29.3.2024 | Svátek má Taťána


BTW: Vypadat hloupě

6.9.2006 1:01

Určitě to znáte sami. Pusa promluví dřív, než se zapojí mozek, pravice neví co dělá levice, zasáhne tréma nebo obyčejná stydlivost, porouchá se koordinace končetin nebo selže paměť. Na tom nic není. Horší je, že hloupě může vypadat i normální člověk, který se snaží slušným způsobem oponovat hulvátovi nebo třeba jen vtipálkovi opojenému vlastní chytrostí.

Je zajímavé, že tyto myšlenky mě napadají když pozoruji chování našich psů, kterým jsme do jejich dosud výsostného teritoria nasadili dvě kočky. I když to jsou jen koťata, už teď jsou psi v defenzivě a já jim musím občas přijít na pomoc. Tedy v domě - venku se situace obrací. Mia kouká

Zrovna teď se vedle mne na gauči odbývá obvyklá scéna. Daník je navzdory svému zjevu i kožichu přesvědčen, že je stvořen pro život na gauči a mírumilovné sledování televize. Takže kdykoliv je doma a já si sednu s notebookem ke psaní, s radostí přilehne a dělá mi společnost. Jenže za ním zase ráda chodí pokušitelka Mia. Takže vyskočí a stulí se Daníkovi na složené tlapy. Daník to nekomentuje a spí dál. Jenže kotěti to nestačí a začne mu dělat manikúru - okusuje mu drápy, líže ho mezi prsty a tahá za srst. Daník se oklepe nebo podrbe a kotě sletí na zem. To ho nijak neodradí a hupsne zpátky. Jenže teď se zaměří na Daníkův čenich.

Kolikrát jsem sledovala, jak Mia svým maličkým čumáčkem přejíždí Daníkovi přímo po nose, pokračuje po pysku a tahá ho za fousy. Tehdy už pes viditelně trpí a kouká na mě se zcela jednoznačným poselstvím: "Nemůžeš si paní toho mrňavýho prevíta vzít? Copak se něco takovýho vůbec sluší?" A já říkám, klid Daníku, ona tě má jenom ráda... Pokud už teď Daník nevyklidí pole, může Mia pokračovat vrcholným číslem - umyje mu uši.

Nejdřív mu je po krajích pěkně ožužlá a potom se pustí do pořádného úklidu. Jenže drsný kotěcí jazýček v uchu - z toho by se zbláznil i svatý. Daník se rezolutně zdvihne, otřepe se, odhodí pruhovanýho prevíta stranou a ukřivděně odchází. Mia se rozplácne na gauči a překvapeně kouká. Kam ten halama jde, když se zrovna tak hezky bavili? A seskočí taky, aby jí třeba něco neušlo.

A výsledek? Chudák pes vypadá v přítomnosti kočky jako pitomec. A to jen proto, že je disciplinovaný a bylo mu vtlučeno do hlavy, že tahle chlupatá bestie není večeře, ale kamarád. Neříkám, že ji úplně nemá rád, myslím, že někdy by to i sám přiznal, ale když ho naštve, nemůže s tím nic dělat. Kdyby totiž něco udělal, nebyla by kočka. A tak oba psi strpí, že na ně kočky co chvíli upřeně zírají, věší se jim na chlupy a lezou jim do misek. A když jim něco provedou, ještě ty potvory odkráčejí s ocasem vítězoslavně zdviženým. Jediné, čím jim to mohou psi oplatit je pěkná honička, ale na tu v domě není moc místa, takže si to (naštěstí) nechávají na ven.

A tak dokážu pochopit, proč se nejen v literatuře objevuje spousta příběhů a podobenství, kdy se kočka psovi vysmívá a tomu nezbývá než být za hlupáka. Jenže ono tomu tak není. Kočka se může na psy vytahovat, ale jen z bezpečných míst. Pokud je pes ostrý a kočky pronásleduje, hrozí zcela reálné nebezpečí, že kočka se vší svojí chytrostí nepřežije. Vím o čem mluvím, od incidentu se sousedovic kocourem Ferdou se stal právě náš něžný a plachý Daník postrachem vesnických koček a minimálně jednou mě stálo hodně sil zachránit neopatrnou micku, která podcenila situaci.

A tak bych vážně varovala - nevěřte, že psi jsou pomalejší a hloupější než kočky. Je to velmi nebezpečný mýtus a pokud je pes rozhodnutý, nemusí být kočce platná žádná z jejích skvělých schopností - čest výjimkám. Menší a slabší kočku před psem spolehlivě chrání buď jednoznačná autorita jeho pána (někdy radši umocněná vodítkem), nebo - mnohem spolehlivěji - prostá náklonnost. Možná láska, chcete-li. A ono to kupodivu funguje i mezi lidmi...

PS: Mia se báječně zahojila, ani jsme nemuseli jít tahat stehy. Měli jsme jít v pondělí a během víkendu se jich postupně zbavila sama. Eliška je zase u své paničky a tentokrát jsem si opravdu oddechla. Padesátikilová fenečka se totiž rozhodla, že si mě přisvojí a začala ode mne odhánět moje zvířata a v pátek to už hrozilo průšvihem. Naštěstí se mi podařilo zjitřené city ve smečce zvládnout a tak nedošlo k žádným ztrátám...:))