Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
BTW: V plameni
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
Fallowa 30.4.2007 9:28Re: Re: Re: moc dobré tema No,já dneska radši nikam nepoletím,ale v jednu mi ostříhají bednu,abych byla aspoň trochu upravená,kdyby mě chtěli upálit |
...|
|
Beda 30.4.2007 9:26Re: Re: Re: moc dobré tema no to asi jo |
|
|
veram 30.4.2007 9:05Re: Re: moc dobré tema Klidně, tam se vejdem všechny |
|
|
Lucka V. 30.4.2007 9:04Re: Budoucnost, žaly a radosti Velká kočko, díky za skvělé zprávy! Ten mrňous se určitě narodil proto, aby vyspravil to prázdno, které zůstalo po Einsteinovi! Taky mě ještě někdy píchne u srdce, když se na mě Buffinka podívá očima svého dědy! Moc vám oběma držím palce, ať je vám spolu dobře. A cesta do Prahy ať se povede, je tu teď moc krásně! |
|
|
Beda 30.4.2007 8:57zajímavé téma už jak to začíná, s těmi pohledy do vody či ohně - do toho se vydržím dívat dooouho, věru předlouho jinak jsem dnes trochu smutná, kamarádce "odchází" pejsek - ta Lotynka s epi, jak se tu o ní tuhle psalo ... velmi těžce jí selhávají ledviny |
... prý je to nějaký atavismus
... a stejně bych jako ostatní zde jen těžko přežila coby "pražena" - dalmatin, úžasný termín, ale než jsem si ho přeluštila chvíli mi to teda trvalo
... a odpoledne jdu se Zuzankou k tomu vetovi, tak prosím držte trochu palečky|
|
jiný Honza 30.4.2007 8:56Re: Milá Dede, a já děkuji tobě, Vave, za tvé povídání o městě. Takové lidské, milé, hřejivé, něžné. Místy úplně vidím tu malou holčičku ve velkém městě (i když teď ti asi připadá spíš malé) jak tam chodí a objevuje svět. |
|
|
jiný Honza 30.4.2007 8:53Re: Budoucnost, žaly a radosti Velká kočko, je moc dobře, že sis vybrala pejska jiného - budeš mít menší snahu je srovnávat. A co se výletu týče: držím palce, aby se vydařil a líbil. Tedy palce... Palec, na ten druhý, zasádrovaný si prsty nedosáhnu. 8-)) Ale myslím na tebe. |
|
|
dalmatin 30.4.2007 8:48To musel být krásný výlet, těším se, až budu zase úplně fit. Zatím si tady sedím, myčka ševelí a dělá za mě nenáviděnou práci, uvařím si ve varné konvici vodu na kávu a hlavně jsem se napojila na net, abych tady byla s vámi všemi. Ne, já bych jako pražena ani nedospěla, skončila bych jako pramimino. Bez tepla a slunce mám problém i v civilizovaném světě. Leda že bych byla pražena někde v teplých krajích... |
|
|
dalmatin 30.4.2007 8:42Re: moc dobré tema Veram, to je krásné koště. Můžu si ho večer půjčit? |
|
|
Beda 30.4.2007 8:40Re: Budoucnost, žaly a radosti Velká kočko, tak už máš vybráno? |
... tak to ti teď dny jen poletí jako blesk a ty se budeš těšit, až ten mrňousek přijde domů|
|
Dede 30.4.2007 8:40Re: moc dobré tema Veram, to je zase krása! Díky... Jinak milé čerodějné dámy, nevím jak vy, ale já mám řidičák dokonce i na vícemístné vysavače! |
|
|
veram 30.4.2007 8:35moc dobré tema člověk si uvědomí, jak je bohatý. Skvělé fotky. A mé milené dámy, kdybyste dnes potřebovaly trochu neobvyklejší dopravní prostředek...... |
|
|
veram 30.4.2007 8:31Re: Budoucnost, žaly a radosti Velká Kočko, pejsek přinese určitě jen radost, bude to prima. A před cestou si vezmi tak půlku aspirinu nebo acylpyrinu nebo co tam máte a na cestě o přestávkách se vždycky projdi, pořádně zadupej,zhoupni se špičky - paty,trošku si zacvič, prostě obnov krevní oběh . |
|
|
Xerxová 30.4.2007 8:22Re: to je zase téma... ono mi to uteklo bez textu... Jen jsem chtěla podotknout, že při pondělku (pro mě ještě ke všemu dovolenkovému) bychom si zasloužili lehčí úkol na přemýšlení :o) Ale je to téma krásné a fotky pochopitelně taky. Beta váží 63 kilo, injekce opět v pohodě. Pan doktor byl s námi dokonce venku z ordinace zkontrolovat tlapátka v pohybu a pochválil nás. Jinak je veselo, páník si zaviroval velkou mašinu... :o( To si vzal výjimečně jeden den dovolené... |
|
|
Xerxová 30.4.2007 8:17to je zase téma... |
|
|
Alča 30.4.2007 7:41Moc zajímavé téma také si občas říkám, jestli bych bylo schopna přežít třeba ve středověku. Patřím k těm, kteří jsou přesvědčeni, že jim nikdo nevezme jen to, co mají v hlavě a co dokáží svýma rukama - i tak si myslím, že bych tam žila velmi těžce ... |
|
|
Fallowa 30.4.2007 6:40To je krása! Milá Dede,ty snímky z divoké přírody jsou úžasné |
|
|
Fallowa 30.4.2007 6:20Re: Budoucnost, žaly a radosti Velká kočko,tak pejsánek je vybraný - určitě to bude zlatíčko,které Tě přivede na jiné myšlenky,bude si chtít hrát,mazlit se,bude prostě s Tebou |
|
|
Vave 30.4.2007 6:04Re: Budoucnost, žaly a radosti Velká Kočko, dobrý vítr do plachet a šťastný návrat! A udělala jste dobře, že jste se vrátila a změnila volbu svého pejska, když Vám to srdce velelo! |
|
|
Vave 30.4.2007 6:02Milá Dede, některé Vaše úvahy mi připomínají barevný oblak zamotané vlny, v dětství jsem ho často dostala na rozmotání. Otáčela jsem ho v rukou a hledala alespoň jeden z mnoha konců, abych vysvobodila první klubíčko, malé, pevné a kompaktní. I tohle Vaše vyprávění o výletě do krásy na rozhraní je plné myšlenek, zas přemýšlení na kolik dnů, než vymotám všechny konce. Tak pro dnešek si půjdu po té niti, co mě vede cestou záchranných sítí. Snad pod dojmem útržku filmu Den poté, který jsem viděla o víkendu, si říkám že za každou takovou sítí je člověk, tou sítí, co druhého zachytí při pádu, co mu pomůže přežít, je zase jen člověk, jeho ruce, srdce, důmysl, ochota a vůle. Milá Dede Přeju všem krásný a klidný den! |
|
|
Myš 30.4.2007 5:52Re: Budoucnost, žaly a radosti Milá Velká kočko, moc na vás budu myslet, aby cestování proběhlo hladce a abyste byla v Praze spokojená a užívala si krásných dnů. A k výběru chlupatého kamaráda gratuluju a ať vám roste a dělá samou radost a sem tam nějakou neplechu, o které se tu dočteme |
|
|
Velká kočka 30.4.2007 5:08Budoucnost, žaly a radosti Paní Dagmar, děkuji za tohle pripomenutí. To co popisujete je vlastně jakási meditace. Jsem jeden z těch nevděčníků, kteří pro stálou zimu v této zemi někdy nevidí tu krásu kolem. Nemám auto a mám k dispozici jen nejbližší okolí a to bohužel není moc povzbuzující. Silnice, vedle dálnice, železnice a spalovna odpadků právě naproti mého radového domku. Na druhou stranu kopeček s kouskem lesa a asi 1km odtud jezera obklopená lesem, ale to je spíš takový park. V budoucnu se musíme postarat o to, abychom měli krásu ve svém blízkém okolí a nemuseli za ní někam daleko odjíždět. Desetiletí jsme nechtěli slyšet varování a teď je naspěch, je opravdu velice naspěch. Ale to všichni moc dobře víme. A dál o radostech a žalech. Byla jsem si vybrat mého miláčka, což mezi třítýdeními ospaláky nebylo lehké. Ale můj žal po Einteinovi vyplaval zase na povrch, protože maminka štěňátek Subat jakoby Einsteinovi z oka vypadla. To jsem sice věděla podle fotografií, ale nebyla jsem připravena na to, že se bude chovat naprosto stejně. Není divu, je to vnučka Einsteinovy matky. Ten pocit bolesti přerostl všechno a já jsem najednou nebyla schopná si vybírat. Nakonec pro mne vybrala štěňátko chovatelka a tu volbu jsem musela po dvou dnech uklidnění zmenit. Takže abyste to věděli, můj budoucí pejsánek nebude tříbarevný ale bude sobel a s bílými ponožkami na nohách, jeden z těch dvou co tam po mně lezli. Měla jsem sebou takovou tu kameru na jedno použití, ale jestli budou nějaké fotografie zatím nevím. Čičurína lulinka Laila, moje kočičí černá noc už je na dovolené u mého syna a zatím to vypadá, že jí to není proti mysli. Ve středu odjíždím do Prahy a to co zažívám není cestovní horečka, ale cestovní šílenství. Pět let jsem nebyla na cestách, jistě si to dovedete představit do jakých nejistot se propadám. Je pět hodin ráno, ani spát nemohu, ale to já vlastně mohu málokdy. Přeji vám krásný den. |
|
|
Myš 30.4.2007 0:29Zamyšlení Milá Dášo, moc mi mluvíte z duše. Člověk se naučí brát všechno tak nějak samozřejmě, máme kde bydlet, máme práci, máme kolem sebe své blízké a přátele, jsme relativně zdraví, můžeme jít do obchodu a nakoupit si to, co potřebujeme, ale musíme mít tohle všechno ještě i zítra? Nebo za hodinu? Mávnutím kouzelného proutku nebo řekněme osudu se nám život může moc změnit. Je moc dobré se občas jen tak zastavit někde v přírodě a zjistit, že vlastně nic není samozřejmé a že to kolem nás je tak trochu zázrak pro nís připravený a na nás je, jak s ním naložíme. Všem přeju, aby zázraky potkávali v dostatečné míře a hlavně aby si jich uměli vážit a dobře s nimi nakládat. Krásný pracovní i odpočinkový týden všem, zvířátkům hodné páníky a páníkům hodná zvířátka a spoustu lásky a radosti u vás doma a marodům rychlé uzdravování a a a... Je toho ještě hodně, co bych vám chtěla popřát, protože cítím obrovský vděk za to, že tu s vámi můžu být a že je mi tu mezi vámi moc dobře. Mám vás ráda a děkuju za to, že jste |
