Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

OT. Zprávy o dění

Ahoj Zvířetníci. V poslední době se mi moc nedaří, ale právě teď vám mohu sdělit radostnou zprávu, že jsem vyhrála výběrové řízení a od čtvrtka bych měla být už zase zaměstnaná. Mám z toho velikou radost a nejvích chci poděkovat Heduš za rady, podporu a za vše, co pro mne udělala. Ani jsem to sem nechtěla psát, ale už týden jsem zase bez práce, ve zkušebce firma zjistila, že tu mou pozici zruší. Oči po operaci stále nic moc, ale doháním to brýlemi. Všechny vás moc zdravím a věřím, že teď už bude jenom lépěji

Re: OT. Zprávy o dění

Teda, Blážo, máš to jak na houpačce. Držím ti palce, ať už je jenom líp. Mimochodem, tvé peripetie s operací očí ostře sleduju, protože jsem nad tou operací váhala, ale vidím jakž takž dobře jen na jedno oko a kdyby se něco pokazilo, asi bych byla nahraná. Tak si asi nechám ty svoje

jo ty starý věci...

když začátkem sedmdesátých let naši pořídili chalubu, tak táta vymetal smeťáky doplňky do nosil krásné staré žehličky, hmoždíře ap. Když jsme šli na výlet a zahlédli s bráchou smetiště, nebyli k udržení: ..."tech věééécííí"... lidi to tenkrát vyhazovali a když nám chalupu po letech vykradli, tak odnesli právě ty smeťákové skvosty...

Re: jo ty starý věci...

Máme úplně stejnou zkušenost, také jsme si brali věci kterých se místní obyvatelé zbavovali, žehličky, hmoždíře, kolovrátek, dřevěný kříž, nádobí a pod. a také už je nemáme, odnesli si je nezvaní návštěvníci, dokonce i vyřezávaný kříž, který jsme dali do místní kapličky, odnesli. Asi to potřebovali více než my. Budiž jim přáno.

Taky

mám pár věcí po babičce - hrneček, takovou dřevěnou naběračku, co se s ní vyndavají chlupaté knedlíky apod.

Dík za pěkné povídání  

Re: Taky

Jojo, v sobotu jsem pekla pekla bábovku v babiččině formě. Pokaždé žasnu, jak to tehdy dělali, že je uvnitř tak hladká až kluzká, že se bábovka vždycky krásně vyklopí (kam se hrabe teflon). A navíc je krásná.  ˇ

Po prababičce má maminka hodiny. Občas se rozhodnou, že si potřebují odpočinout a třeba dva měsíce nejdou, a pak jim kolemjdoucí zkusmo drbne do kyvadla a hodiny jdou, jdou přesně a jdou třeba rok.

O.T. PRO ZANU

Jen neběduj, Zuzanko! Až se zima zeptá, řekneš hrdě: Zateplovala jsem! a půjdeš ztlumit topení.

Některé

věci tvají v čase, to jen my je míjíme a někdy pomíjíme jako bezcenné, a přitom pro někoho je to vzácnost ... z tohoto pohledu je hodnota různých bleších trhů, antikvariátů a výprodejů nedocenitelná. Měli bychom ty předměty poponášet dál, pro příští, ne je pohřbívat do popelnic.

Jenže je tak zoufale málo místa i času. A přitom, jak připomněl Jakub .... tam dole poslouchají nás ....

Moc pěkný článek, milá Matyldo!

Re: Některé

Mrkla jsem na tvé včerejší pozdní fotky- moc hezké piškvorkování, milá Vave! Moc se mi líbí ta kopretina uprostřed. Pak dej vědět, co kolegyňka na dárek říkala. Já jsem věnovala tchýni k narozeninám deku magických dlaždic a byla nadšená.

Matyldo,

znám. Když naši stavěli chatu, žil ještě dědeček, profesí restaurátor. Přinesl jim pro štěstí madonku (to byla ta doba, kdy se bouraly kostely). Madonka s náma putovala na chalupu (a odtud si ji vzal brácha), taky jsem slyšela někoho podotknout, že má větší cenu než ten barák.

Re: Matyldo,

No, to může být - ale taky nemusí. Laici opravdu nemají potuchy o zpeněžitelnosti (o ceně u starých madonek zásadně nemluvím, ostatně nejsu dražebník) těchto předmětů. Někdy strašně přehánějí, jindy podhodnotí.

hezká náhoda

takže jsi se díky angličtině dozvěděla, co máš vlastně doma

Jinak hlásím po zamračeném konci týdne konečně sluníčko - jen na Ještědu visí krásný bílý mrak. Když jsem se na zahradě kochala slůněm, přišel zajíc... Šla jsem pro foťák, v klidu seděl na jednom místě. Zvedla jsem foťák k očím ... a viděla jen mizející ocásek. Mohla jsem se zajícem rozprávět v klídku, Betka ještě nevstala

No bylo tam Olomutschan, ne...

Tý brďo! Teda Lenko!

Olomučanská keramika, a s přidanou hodnotou (říká se to tak, že, byznyswomen?) rodinné památky... já po svých pradědečcích nemám nic, nic, nic. A to měli jedni renomovaný český obchod pod věží Staré radnice a druzí statek na Hané. Třetí praděd byl c.k. dodavatel zboží sedlářského v Bučovicích a čtvrtý vlastenský řídící učitel v Zubří. Jenom zprostředkované vzpomínky, vanutí. Jak to napsal Josef Hora? Stín vane nad hrobem, bubeník vzduchoprázdna. Smuteční vrba srázná tříští tu samotou svůj hlas. Tam dole poslouchají nás. - Poslouchejte. To je dobře. Já o vás vím a udělám pro vaši památku co ještě půjde. Podpírejte mne, potřebuju to.