27.11.2020 | Svátek má Xenie


BTW: V barvách trikolóry

18.5.2007

Historie Norska je na první pohled plná poroby. Samostatné Norsko existovalo do poloviny čtrnáctého století, aby následujících 400 let bylo součástí Dánska. Nejdřív jako království v unii, po neúspěšné vzpouře v šestnáctém století už jen jako vazalské území. Potom přišly napoleonské války a s nimi záblesk naděje na svobodu a samostatnost. Rozhodujícím se ukázal rok 1814, který byl vpravdě nabit událostmi. Norsko - oslavy 17. května - 1

V lednu - po uzavření kielského míru - připadlo Norsko (pro změnu) Švédsku. Jenže Norové měli pocit, že když se už Evropa převrátila párkrát naruby, tak i oni by mohli něco získat, takže už v únoru se začalo plánovat shromáždění všech stavů, které mělo o rozhodnout o budoucnosti. Toto zasedání skutečně 10. dubna začalo a výsledkem bylo, že 17. května schválil sněm ústavu a vyhlásil samostatnost Norska.

Aby se měla historie čemu smát, povolali dánského korunního prince Kristiána Frederika a nabídli mu norský trůn. (Ironií je, že když ho v roce 1812 jeho tatík jmenoval norským místodržícím, tak se to Norům pochopitelně nelíbilo...:)) Kristián přijal a už 19. května se stal norským králem. Vydrželo mu to ovšem jen do léta, jelikož v srpnu si Švédové zašli s vojskem na návštěvu a výsledkem bylo, že už 14. 8. byli norští zástupci nuceni přijmout švédskou nadvládu. Kristián Frederik si definitivně sbalil kufry 10. října, a ani ne za měsíc (4. listopadu) byl zvolen norským králem Karel XIII, tehdy vládnoucí švédský král.

Švédové nabídli Norům celkem slušné podmínky, vlastní parlament i ústavu, ale už nikoliv vlastní zahraniční politiku. A tak začaly strkanice mezi vzpurnými Nory a Karlem XIV. Johanem (bývalým francouzským maršálem Bernadottem), které byly navenek vidět především právě snahou oficiálně slavit 17. květen coby národní svátek. Začali s tím v roce 1824 studenti v Kristianii (Oslo), pokračovalo to roku 1826 už národní oslavou v Trondheimu. Došlo to tak daleko, že v roce 1828 Karel XIV. Johan oslavy natvrdo zakázal. Což mu ale bylo houby platné, jelikož Norové měli odjakživa potíže s podrobováním se autoritě, takže začaly pouliční nepokoje. Byly zřejmě přesvědčivé, protože v roce 1829 král ustoupil a oslavy povolil. Ono to bylo samozřejmě všechno složitější, ale myslím, že by to mělo stačit pro pochopení, co tento den pro Nory znamená. Norsko - oslavy 17. května - 2

Ale abych se vrátila do současnosti. Den začal brzy, protože už před půl sedmou projíždělo naším poklidným předměstím (či jak jinak to tu nazvat) auto a skutečně velmi nahlas vyhrávalo nějaké pochody. Zkrátka budíček, a jak poznamenal Martin, neodolatelná pozvánka do průvodu. Abychom nezaspali, tak si auto udělalo ještě jedno kolečko asi o tři čtvrtě hodiny později. Bylo krásné ráno, na modré obloze jen sem tam mráček a na ulicích se začali objevovat první svátečně oblečení lidé. Martin musel navzdory státnímu svátku do práce, takže do Oslo jsem jela jen já s Markem.

Rozumně jsme se rozhodli odvézt se autem jenom na nádraží a do města jet vlakem. Na nástupišti našeho nádražíčka jsme mohli obdivovat první kroje. Snažila jsem se nebýt okatě zvědavá, ale fascinovalo mě, kolik lidí se naprosto dobrovolně převleče do národního kroje, připne si kokardu, a s vlaječkou v ruce vyrazí slavit státní svátek. Ale co bylo těch pár lidí - když jsme přijeli do centra Oslo, tak  tam byly těch okrojovaných lidí celé davy! A ty davy se soustředily především kolem hlavní třídy města - Karl Johans Gate, která vede zhruba od nádraží ke královskému paláci. Všichni čekali na průvod. Řekli byste - první máj jak vyšitý!

Jenže zdejší průvod je radostná a chvílemi opravdu zábavná událost (aspoň viděno očima nezasvěceného cizince). Na začátku pravda mašíruje královská garda, gardisté mají fešácké uniformy, na helmách chocholy a jejich orchestr hraje naprosto bezchybně. Nejhezčí je bubeník - jak ten do toho umí bušit! Ale to je jen začátek. Norsko - oslavy 17. května - 3

Hlavní tělo průvodu totiž tvoří děti zastupující své školy. Děti důležitě pochodují, nesou krásné školní standarty a spoustu národních vlajek. A hrají! Každá škola má svůj orchestr a ten při této slavné události ukazuje co umí. Pravda, ne vždy to vyjde úplně čistě, ale nadšení všech zúčastněných je čisté stoprocentně! Diváků musejí být logicky mraky - když započítáte rodiče, sourozence, prarodiče, tety a strýce, sousedy a přátele, tak máte dav. Dobře naladěný, okrojovaný a ovlaječkovaný dav.

Ony ty kroje jsou vůbec velmi zajímavé a velmi různorodé. Pánové nosí (zhruba) košile, krátký kabátec, krátké kalhoty, vlněné punčochy a různé pokrývky hlavy včetně tvrdých širáků! Nevypadá to zle, ale ženské kroje jsou vysloveně slušivé. Bílé vyšívané blůzy s dlouhými rukávy, vyšívané živůtky všech možných tvarů, dlouhá přiměřeně široká sukně a něco přes ramena - krátké nebo dlouhé pláštěnky, šátky, kabátky. Některé ženy měly na opasku zavěšenou stylovou taštičku.

Sukně jsem viděla občas i kratší a vyztužené (patrně) obručemi, někdy s takovými zvláštními vlnovkami. Někdy měly sukně zvýšený pas, vždy byly dole nějak ozdobené - výšivkou nebo našitými pruhy látky jiné - kontrastní - barvy. Jen občas byly sukně zdobené výšivkami po celé délce. Na hlavách neměla většina žen nic, některé měly takové pletené čelenky s dlouhými cípy splývajícími na záda, a jiné měly maličké čepečky. Některé z nich vypadaly jako takové karkulky, či jak to nazvat. Ale popravdě řečeno, zrovna ty slušely jen málokteré ženě... Norsko - oslavy 17. května - 4

Barvy sukní a živůtků byly také různé. Nejčastější základní barvou byla černá, následovala modrá v mnoha odstínech. Méně často byla vidět zelená a hnědá. Přes vcelku střízlivé sukně měla spousta žen uvázané poměrně pestré zástěry. Nevím, proč je některé měly a jiné ne, že by rozdíl mezi venkovským a městským krojem? Takto oblečené jsem viděla ženy všeho věku, stejně jako holčičky... no možná od dvou let. A všem to slušelo! Nejhezčí mi připadaly opravdu staré dámy, kroj jim vysloveně slušel, pomáhal zastírat co bylo třeba, a zvýrazňoval to, čím se jeho majitelka mohla pochlubit. Na hrudi ženy nosily připnuté takové zvláštní šperky - vypadalo to jako rozetka složená z penízků... Vím, že to zní divně, ale ono to také bylo zvláštní. Snad to najdu na některé fotografii.

Celkově se dá říct, že atmosféra byla veselá, uvolněná, všude bylo plno dětí a kočárků, balónků, lidé pojídali nejen tradiční vafle, ale také párky v rohlíku, děti loudily želatinové hady, pískaly píšťalky, vřeštěly dětské trumpetky, zvonkohra na radnici splétala tóny svých zvonů s muzikou provozovanou jak v průvodu tak mimo něj. Moře v přístavu se blýskalo drobnými vlnkami a vonělo solí, rybami a dálkou. 

Navíc u příležitosti svátku kotvil u jednoho mola na Aker Brygge dokonce překrásný trojstěžník Christian Radish, takto norská školní loď postavená v roce 1937. Miluju plachetnice obecně a ty velké zvlášť, takže objev tohoto klenotu norské námořní flotily mi způsobil obrovskou radost. Znala jsem tu loď z mnoha obrázků, ale stát hned vedle ní, koukat do výšky stěžňů, pozdravit pannu na přídi a zasnít se... Bylo to úžasné. 

Zkrátka byl to velmi hezký den a pokud bych měla shrnout své dojmy, tak jsem nejvíc obdivovala tu spontánní radost a hlavně samozřejmost, s jakou Norové slavili svůj státní svátek. Pochopitelně tu musejí být lidé, kteří se o oslavy nezajímají, nebo na ně hledí s cynickým odstupem. Ale množství těch, kteří tento den dobrovolně slaví, je pro člověka z naší země ohromující. A tak nějak mě zamrzelo, že u nás převládá právě ta lhostejnost a cynický odstup. A není to jen tím, že koncem října bývá zima a mizerné počasí...

Norsko - oslavy 17. května - 5

Norsko - oslavy 17. května - 6

Norsko - oslavy 17. května - 7

Norsko - oslavy 17. května - 8

Norsko - trojstěžník Christian Radish v Oslo



SOUTĚŽ: Vyhraj luxusní balíček fitness jídel v hodnotě 1 499 Kč
SOUTĚŽ: Vyhraj luxusní balíček fitness jídel v hodnotě 1 499 Kč

Sportuješ a ráda se hýbeš? Chceš svou snahu zefektivnit i vhodným jídelníčkem, ale nevíš, jak na něj? Nyní máš jedinečnou příležitost vyhrát...