Začátkem měsíce rozkvetly letní stromy a keře. Nesměle vykoukla poupata planých růží … a ejhle, tady je už jedna rozvitá! Vypadá jako rožmberská pětilistá růže.

V jednom místě před lesem se sobecky roztahuje porost trnovníku akátu. Letos bohatě nakvetl a projít pod jeho hustě kvetoucími větvemi, to je jako si ustlat ve včelím úlu :-). Louky se zazelenaly vysokým, hustým porostem trav a v nich se modrají kalíšky lučního zvonku, podobné zrnkům modrého chalcedonu.

Královna mezi skálolezci

Jednou navečer jsem se vracela z vycházky z lesa a zaslechla jsem urputný, hladový řev ptačího mláděte. Hlas to byl silný a zvuk rezonoval, tak jsem se začala prodírat porostem a sledovala okolní kmeny borovic. A tu jsem ve výšce asi osmi metrů zahlédla kulatý otvor do kmene. Za chvíli přiletěl strakapoud, třetinu tělíčka vcucla díra a hned na to bleskově odletěl. A byl klid. Fotila jsem, ale rozzářený západ byl za kmenem borovice, tak z fotek nebylo nic. 

Vydala jsem se na místo druhý den ráno a podařilo se mi nafotit starostlivého rodiče i uřvaného juniora, který na chvíli s vypoulenýma očima vykoukl ven. Při další procházce jsem bočním viděním zahlédla pohyb. Sledovala jsem ho a uviděla mladou veverku vyběhnout po rozsochách vysoké borovice až na vrcholek. Foukal silný vítr, ale to jí nevadilo, aby se v kymácející koruně pohodlně neuvelebila.

Začátkem června začala údržba, kosení luk. Bralo mě za srdce, když jsem viděla, jak nádherná luční tráva mizí na kompostištích, protože není nikoho, kdo by měl zájem udělat si krásné seno, pro svá zvířata. Ptala jsem se majitelů okolních koňských stájí, ale přijde jim prý laciněji, když si koupí a nechají seno dovézt v obrovských balících (mnohdy uvnitř zapařené a plesnivé, což sebou zase nese veterinární problémy). Ano, vím, nemají techniku na obracení, ale věřím, že ve starých kůlnách by se obracečka pro koně jistě našla. Sama jsem jako děvče jezdívala s koněm a seno obracela. Co vím, prostor je všude dost na uskladnění volně loženého, voňavého sena. Ne, jsem přesvědčená, že dnešní společnost je nějakým způsobem nemocná. 

Mrak drak

Po „senoseči“ přišla vlna sucha a veder, během pár dní se požnuté louky proměnily v suchopár. I přes to má příroda ohromnou sílu a život jde dál. Nafotila jsem samičku lumčíka, jak si vlekla ochromenou housenku do svého příbytku, aby do ní mohla naklást vajíčka a rostoucímu potomstvu zajistit krmení. I větší dravci musí zajišťovat přísun potravy pro potomky. Daleko na nebi visela poštolka nad loukou, jako malý třepetavý lampion. Náhle přitáhla křídla k tělu a řítila se střemhlav k zemi. Potom mi zmizela z hledáčku ;-).

Přišly bouře a deště a rázem se celá příroda změnila. Na obloze se začaly odehrávat úžasné divadelní scenérie. Od oblaků vysokých, jakoby šlehačkových, po dramatické výstupy hodny řecké tragédie.

Občerstvení

Koncem měsíce v lese dozrávají první bobulky pro ptáky, červené sladké jahůdky pro mne a zelená, šťavnatá, ostrá tráva pro Ajvi. Úžasný, proměnlivý měsíc končí. Byl krásný, plný života.

Foto: Alex. Fotografie si můžete prohlédnout i zde přímo na Rajčeti.