Předchozí díl najdete zde.

V úterý ráno byla opravdu velká zima. Děti dospávaly, my šli na krátkou procházku s Yodou kolem olivových hájů a řešili, jak zvládneme odpoledne. Měli jsme už od prosince zaplacené časovky na Caminito del Rey. A na odpoledne hlásili déšť, bouřky, vichřici.

Soustava obnovených chodníků v úzkých soutěskách nás před deseti lety okouzlila. Tenkrát jsme si „Králův chodník“ užili oba (Nighta hlídala neteř), tentokrát jsem s dětmi měla jít já a Pepa si s Yodou vyrazit na výlet po okolí. To, že jsme neměli auto na parkovišti, nám ušetřilo kroky – Pepa nás vyložil z auta přímo u dlouhého skalního tunelu, odkud je nejkratší přístupová cesta ke vstupu do soutěsky.

Měli jsme s sebou všechno teplé oblečení, náhradní ponožky, pláštěnky, čelenky. Pochopitelně i svačinu a nějaké to pití. Prošli jsme podrobným bezpečnostním školením, nafasovali helmy a mohli jsme se vydat na skoro tříhodinovou cestu soutěskou.

Caminito del Rey. Andalusie, duben 2025

Bylo to krásné. I děti byly opravdu nadšené – a obdivovaly krásu kopců, hloubku strží, orly nad hlavou, pasoucí se kozorožce, kvetoucí kytičky ve skalách… Neustále jsme ale pokukovali i po rychle se honících mračnech nad hlavou. Ale měli jsme neskutečnou kliku. Pár kapek z nebe spadlo, až když jsme měli na dohled civilizaci… a tedy i auto s dědou a Yodou.

Caminito del Rey. Andalusie, duben 2025

Ti netrefili parkoviště u zříceniny prastarého hradu Bobastro, ale nevadilo jim to. Vyrazili na procházku do kopců – a podle fotek si to nesmírně užili. Nikde nikdo – jen parádní výhledy do kraje a spousta kvítí. Foukalo, až Yodovi vlála ušiska, ale mohl svobodně poběhat v krásné přírodě.

Yoda. Oblast Caminito del Rey. Andalusie, duben 2025

Jen co jsme sedli do auta, přišla první prudká přeháňka. Cestou domů jsme se zastavili u zajímavě upraveného prameniště řeky Guadalhorce. Pramen sta chrličů (Fuente de los Cien Caňos) měl hodně vody. Chrliče chrlily o stošest (není jich 100, je jich 101) a brzy se přidaly i krupky z nebe. Pár dalších turistů rychle uteklo do vozů (parkoviště je hned vedle)… a my měli celou krásu pro sebe.

Domů jsme to měli už jen kousek, ale jen za námi zaklaply dveře, začali se čerti ženit. Hromy, blesky a taková průtrž, až nám tekla voda pode dveřmi. A přidaly se i kroupy. Opravdu jsme měli štěstí, že se lijavec oproti předpovědi opozdil.

Večer nad Málagou. Andalusie, duben 2025

Večerka byla vyhlášená na brzy – protože nás čekala ráno dlouhá cesta a chtěli jsme u lanovky v Gibraltaru být včas.

Pokračování příště.

Foto: Xerxovi. Podívejte se do pěkné fotogalerie!