. To se totiž dá bezva kombinovat. Máme playmobilový člun a plážový koš – no v Řecku plážový koš nikdo nikdy neviděl, ale je to docela hezké – a k tomu si děláme z plastelíny stavbičky a stromy a tak. Taky přidáme nějaké kamínky, mušličky a větvičky, co jsme nasbírali, a je to celé moc pěkné.
Prej bylo letos v Řecku zemětřesení a tak jedeme do jiného hotelu, než obvykle. Ten náš snad spadnul nebo co, musíme to prozkoumat. No, ale protože jedeme do toho, co je o půl kilometru dál, tak máma dala na příborník i pingpongové pálky, prý jsou tam pinčesové stoly! To se teda moc těšíme, protože já i Zuzka jsme přeborníci a máma to taky docela umí. Nás zatím vyklepne spolehlivě, ale počkej, mami, za pár let!
Taky jsme měli takovou debatu "mezi náma chlapama“. Jasně, já jsem teprve kluk a Zuzka taky není chlap, ale to tágo teda máma mohla přibalit. Že prej by nás prudili na letišti a že u místního kulečníku tágo bude, no ale řekněte, takový pěkný tágo, tak proč ho máme nechat doma?
Vždycky s námi jezdí draci, takoví ti na vítr. Sice na tom našem pobřeží moc nefouká, ale nakonec je do vzduchu dostaneme – a když ne, tak to zkusíme jindy. Rozmotávat šňůry máma umí moc dobře, tak je to pohoda.
Jo, a ještě dvě věci. Máma vždycky vozí šňůru na prádlo. Není nám to moc jasné, ale vždycky jsme ji potřebovali. A ta druhá věc – čajové svíčky. Večer si na balkóně povídáme, máma dá svíčku do skleničky a je to krásné.
Ještě se na příborníku válí jiné věci, jako sluneční brýle a opalovací krémy, ale to nás fakt nezajímá, třeba vám o tom napíše máma.
DavidE a ZuzkaE, zapsala RenataE
