22.1.2020 | Svátek má Slavomír


Diskuse k článku

PSI: Už tretí rok so strakáčmi (2)

Venčila som jedno aprílové ráno (áno, väčšina zábavných príhod ma postihne ráno) v lese kúsok za domami strakáčov, keď zrazu...

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

 0
Jste přihlášen jako


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
D. Ruščáková 23.5.2019 18:34

Milá Katko

tenhle článek jsem si fakt užila! :D :D Mám plno trpkých zkušeností s idiotským chováním tzv. divoké zvěře a vždycky mě sobecky potěší, když vidím, že s tím bojují i jiní:)) Jenže ty máš přede mnou úžasný náskok! Nejenže bych nezastavila zajíce, ale v tomhle případě ani ty psy - tedy vlčouny, jezevčík se kupodivu přemluvit dal :)

No a vybuchlý pes mě spolehlivě dostal, smála jsem se nahlas:)))

Pokud jde o smraďochy, jak já jsem ráda, že moje aktuální dvojka na to moc není!

M. Crossette 23.5.2019 17:49

:))))

Katko, díky za další dvě krásné historky :) Konečné(skoro) věty obou zážitků jsou přímo perly :). Přidávám se k ostatním - piš, piš, piš !

Z. Hanča 23.5.2019 16:52

Příhody strakaté dvojky

si přečtu vždy s radostí a u těch dnešních jsem měla po celou dobu pusu od ucha až k uchu, protože jsou tak vtipně napsané! I když samozřejmě přeju Hektorovi a ještě více paničce, aby se již více v blízkosti jejich cest nevyskytovaly hnusácké parfémy. Náš Denis se snad jen jednou (a doufám, že taky naposledy) stačil lehce ovonět, naštěstí jsem včas zmerčila, jak hodil rameno do trávy a jel po něčem smrdutém, tak jsem to včas zatrhla. I tak musel do vany, samozřejmě, ale ťuk ťuk, to byl jediný případ.

Z. Inka 23.5.2019 13:20

ještě dnes cítím

již řádně rozteklou rybu a taky umřelou kočku náležitě odleželou. Lidské enono je proti tomu nic.

My už procházky procházíme, madam nějak v poslední době zlenivěla, takže asi by ji ani ten zajíc nedokázal popohnat. Jó zamlada, to se za ním pustila i na velkou vzdálenost a i když jsme věděli, že ho v žádném případě nechytí, příjemné mi to nebylo.

Z. Lika 23.5.2019 11:52

Povedené :DD

Nejvíc se mi líbila scéna, kdy otevřel chlupatý vrčící manžel :D

Jinak název šamponu "pro psích smraďochov" je velice dobrý nápad, ten by se dobře prodával.

E. Žampachová 23.5.2019 11:19

Perfektní

historky. Zajíce se mi ještě nikdy zastavit nepovedlo. Od zvěře psy většinou odvolám, nejhorší bývala Ginny, která je velký lovec (a skvělá pracovní fena). Jenže už jí je 11 a už nezdrhá (většinou). U nás potkají spíš srny. Zajíci jsou tu vzácní.

Smrad znám v řadě forem a typů (vede stará ryba). Holky se taky rády parfémují. Fénovat jsem je nezkoušela. Manžel si holt časem zvykne. U nás taky, teď už by bezpsí být nechtěl.

Moc jsem se bavila historkami o strakáčích.

Z. Jenny 23.5.2019 11:00

Šmánkote,

Katko, jak já Ti rozumím,ten smrad na mne dolehl až k nám, jak byl sofistikovaně Tebou popsán.:-)) Manžel je asi hodně tolerantní a psiska má rád, no, jako u nás,hahaha! Ten posun z chodby okamžitě do koupelny plus šampon,sprcha je ještě dobrý,horší cesta domů s tím, kterým čunětem. I tak je milujeme! Jo, řepka zatím není sklizena, takže u nás, zajíců prosto! Píšeš moc hezky a vesele, díky!

Z. Matylda 23.5.2019 10:58

Nooo,

máš hodné psy, že se při stíhání zvěře zastaví- v neděli psice honily po poli čápa, který po chvíli líně poodletěl a jim konečně došlo, že řvu. Karamelka ze začátku váhala, protože jí to přišlo jako moc velká a divná slepice, zato Světluch se k němu rozběhla bez váhání, takže Karamel zvážila, že když šéfka do toho jde, tak ona taky... :-(

Z. Janaba 23.5.2019 10:46

Budu se těšit

Móóc ráda jsem si to přečetla! Těším se na pokračování!

Z. Jitur 23.5.2019 10:05

vtipné...

... hezké vyprávění!

T. Zana 23.5.2019 9:35

Teda Katko!

Po prvním textu o zajíci s přivoláním (no skoro, že) jsem myslela, že to je vrchol. Ovšem ta druhá část byla úplně stejně báječná,teda zejména pro mne, které se to netýká.

Paráda, piš, hodně piš!

Z. Maya 23.5.2019 8:44

Skvělý článek

ten závěr mě úplně rozsekal, ještě se tu směju. :)

Z. Yga 23.5.2019 8:23

Milá Katko,

máš bezvadně vycvičenou smečku. Je vidět, že máš přirozenou autoritu, která působí i na divou zvěř (:o)).

To u nás by to dopadlo jinak. Zrovna předevčírem před Brooke vyrazil zajíc (žádný mlaďoch). Naštěstí jsme ho uviděly zároveň, a já ihned zareagovala (což u mne nebývá zvykem), tudíž se Brooke sice nerada, ale vrátila ke mně. Jenže v ten okamžik zareagoval Erník, který se cáral za náma. Vyrazil za zajochem (který už byl dávno v trapu za potokem) a klasicky na moje výzvy k návratu zareagoval až na opačném konci louky. Je to lotr mexický a tvrdohlavý slovenský korač! Stejně si myslím, že nevěděl, za čím se žene, neb tráva byla vyšší než jeho ocásek, navíc on opravdu není atlet a ani sprint ani vytrvalostní běh není jeho doménou a po návratu byl hotový.

Š. Matyášová 23.5.2019 6:40

zastavit zajíce, to chce cvik

a patrně to Stůj! Bylo ve správné tónině a autorita křičícího byla obrovská :-D Ano,jsou příhody, které bezzvířecí lidi nezažijí...jejich škoda..ale zase zažívají jiné, jen nám o nich málo píší....a moc děkuju, na tvoje články ve slovenštině se vždy moc těším....

Z. Xerxová 23.5.2019 6:19

hezký den

hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům :o) ...

Katko, krásné příběhy - které ti bezpsí nikdy zažít nemůžou :o) Nenudíš se - a klobouk dolů, že dva (to už je smečka) zastavíš u běžícího zajíce. Night je taky poslušný u zvěře - ale je jeden a to je vždycky snazší