21.10.2020 | Svátek má Brigita


Diskuse k článku

ČLOVĚČINY: Dlouhá cesta zpět

Na pobídku několika Zvířetníku a s určitými (dost velkými) rozpaky píšu, jak jsem z té Ameriky jela prvně domů.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Bětuláskovo! 17.8.2008 3:41

To není zpráva,

to je vyznání. Děkuji, Hani.

Bětuláskovo! 17.8.2008 3:59

Re: To není zpráva,

Také jsem chtěla utéct. Bohužel jsem nenašla dost sil v sobě a pomocných rukou okolo. Víš, závidím - aspoň jsi to zkusila.

Bětuláskovo! 17.8.2008 4:07

Re: Re: To není zpráva,

Mělo to pokračovat - a úspěšně - ale nějak jsem se zamyslela nad vlastními zmařenými dvaceti lety kdysi poměrně chápavé a snaživé bytosti, která se teď už o nic nesnaží. Ale neber to moc depresivně, pomstila jsem se někdejšímu režimu hodně, né dost, ale hodně. Jsem typ, který vedle sebe potřebuje cejtit oporu, ale i sama jsem se dost pomstila. Když nic jinýho... Když opominu, že lidé, s nimiž jsem se potýkala, právě leží někde na pláži a já už deset let si nezaplavala... tak furt dobrý. Furt zisky převažují.

possum 17.8.2008 16:20

Re: Re: To není zpráva,

Tech >dost sil v sobe< bych pochopila. >Pomocne ruce okolo< ??? No tak to nevim. :-/ Vetsina nas odesla aniz by nekdo neco vedel. Mohlo jim jit o kejhak kdyby se prolaklo, ze neco vedeli.  :-(