Xerxová 5.2.2008 14:27

bylo trošku husto...

přijdu z práce a v předsíni rozbitý květináč, hlína a bromélie všude. Politovala jsem Kosatku, že jí asi květina bránila ve výhledu k sousedům (určitě se chudinka lekla, když ten veliký květník se rozkřápl na dlažbě) a uklidila jsem. Teď sedím za stolem a "pracuju" (Vave - zdravím) a co ta mrcha psí nedělá - chodí předsíní s bromélií v huběTu kytku omylem neshodila, ona jí normálně zlikvidovala cíleně... a tak tedy bylo trošku husto - má smůlu, byla přistižena při činu...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kačer 5.2.2008 14:25

Jo...a abych nezapoměla

Dede, kráááásné čtení! Děkuji velice! Taky se u mně v domácnosti vyskutuje jedna lesní šmouha...ovšem do éterické bytosti má daleko, psí víly přece nenaráží do stromů, nekradou svým babičkám hrochy, polštářky a tenisáky, dětem rohlíky, nežerou klacky, fujtably a feferonky, neválí se v bahně, nehoní kočičky, nešíří se všemi směry najednou, nezubí se nejapně a nerabují odpadkové koše. Psí víly....ty jen krásně pádí prostorem

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PetraK 5.2.2008 14:22

Re: Re: Re: Re: Omluvte prosím kvalitu fotek- jsou foceny hrozně narychlo :-D

Lucko - jojojo, já to chápu a respektuju, proč to omezení je. Já si jen nedovedu představit, že bych ho musela mít pořád dlouhodobě na vodítku U nás je výhoda, že můžu Ešusa-třeba při našich výletech usměrnit při pobíhání povelem cesta! a on mastí po cestě. Honiči jsou krásní moc, ale jsem ráda, že se mi podařilo Davidovi a vlastně i sobě tohle krásné plemeno vymluvit. Neb nejsem tak zkušená, abych tuhle vlastnost ukočírovala, protože pokud to jde, musí to být fuška.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kačer 5.2.2008 14:17

Re: Milá Dede

Šmankote, šmankote, kohopak to vidí mé bystré oči? Není to kralevic na bujném oři? Je to kralevic na bujném oři! Buď zdráv kralevici! Máš pěkného koně! Ehmmmm...pardóóón! Ahoj Rakšásí, to je dobře, že nakukuješ Zdravím velice!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

EvaŽ 5.2.2008 14:16

Re: Re: Re: Re: Pohádka!

Jednak jsou spolupracující smečka a jednak ovčáci obecně mají "honění" v popisu práce. To tak, aby je dobytek (ovce) honil. A pokud se nepletu patří choďáci mezi ovčáky? Lovečtí si hrají na lov a tam někdo kořist dělat musí, tak je to i u vlků. Nazgůlové by asi byli šikovní u stáda, co?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kačer 5.2.2008 14:13

Re: OT - ad Micánek a výběr nové kočičky

ač nekočkoid tak bych řekla, že je mu vážně smutno, pr/ďolkovi Já bych mu pořídila hezkou, jemnou kočičku na pokec a honěnou

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Fallowa 5.2.2008 14:08

Re: Milá Dede

Zdravím matku Vlčici!To je dobře,že alespoň občas zpoza buku nakoukneš,ale nešly by ty intervaly trošininku zkrátit?Měj se dobře a nakukuj!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Lucka V. 5.2.2008 13:44

Re: Re: Re: Omluvte prosím kvalitu fotek- jsou foceny hrozně narychlo :-D

Určitě to musí být pro cvoky jako máme my za trest. Na druhou stranu to tak trochu chápu. Je tam víc lesů, zvířata to mají k lidem blíž... V době duben- srpen je všude spousta mladých a zvířecí maminy mají dost svých starostí, ještě aby se musely bát nějakých potrhlých štěkavců. Navíc taková losí máma hájící potomstvo...no, možná bych se radši dohadovala s lokomotivou. Já to se svojí loveckou smečkou praktikuju dost podobně. Jak přesvědčit honiče, aby v lese nestopoval zvěř, jsem zatím nezjistila, takže od konce března do prázdnin mají prostě smůlu, v lese se volně neběhá. A možná i díky tomu se těšíme určité dávce pochopení u našeho hajného, který celkem nic nenamítá proti dvěma gaskoňačkám rejdícím v lesním porostu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 5.2.2008 13:36

Re: OT - ad Micánek a výběr nové kočičky

Přikláním se k Petře, myslím, že Micánek prostě truchlí po kočičí společnosti, Možná bude na začátku trošku dotčený, ale určitě velmi rychle  pookřeje! Apino , vždyť on nebyl ve svém životě ani na minutu bez přítomnosti druhé kočenky! Musí mu moc chybět někdo stejné krve! Já bych neváhala!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PetraK 5.2.2008 13:24

Re: Re: Omluvte prosím kvalitu fotek- jsou foceny hrozně narychlo :-D

No to musí být pro běhavce trest! a to platí všude? nebo jsou někde místa, kde se můžou štěkavci vyběhat? Ešusovi by slezly kožní deriváty, kdyby musel být skoro pět měsíců jen na šňůře. A to bychom mohli dělat jakoukoliv aktivitu. Brrrrr, děsná představa.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petra 5.2.2008 13:16

Re: OT - ad Micánek a výběr nové kočičky

já jsem toho názoru že je Micánkovi smutno a další kočička s vhodnou povahou by mu prospěla...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Dede 5.2.2008 13:10

Re: Omluvte prosím kvalitu fotek- jsou foceny hrozně narychlo :-D

Milá Petro, taky jsou měsíce, kdy se volně běhat může (Od 20. srpna do 1. dubna) a měsíce, kdy nesmí (zbytek roku). Co prožívá chudák Vicky v zapovězených měsích, to nevím, ale vídala jsem pána, jak holky venčil na kole. Podle mne asi občas riskuje pokutu (ne zastřelení) a Vicky aspoň někdy pouští...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Apina 5.2.2008 13:09

Psí víla

To musí být úžasný zážitek potkávat na procházkách takovou éterickou bytost jako je Vicky. Přestavuji si v ranním šeru a mlze takový ten přelud, který se jen mihne a člověk neví, zda se mu to nezdálo, i když Nazgůlové jsou si asi dost jisti, že je Vicky opravdová. Znám v Itálii jednoho takového pejska, nejvíce to má z jezevčíka, ten, když je vypuštěn ze svého kotce (rodina mých přátel má na chov zvířat bohužel spíše venkovské parametry), tak je z něho poznat pouze taková zrzavá šmouha, nezastaví se třeba hodinu. V pohodě stačí i jízdě na kole, a to je mu už okolo 10 let. Pokoušela jsem se ho vyfotit ... hahaha, s výjimkou asi dvou náhodných fotek mám na ostatních akorát zrzavé šmouhy.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petra 5.2.2008 13:08

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: tak tedy podruhé

jo a zas tak zkušená výcvikářka nejsem, vedla jsem cvičák jen půl roku (odstěhovala jsem se) a papírově mám vlastně prvního a jediného psa... ale prošlo mi jich životem víc a hlavně se snažím studovat chyby vlastní i cizí a předcházet jim - u sebe i u jiných.. není nad to když člověku řeknu "prosím vás tohleto nedělejte, taky jsem to dělala a byla to strašná blbost" 

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Apina 5.2.2008 13:02

OT - ad Micánek a výběr nové kočičky

Milí, zlatí, už několik  týdnů debatuji s JanouBu o nové vhodné kočičce pro Micánka. Je úžasná, když dokáže mít se mnou takovou trpělivost a vlídně reagovat na mé výlevy a nejistoty. Viděla jsem ji i její depozitum a máš Jano můj hlubokosklon za tu péči, kterou kočičkám dáváš. Mám nyní možnost vzít domů jednoho ze dvou kastrovaných mladých kocourků ... ALE ... před chvilkou jsem Janě zaslala mail, protože se mi vůbec nelíbí Micánkovo chování. Nedělá neplechy, naopak...

... dnes jsem dost na rozpacích kvůli Micánkovi. To zvíře od konce prosince totálně změnilo své návyky a dobrovolně přestalo obývat dva pokoje, ve kterých před tím běžně pobývalo. Po definitivním odchodu Micinky se nastěhoval ke mě do pokoje na skříň za reprobednu (před tím byl můj pokoj její hájemství). Jenže .... včera ráno si usmyslel, že tam vleze, ale mě ráno vždycky hraje věž. Není to sice moc nahlas, ale jeho to znechutilo, taky do té postele, kde jsem ho v sobotu vyhmátla jen čirou náhodou, ale nevyhnala, už nevlezl. Takže nyní opustil i můj pokoj a zbývá mu vlastně jenom koupelna, předsíň a kuchyň, kde má veškeré své příslušenství, a z toho důvodu ji ani ignorovat nemůže. Otevřeno je všude, ale on se dobrovolně stahuje odevšad. Žere stále dobře, ale tohle se mi vůbec nelíbí. Je to i normálně takový bojínek, který se mazlí a baví pouze se svými lidmi, toleruje dlouhodobé známosti, před cizími uteče. Tak se najednou bojím, co s ním udělá další kočka, jestli ho to nedostane ještě do hlubší deprese a jestli přece jen nemám ještě počkat. Je to pro mě dilema, protože já tu kočičku chci, ale ne za cenu, že tím ublížím stávající kočce a v důsledku toho i kočce nové.

Budu ráda za vaše rady a názory, mimochodem ani moje maminka není na 100% přesvědčena, že novou kočičku doopravdy chce, i když vím, že ji nakonec bude mít ráda.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petra 5.2.2008 12:55

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: tak tedy podruhé

Odstraňování strachu je založené na důvěře - pokud ji nemáš tak nemůžeš pracovat na strachu, takže je lepší se nejprve krizovým situacím vyhnout a až když už jste se psem "sehraná dvojka" tak zapracovat na strachu. Právě překonávání takovýchto situací zase zpětně posiluje důvěru psa v pána.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tosca 5.2.2008 12:53

Re: Milá Dede

Ahojky Vlčice, je prima, že se občas ukážeš

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PetraK 5.2.2008 12:46

Re: Re: Re: Re: Milá Dede

P.S. pro Nejstarší - ..."a nemáš myslet tak nahlas!!"

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PetraK 5.2.2008 12:45

Re: Re: Re: Milá Dede

Dobrá matka pro pohlavek i přes stůl skočí

Chjo, jsou to někdy výkony od rodičůch, co?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

PetraK 5.2.2008 12:41

Omluvte prosím kvalitu fotek- jsou foceny hrozně narychlo :-D

 tak s tímhle problémem se tedy taky potýkám. Jak vyfotit něco co se pohybuje rychlostí na hranici světla?????????

Ještě štěstí, že je Ešus přízemní tvor, kterýho utáhnu na kus žvance a ne éterická bytost prodlévající během procházky v jiných dimenzích, to by mě asi fláklo. První co mě totiž napadlo byli naši místní zelení střelci (nechci vyvolat konflikt, či polemiky, vím, že nejsou všichni takoví, ale bohužel bát se jich pro ty výjimky musím ) Předpokládám, že v severských krajích se takovýhle exempláře střelců nevyskytují. Musí to být ale na Vicky krásný pohled - když se ji tedy do zorného pole podaří dostat

• reagovat
• nahlásit příspěvek

EvaŽ 5.2.2008 12:14

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: tak tedy podruhé

Nejsem sice zkušená výcvikářka, ale mohu říci jedno. Punťa ti odpověděl sám. Už se NEBOJÍ. Správný výcvikový postup je ten, který vede ke kýženému cíli. Což se bohužel dozví člověk až nakonec. Proto 1. socializace a důvěra, teprve potom jakýkoliv výcvik. 2. vždy se řídit základními poučkami, ale i citem pro plemeno a jedince. Vy jste naštěstí zvítězili. Zvítězil cit nad drilem a to je správně. On ten dril bez citu nemá zas tak skvělé výsledky (viz postřeh Petry z některých cvičáků)

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 5.2.2008 12:05

Re: Re: Re: Re: Milá Dede

A pokud jí to mrkání na obrazovku stále vadí, tak jí potomci můžou Zvířetník za trest předčítat. A pak podle diktátu i příspěvky zařazovat. Zdravím Matku Vlčici

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Vave 5.2.2008 12:02

Re: Re: Re: Milá Dede

Objímám Tě, Ty naše skákací Matko ...!

A slyšela jsi někdy slovo od-po-či-nek? To znamená, že semo tamo neděláš dvanáctky a jedním vokem mrkneš sem!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

EvaŽ 5.2.2008 11:51

Re: Krásné pobíhání,

To znám. Dalmatin - sportovec (i ve 12 letech, že). S hajným je problém. Dalmatin je honič a jako takovému mu nedůvěřují (a co si budeme povídat v mládí i právem, než zjistí, že opravdu NESMÍ). A při pobíhání v lese bohužel existuje presumpce viny. Nevím jak dokázat, že pes nehledá zvěř. I když je zatím pod mým dohledem. My měli konflikt s myslivcem i s naší LOVECKOU, lovecky vedenou fenou a zcela zřetelně ve vlivu majitele.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

MaRi 5.2.2008 11:40

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: tak tedy podruhé

Zeptám se zkušené výcvikářky (to není rýpání, ale slušný dotaz, fakt), jak bys postupovala v jedné konkrétní situaci. Když jsme si přivezli Punťu z útulku, bál se procházet kolem jednoho sklepního okýnka. Bylo to krátce po jeho příchodu k nám, takže jsme se zaměřili hlavně na budování důvěry k nám, a proto jsme se vždycky přiblížili k danému místu a v okamžiku, kdy začal stávkovat, jsme místo radši obešli po silnici. Puntí "bezpečná" vzdálenost se zkracovala a teď už kolem tohoto místa chodí bez problémů. Měli jsme ho vždycky na vodítku, protože je jednak útěkář (určitě i proto se dostal do útulku), jednak je dost podobný jinému místnímu psu, který má velmi špatnou pověst kvůli útočení na lidi, zejména kolaře, a připomínám, bylo to krátce po jeho příchodu k nám. Bylo správné vyhovět mu a zpočátku "nebezpečné" místo obcházet, nebo jsem ho radši měla táhnout jako sáňky?

• reagovat
• nahlásit příspěvek

EvaŽ 5.2.2008 11:39

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: tak tedy podruhé

Jednak: fobie nelze odstranit (ani u lidí), ale potlačit. Zmíněná fena na lávku vždy šla bez velkého přemlouvání, protože VĚDĚLA, že jí neublíží, ale stejně se BÁLA. Překonala to, ale nikdy neměla lávky ráda. Ten Strach nešel zapomenout, to nebyl strach z neznámého. Ostatně ty lávky, na kterých šlo dělat obrat u nohy ještě byly docela fajn

A stím plaváním: existuje určité procento (ano procento, říká se až 5%) psů, kteří neumějí plavat. Pár "temp" udělají, ale mohli by se utopit! Takže s tím učením plavání pozor! Nemusí jít jen o strach.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petra 5.2.2008 11:26

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: tak tedy podruhé

ale i ty fobie se dají odstranit (u lidí i u psů). Lávka - pokud by fena byla ochotá žrát, tak by šla u nohy a v půlce lávky extra dobrá mňamka. Opakovat při každé příležitosti tak dlouho až by se mi fena sama řadila k noze a se slintáním čekala na odměnu. Pokud by nebyla ochotná žrát, tak bych prostě na lávce často cvičila, s pochvalou, s klidem, ale s naprostým zákazem nějakého úprku. Poprvé je projít u nohy, příště v půlce sednout, pak  ve třetinách sed a leh, pak obraty unohy... prostě vytěsnit z hlavy strach a nacpat tam "je to tady stejné jako jinde".

Loď - no já nevím, prostě to "nějak" udělat tak aby v lodi bylo vždy líp než jinde... teď mě nic nenapadá, naši psi se v lodi nebojí... velkej se bojí koupelny a obzvlášť sprchy... tak občas večeří ve sprcháči... malej zase chodil do vody vždycky jen po kotníky, ale přes ty letní vedra se naučil že ve vodě je fakt líp, takže jsem schopná ho do vody poslat povelem, on tam vleze tak daleko aby dosáhnul, ale aby měl pod vodou záda. Na přivolání připlave ke mně, ale nikdy ho nevolám daleko, ani ho k tomu nenutím nijak často (2-3x za sezónu), protože vím že on je snad opravdu schopný se utopit - když si trošku nabere do ucha, začne třepat hlavou (a nabírat čím dál víc) a zapomene máchat nohama - už jsem ho 2x vytahovala když jel po zadku pod hladinu . Sice by se nejspíš vyhrabal i sám, ale neriskuju to. Jenže tohle není o strachu, ale o tom že VÍ že mu plavání moc nejde, tak tam neleze. Ale neklepe se strachy už 10 metrů od rybníka, nedělá mu problém přejít potok, tak vlastně není co řešit.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

LFSHA 5.2.2008 11:15

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: tak tedy podruhé

Filip je lehký a má dlouhé nohy. Z jezevčíka má hlavně hlavu, páteř a tvrdohlavost. Jeho by to nebavilo spíš povahově. Má rád volný prostor, kde může běžet tryskem, případně se honit, skákání přes něco ho nebaví. Myslím, že je spíš typ na coursing, ale v okolí jsem nic nenašla.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Petra 5.2.2008 11:07

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: tak tedy podruhé

jj, měli jsme na cvičáku taky caníka - a i když jako malá neskákala vůbec a později jen nízké překážky, tak po zjištění DKK má se závody konec. Občas ténují na nízkých skočkách, fenku agi strašně baví a holčina se na ní dobře učí. Ale obecně jsem raději když agi běhají psi, kteří k tomu mají i fyzické předpoklady.. i když, měli jsme tam dvě jezevčice a byly neprosto skvělé, rychlé, skákaly bez problémů... páníkové se ale vloni pustili do přestavby domku a na agi už jim nezbyl čas

My jsme z města, takže proto takhle...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

EvaŽ 5.2.2008 11:02

Re: Re: Re: Re: Re: Re: tak tedy podruhé

Musím trochu oponovat. Jedna z mých fen byla takový inteligentní neurotik. Některých věcí se bála a pak zjistila, že ji to nesežere a dál chodila ochotně. Ale nikdy jsem ji nenaučila chodit klidně pře lávky, které se jen trochu hnuly. Samozřejmě jsem měla její důvěru, takže vždy přešla sama bez donucení. Ale do půlky se plazila po břiše a od půlky vystřelila šíleným cvalem. Pes se nikdy ničeho nebál. Jedinou hrůzu měl z lodí a vody a tam jsem ho opravdu jen donutila. Sice ho to nesežralo, ani kapka vody na něj nespadla, ale loď nebo voda byla vždy hrůza všech hrůz. On tam šel, ale jen na důrazný povel a s hrůzou v očích. Poslušnost a důvěra byly silnější než strach, ale ten strach tam zůstal, protože byl zásadní. Ne jen strach z neznámého. Ten se odnaučí poměrně snadno. Mluvím o strachu, který se u lidí jmenuje fóbie. Psi ho mají také. (Já třeba vím, že mi pavouk nic neudělá, ale prchám před ním). A když se neovládne člověk, tak i ten pes s tím má zákonitě potíže.

• reagovat
• nahlásit příspěvek