27.9.2021 | Svátek má Jonáš


Diskuse k článku

MORČATA: Mami, já chci morče...

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
A. Zemanová 27.7.2021 22:52

Ti jsou kouzelní! My jsme kdysi také zjistili, že krásné chlupaté morče jménem TA Ferda je ve skutečnosti TEN Ferda ve chvíli, kdy jeho hladkosrstá kamarádka Didina povila několik chlupatých mrňousků. :-) Protože tento kousek zopakovala jen krátce poté, co jsme stačili mrňousky rozdat, rozdali jsme i Didinu. :-) Ferda byl prima, když jsem přišla domů z práce, stoupl si v krabici a hvízdal na mě jako žižkovskej Pepík. :)

A. Zemanová 27.7.2021 22:53

Jo, a zapomněla jsem pochválit článek, moc dobře se mi četl. Ostatně jako obvykle. :-)

E. Zvolánková 28.7.2021 7:08

No, tak to hvízdání na přivítanou mi u těch našich současných chybí, ti nás nezdraví. Všichni mí předchozí morčíci ale zdravili a velmi hlasitě. Ale možná je dobře, že tihle nepiští...aspoň zbytečně nedráždí fousiska.

A. Zemanová 28.7.2021 8:48

Třeba se to ještě naučí. :-) A Eda si na to jistě zvykne.

M. Crossette 27.7.2021 17:58

Evo, hezké povídání a moc pěkné fotky. Přeji dceři, aby z jí vysněné morče (tedy morčata) dělala takovou radost, po jaké toužila.

My už od neděla ráno jezdíme hlídat pejska. Původně jsem uvažovali, že fenku převezeme k nám na "Trixinu zahradu", abychom nemuseli pendlovat tam a zpět (tak půl hod jízdy). Jenže fenka 4r, je hodně lekavá, uštěkavá a prvně sama doma, tak jí vždy chvilku trvá, než nás přijme - při příchodu štěká, schovává se, ale není agresivní, jen je nejistá a postupně se uklidní. Lepší pro ní být ve svém. Takže brzy ráno ji jedeme vypustit na oplocenou zahradu (má možnost psích dvířek na zastíněnou, zasítěnou vernadu), pak jedeme domů se nasnídat, pak kolem poledne znovu za psem. Dáme jí dovnitř, zůstaneme s ní tak hodinu dvě. Mají velký bazén, manžel využívá a já s ní jdu zatím na procházku v okolí. Fenku pak už zůstane uvnitř, jedeme za ní znovu kolem 5, zůstaneme další dvě hod. ona je noc uvnitř. Takhle budeme hlídat až do 3. srpna :-)

Dneska ráno jsme jí vzali s chotěm na procházku sotva jsem dorazli. Fenka i na kratších nohách kluše, že jí sotva stačíme, flexi bylo natažené na maximum. Ušli jsme už pěkný kus cesty od domu, když mě omylem držák flexi vyklouzl z ruky na chodnít (bouchlo to). Fenka se lekla, vystartovala a flexi (s plně vytaženou šňůrou) za ní poskakovala a bouchalo po zemi, což jí to ještě víc plašilo. Zběsile kličkovala po trávnících domů, po silnici. Na volání neragavoala a ani jeden z nás neměl šanci jí dohnat (nebo alespoň to flexi na "zašlápnutí") navíc silnice teď vedla do mírného kopce. Naštěstí silnice prázdné a doufali jsme, že si to namíří domů. Naštěstí se tak stalo a když jsme oba udýchaní na padnutí doběhli do garáže, fenka tam stála u dveří, jazyk vyplazený až ke kořenu, vylekaná. Zůstali jsme s ní chvilku uvnitř, aby se schladila, teď je zase venku a za chvíli tam pojedeme znovu.

T. Zana 27.7.2021 18:30

Teda Maričko, jste zlatí, ale koukám, že tahle fenka je trochu adrenalínová.

Snad se trochu zklidní... jinak by to bylo fajn zpestření, že :-).

A. Zemanová 27.7.2021 22:59

To teda byla pěkná bojovka! :-)

Maričko, klobouk dolů nad tím, jak úžasně fenečku hlídáte, jste neskutečně obětaví. V

E. Zvolánková 28.7.2021 7:13

Maričko, fakt klobouk dolů, to jste dobří. Je super, že může být fenečka ve svém, kde se cítí jistější, ale teda takovou řeholi já bych nedávala. Já bych klidně krátkodobě hlídala psa, pokud by s fousiskem navzájem neměli problém, ale musel by být u nás, jezdit za ním někam daleko by pro mne byl velký problém (už dávno neřídím). Jste vážně obětaví a fenečka to jistě ocení.

T. Zana 27.7.2021 17:43

Evo, vaše morčata mají roztomilá (a trefná) jména :-).

Synek měl křečka, dodnes vzpomínám, jak nám ohlodal všechny kabely ;-D. Teda křeček, ne synek.

Z. Jitur 27.7.2021 15:30

Moc hezké povídání o chlupatých klucích!:-)

Z. Lika 27.7.2021 12:34

Ještě jsem chtěla podotknout, že morče jsem nikdy nechovala a znám vlastně jen jednoho člověka, kromě Evy :-), který doma morče má. Pro mě je to těžká exotika. Vzpomněla jsem si, že třeba v Americe pořizují rodiče dětem morče proto, aby se poučilo, jak to v životě chodí - pečovat, krmit, a taky se rozloučit, protože morče umírá dosti brzy - kolika let se vlastně dožije?

Z. Xerxová 27.7.2021 13:27

já mám bohužel morče spojené s poslední večeří... A nemůžu se toho zbavit - jakmile vidím obraz poslední večeře, dusím se smíchy a nemůžu si pomoci...

To jsme jednou byli na návštěvě univerzity v Německu a navštívili velkou a slavnou katedrálu. A tam obraz poslední večeře. Krásný. A projektová manažerka se snažila nesmát -a moc jí to nešlo. A vyprávěla, jak na cestě po Peru jim připravili velká pečená morčata - prý velmi dobré maso... no a druhý den je vzali do místní katedrály, tam obraz poslední večeře... a na stole před Jéžíšem místo beránka morče... A od té doby, že se toho pohledu nemůže zbavit. Nakazila jsem se...

Z. Lika 27.7.2021 13:33

Kristepane!! ;-D

E. Zvolánková 27.7.2021 14:45

Poslední večeře z morčete, no holt Jižní Amerika, tak stylově z toho, co je jim vlastní;-D;-D;-D Já si ale představila, než jsem dočetla ten Tvůj příspěvek, poslední večeři, kde jsou kolem stolu místo Ježíše a apoštolů morčata v tógách ;-D;-D;-D

T. Zana 27.7.2021 17:45

Poslední večeře s morčetem ;-D;-D;-D. Ani se neodvažuju přemýšlet, jak v jihoamerickém podání zní "beránek Boží" ;-).

A. Zemanová 27.7.2021 23:02

Xerxová! Teď budu mít taky problém. :-)

J. Fialová 27.7.2021 13:51

Nám 5 let, pak bylo uspáno kvůli nádoru.

Jinak v dobrých podmínkách obvykle okolo 10 let.

J. Fialová 27.7.2021 13:52

To "dosti brzy" platí asi spíš pro potkánky, ti to mají cca 2 roky.

T. Zana 27.7.2021 17:46

A křečky.

Z. Jajka 27.7.2021 13:56

Jak které, máme morče číslo 5. V prosinci mu budou dva roky. Věk dožití prvních čtyř: 5, 2, 7, 5. Kromě druhého morčete byli všichni od mláděte. To druhé bylo už dospělé a zřejmě i nějak nemocné.

Dřevěný domeček se nám neosvědčil, morčata jsou trošku panikáři, dřevo je tvrdé... byly i oděrky. Tak vyrábím domečky z kartonu, ovšem morčata mají svůj názor na vstupní otvory a sami si je ožírají do požadované velikosti :-). Současné morče není moc mazel, nějak nebyla situace.

E. Zvolánková 27.7.2021 14:43

Jak se tu psalo níže, tak ta hranice dožití těch, co mají fakt dobrý kořínek, je kolem těch 10 let. Znala jsem 2 morčice od dcery mé bývalé učitelky. Ty odešly ve věku skoro 10 a 9 let. Můj předchozí morčík se dožil 5,5 a zemřel doma asi věkem. Prostě den předtím už nevečeřel a ráno jsem ho našla se zavřenýma očkama, jakoby prostě jen usnul. Asi hodně záleží na tom, jaké má to morče genetickou výbavu a vstupní podmínky do života. Minimálně ten náš malej snad měl, pokud jde o péči prenatální i neonatální tu nejlepší. Kámoška měla naštudováno to krmení těhule i mladých...Já dodržuji to, aby měli kluci stravu pestrou, bohatou na vitamíny. Mazlení nechávám na dceři a její "nejce". Holky si to užívají, morčíci neprotestují, tak já se věnuji hlavně fousisku. Ale mám ty hlodounky ráda, taky si je občas ráda pochovám.

Z. Jitur 27.7.2021 15:32

Tak to já jsem kdysi i morče měla, Pepinu, které jsem se ujala, když si ji, už nevím, z jakého důvodu, nemohla nechat původní majitelka.

Z. Mawe 27.7.2021 12:33

jeee bozi morcaci! a synek co papa jen tajne dost pobavil.

ja mivala taky dve, holky. packu a pracku :D teda packu a edu oficialne, pac packa mela jedinou tlapicku svetlou. stejne jim zustala packa a pracka.

tocila se kolem nich cela rodina, maminka si je pujcovala na mazleni (ja si je poridila az dospela, v bydlosti mino rodne hnizdo) a porad jim nosila nejaky stavnaty travnaty dobroty. morcatka sou super kamosi pro mensi i vetsi a verim, ze muselo byt uzasmy ze konecne dcerka ma svoje morcaky a zaroven delaji radost i vam:)

E. Zvolánková 27.7.2021 14:27

To jo, rozhodně je sledujeme všichni a dcera je nadšená. Z rodiny jen mamka s babi mají výhrady, ale to ony mají výhrady obecně ke všem hlodavcům:-P;-D

E. Zvolánková 27.7.2021 10:28

Ahoj všichni,

díky za reakce. Zajímalo mě to, jak to mají Vaši psi s hlodavci, takže díky, že píšete. Já si myslím, že náš Edan by asi morčata jako součást smečky fakt neakceptoval, pro něj by to opravdu byla lovná zvěř. Tak nějak, jak to píše níže Eva. Kdybychom měli kočku, s tou by se jistě kamarádit dokázal, asi i s ptákem. U naší chovatelky si před časem báječně "pokecal" s papouškem ara. Dokonce i kachny na rybníce už ho nechávají chladným. Ale morčíky mu fakt raději ukazovat nebudem. I kdyby to nakrásně rozdýchal pes, tak ty dva "blbounky" by z toho asi klepla pepka.8-o

Z. Jitur 27.7.2021 15:40

Tak, bohužel mám tu zkušenost, že by se opravdu mohlo stát, že by "kluky" mohl trefit šlak. Před lety jsme pořídili synovi a dceři zakrslého králíčka, v době, kdy už jsme doma měli kocoura - před předáním "dárku" byl králíček schován v ložnici. Po několika dnech, kdy už byl darován, tudíž klec se nacházela v obýváku a byla volně přístupná, náš kocour vizitýroval kolem klece a králíček sebou škubl, padl na bok a byl konec - nevím, určitě - mohl být nemocný a mrtvice mohla být jen přirozeným koncem onemocnění - nebo ho opravdu tak vystrašila přítomnost kocoura... byť ten na něj do klece nemohl... ;-(;-(;-(

E. Zvolánková 27.7.2021 15:58

To je moc smutné, ale řekla bych, že spíš měl králíček mrtvičku nebo nějakou skrytou vadu, než že by umřel na infarkt z leknutí. Naše v pořadí 2. morče (Charlie) byla kámoška s kotětem. Navzájem se provokovaly přes klec. Kotě přišlo do domácnosti až po morčeti a Charlie ta zvědavá číča nevadila. Kočka třeba ležela na kleci a strkala dolů ocas. Charlina po ní chňapala, ale jak kočka ucukla, vyskočila si morčice nahoru na domek a vyloženě stála o kontakt s kočkou. ..

Z. Jitur 27.7.2021 16:48

;-D

A. Alimo 27.7.2021 10:15

My jsme měli kdysi dávno pískomily, synek si našetřil z kapesného a hrdě jednoho dne přinesl Ferdu a za týden, aby mu nebylo smutno druhého, no, strefil se, byla to Ferdina. Asi mu nestačil doma pes, shodou okolností stř. knírač, a papoušek;-D. Pes kašlal na pískomily a nesnášel Pepíka (andulku), Pepík strašil pískomily, když se jim procházel po krycím skle (bydleli ve velkém terárku) nebo jen nad nimi proletěl. V tu chvíli byli tuhý, dělali mrtvý, pak jsem se dočetla, že to je jejich přirozená reakce na predárory v přírodě. Měli několikrát mladý a naštěstí se je vždycky podařilo udat kamarádům. Kolika let se dožili si už napamatuju, ale vím že to bylo asi o 3 roky víc, než bylo udáváno v chytrých knihách.

Z. Matylda 27.7.2021 9:14

Kavalírka Borůvka se mi snažila skamarádit s laboratorním potkanem, ale Clavicula ji škrábl do nosu, tak se s ním pak už bavit nechtěla a kašlala na něj. Hlodavčí období (dlouhé) potkanem skončilo a jediné hlodavce, co máme, přinesou kočky zakousnuté. Tam bráním jen konzumaci :-)

<< < 1 2 > >>



Politický cirkus | Zahraničí | Politika | Společnost | Klima | Ekonomika | Věda | Kultura | Best of Hyena | Šamanovo doupě | Architektura | Zábava
Čtenost | Zvířetník | Sci-Fi | Diskuse | Autoři | Lidovky.cz | Mobilní verze | Kindle verze | RSS
Redakce LN | Práce v mediální skupině MAFRA | Soukromí | Inzerce v LN | Inzerce na Lidovky.cz | Předplatné | Archiv staré verze
© 2018 Neviditelný pes a MAFRA, a.s., ISSN 1212-673X. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.
Provozovatelem serveru je O.Neff,s.r.o. se sídlem Praha 5, U Mrázovky 1, IČ: 64514985, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném
Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 44979.