Neviditelný pes

ČLOVĚČINY: Jak jsem plnila cartridge

21.10.2008

Naštěstí to nebylo nic světoborného, takže jsem momentálně tuto stránku oželela. Pohledem na blikající diody jsem pochopila, že došla barva. Nic zvláštního. Na to jsem už byla zvyklá. Tiskárnu jsem vlastnila několik let. Druhý den jsem jako již několikrát zašla do prodejny, abych si koupila barvu, kterou jsem do cartridge chtěla zase nalít. Jen bylo nějak divné, že prodejce, který krátce zkoumal starou cartridge, povídal, že vypadá, že není úplně prázdná, že je v ní slyšet kloktání barvy.

Doma jsem si obřadně jako vždy připravila na stůl noviny, rozbalila balíček, rozložila přípravky a natáhla rukavice. Uvolnila jsem zátku pro naplnění barvy a podle návodu se snažila stisknutou lahvičku, zanořenou do otvoru pro náplň. Barva tam ale nějak nechtěla vtékat. Vyndala jsem ji tedy z otvoru a zrakem zkontrolovala, kolik barvy z lahvičky ubylo. Usoudila jsem, že to zkusím ještě jednou. Zase jsem lahvičku zanořila do otvoru a stiskla!

V ten okamžik byla všechna moje opatření proti znečištění zbytečná. Nevím jak, ale okamžitě jsem byla barvou poznamenána od ramene až k lokti, také ubrus byl zdoben novými ornamenty všude tam, kde nebyly noviny a na mých šatech přibyly puntíky nebývalých a velmi různých velikostí. Nebyla vynechána ani moje pleť i tu zdobily sem tam černé tečky.

Zkonstatovala jsem, že příště žádná ochranná opatření neudělám a vyjde to nastejno! Podle návodu jsem dál pokračovala odsátím určitého množství barvy kvůli tlaku a pak vložila cartridge zpátky do tiskárny. Očekávala jsem alespoň úspěch po tak problémové akci - ale ouha, dioda na mě poťouchle blikala dál. Nojo, takže barvy je prostě málo. Už s rutinou jsem ji ještě doplnila a další černé vzorky po stole, ani na mně nikde nepřibyly. Opět jsem vložila novou náplň s pocitem vítěze. Ale stav byl setrvalý.

Kašlala jsem na to, jestli někde zanechám stopy od barvy a jala se zkoumat, proč dioda svítí dál. Dočetla jsem se, že jsem nevynulovala měřiče tiskárny! Podle návodu jsem zalepovala na cartridgi různá políčka, ale měřidlo to prostě nezaznamenalo. No nic, pro tisk to ale není důležité, tak jsem si řekla, že pro kontrolu vytisknu stránku. No, nešlo to - co to najednou vidím a slyším. Nějaké zvláštní chrochtání a nad zásobníkem papíru prolétlo protrhané táhlo!

Hm, tak všechno zbytečné. Tiskárna zřejmě po několika letech dosloužila a uštědřila mi lekci. Nezbývá tedy, než si koupit tyrana nového...

Hana Novotná


zpět na článek