Karolína 16.4.2007 9:38

Poránu jsem se smála, až mi slzy tekly

to mi nedělejte, jako kdyby nestačila má jarní alergie. Brečím, smrkám, kýchám........ prostě JE TU JARO!

Taky mám své zkušenosti s trvalou. Vlasy mám takové nijaké hebké chmýří barvy hnědě-nevýrazné, je ho sice na hlavě dost, ale není to moc patrné. Dlouhá léta jsem nosívala vlasy do pasu, stažené do čehosi, co vypadalo jako culík, drdolek či nějak jinak zformovaný hrbolek vzadu na hlavě, vypadala jsem jak stará-mladá. Navíc se mi vlasy děsně mastí, takže denní mytí je samozřejmostí. A právě kvůli tomu jednou teta, kadeřnice, rozhodla, že se to spraví trvalou. Bylo mi nějakých 16, před těmi 35 lety trvalá byla opravdu čirá chemie, smrdělo to a muselo se hodně dávat pozor, aby se z toho nestal krep a jemné vlasy nevzaly zasvé. A ona mi doma na hlavě vytvořila cosi, co mne rázem hodilo mezi třicátnice. Vypadala jsem tak strašně, že jsem snad 2 týdny nešla do školy, aby spolužačky neumřely smíchy! A co teprv kluci - David, kterému jsem se tenkrát tolik chtěla líbit......... Byla jsem pokořená na nejhlubší míru a nechtěla jsem v životě už o kadeřnici ani slyšet. Tetě jsem se vyhýbala jak čert kříži, naštěstí pro mne dost rychle po této akci emigrovala do Německa. Občas mne pak ostříhal někdo jen tak, aby konečky vlasů pokrátil, občas jsem zakoupila nějaký ten Palette color a obarvila se sama, ale do kadeřnictví by mne nikdo nedostal. Až o hodně později jsem s tím začala, měla jsem už těch dlouhých vlasů dost a odvážila jsem se poprvé někam zajít a nechat si na hlavě něco vytvořit. Chtěla jsem ostříhat nakrátko. Pan majitel mi sdělil, že mi to nebude slušet a tudíž mne neostříhá! Nevěřila jsem svým uším. Za mé peníze mi odmítl zkrátit vlasy podle mé představy. Tak jsem šla jinam, kam chodím dodnes, majitelka kadeřnictví to vzala velmi razantně a s krátkým sportovním sestřihem, který mi, myslím, docela sluší, chodím dodnes. Zvláštní škleb toho pána, co mi odmítl poskytnout "první pomoc stříhání" svědčí o tom, že je vše v pořádku!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

alimo 16.4.2007 9:25

Téma přímo jarní

Dede, jak tomu rozumím.... Jsem přirozeně světlovlasá a když jsem byla na průmce na intru, vypuklo ve třeťáku barvení vlasů. Jak já jsem záviděla svým tmavovlasým kamarádkám ty jejich různé mahagony a pod. To já na svoje blonďatý vlasy nemohla, o tak velkou změnu jsem zase nestála. Až jednou...zazřela jsem v drogerii Barpon zlatý!! ...Bylo jaro, všude změny, příroda rozkvétala....bylo to asi touhle dobou, půlka dubna, první jarní sluníčko.. Přečetla jsem pečlivě návod a aplikovala. Podotýkám, že mám vlasů opravdu hodně (na tři hlavy), když jsou delší tak přirozeně zvlněný, a tenkrát byly dlouhý skoro do pasu Taky jsem měla ty barpony dva !!!). Po smytí barvy a usušení jsem málem zkolabovala...Vypadala jsem jak liška Ryška kombinovaná s ptákem Ohnivákem. Vlasy měly barvu pomeranče a ta barva se v jejich množství a délce v tom prvním ostrém jarním sluníčku patřičně vyjímala  . Navíc byla opravdu trvanlivá, i když jsem si myla vlasy 3x denně a málem i práškem na nádobí tak nezmizla a nezmizla. Domů jsem tenkrát jela pro jistotu až za tři týdny a stejně měla mamka šok .

Dneska mám na hlavě slušivého skoro ježka a přírodní melír.  

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 16.4.2007 9:22

obarvená holčička

Zkumavka mě připomněla s tou zelenou....

Mlaďaska prvňák, blondýnka v létě úplně vybělená. Dědeček pro vnoučata na zahradu postavil bazén (v té době žádný filtr, jen skalice). Dítě je vodník. Skalice a sluníčkem vyšisované vlásky daly dohromady krásně zelený melír.... Nevymytelný,.... ještě do školy šla dvoubarevná. A divně se na nás dívalo dost lidí. Jó, časy se mění. Teď znám maminku, která své holčičce před nástupem do 1. třídy nechala do krásných dlouhých tmavých vlásků odbarvit žluté a červené prameny.... a tak asi už by se na nás nikdo divně nekoukal...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

YGA 16.4.2007 8:58

Děcka, to je téma přímo pro mě

- moje vlasy v původním stavu vypadají "móc hezky"  - absolutně rovné a jemné (naštěstí jsou aspoň husté, jak mi říká kadeřnice - ale na hlavě to poznat není ). Barva celkem ujde - střední blond s přirozeným melírem (mám štěstí aspoň v tom, že zatím nešedivím anebo to není poznat), ale samo že s barvami experimentuji. A když chci vypadat aspoň trochu k světu, musím si ty moje česílkovské pačesy nechat ostříhat na krátko a hóóódně prostříhat, aby ty krátké spodní nadzvedly ty delší horní. Když to natužím a vyfoukám, tak to celkem jde, ale ráno vypadám jak přejetý ježek - z boku placatá a nahóře hodně trčící.

To moje dcera má nádherné vlasy - zvlněné a husté. A myslíte si, že je spokojená - pchá, zlatý oči. Pořád si je natahuje, aby byly jak dráty.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Beda 16.4.2007 8:50

samostřih

je pravda trochu riskantní, ale když... já od kadečníka vždy odcházím s něčím jiným, než jsem chtěla, na to co bych řekněme ráda, nemám vlasy ... a tak jsem vždy brala zesekávač, pak nůžky a pak i strojek zastříhávací a aspoň to bylo rychlé a navíc zadarmo - za korunky koupím něco kočičkám ... stejně chodím hodně nakrátko

s barvou je to trochu složitější... mám takovou špinavou tmavší blond (?) ... vždy v létě mi to vyšisovalo a mně se to celkem, bylo to pak takové hezky dvoubarevné - melíry nebyly ještě moc známé... a tak jsem si jednou (na první "chemii" už mi bylo dost hodně, to dcera se barví od nějakých -nácti), řekla, proč ne ... a pak jsem v 10  večer zvonila na sousedku, že co mám dělat, přišlo mi to hrozné a chtěla jsem snad ráno zas barvit či co - a ona mi to pochválila ... no, já si po pár dnech zvykla a od té doby se světlím už stále, teda letos už jsem zkusila spíš barvu, asi totiž z koček už šedivím a to odbarvovač nespraví ... ještě hledám ten pravý ořechový odstín...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Rpuť 16.4.2007 8:21

Nespokojeným slečnám nejlépe naordinovat dlouhé vlasy!

Pamatuju, jak mě nesmrtelně krkalo, když mě matička stříhala na krátko a s tím ježkem se prostě nic dělat nedalo. Takže jsem se vzepřela a nechala si narůst vlasy až na zadek. A protože byly v módě ohony a drdoly, tak bylo co zaplejtat a vymýšlet. Dneska jsem nakrátko a starosti, kde co zastřihnou, přibarvit a odbarvit přenechávám kadeřnici. Ještě, aby mě moje vlastní chlupy buze/rovaly! Na to mám totiž aplégra v tom správném věku, kdy není nic dostatečně krásné - a uhlídat ji je někdy docela fuška - když se slečny např. rozhodnou, že se navzájem ostříhaj......

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Alča 16.4.2007 8:16

Vlasy pro mě nejsou příliš důležité.

Do svých 14 let jsem nosila dlouhé, nestříhané vlasy (na přání babičky). Pak jsem odešla na školu "do města", zjistila, že copy  už se opravdu nenosí, a nechala se ostříhat. Od té doby chodím co 4 týdny ke své kadeřnici na stále stejný sestřih, barvy, melíry, laky a podobné hrátky nepřipadají v úvahu, protože mám silnou alergii. To, že už hodně šedivím, mi došlo, když se jedna lektorka, která nám přednášela, jen tak mezi řečí zeptala: " jakou barvu mají Vaše původní vlasy?"...

Mým zlatým holčičkám se na hlavách křížením nějakých záhadných genů vytvořilo něco, co trefně nazývají "myší šeď", proto jsou všechny barvičkové - od čokoládově hnědé, přes špinavý blond až po zářivě červenou ... a sluší jim to!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Medvídek 16.4.2007 8:09

DEDE !

Uděluji Ti Řád Uchechtanýho Medvídka. Tak. Stejně Tě podezírám že tak hrozné to zas nebylo.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Olčava 16.4.2007 8:00

No to je paráda!

Téma všech témat. Já už ale musím pádit, tak přihodím něco až večer. A moc se těším na všechny dnešní komentáře. (Jakube!)

Všem vám přeju krásnej den

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 16.4.2007 7:28

no, to je něco pro mne :-))

Božínku, Dede, ty jsi to zase trefila . Mám jemné slabé vlasy nevýrazně hnědé barvy, po umytí vytvoří účes "cezené nudle". Celý život se trápím trvalou, abych dosáhla těch tvých kudrlinek

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 16.4.2007 7:27

vlasy

vlasy moc neřeším - kudrnaté nejsou , rovné nejsou -jsou zvlněné, vlhko jim svědčí - pak jsou ještě zakroucenější. Dlouho mě stříhala sestra (profesí odborník ASŘ - dodnes stříhá tatínka, manžela, syna...), dneska chodím ke kadeřnici - jen stříhat. Nebarvím to a štvu tím své okolí. "Šedivíš"  - to slyším často. No a co, nemládnu. Mně to neva, mé polovičce taky ne, mlaďaska už to přesvědčování vzdala...Beta to snad neřeší, leda, že z ní šedivím rychleji. Kulmu, tužidla, laky, barvy, kondicionéry, vitamínové gely ...... nic z toho nepoužívám. Jen fén je občas v domácnosti dobrý. Třeba když je potřeba rychle vytvrdit lepidlo

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bláža 16.4.2007 7:22

Všem Irenám a Myším

všechno nejlepší k svátku!

• reagovat
• nahlásit příspěvek