Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

koupel

Ve vaně se dá číst. V rámci nezababrání knihy vodou, je dobré ve vaně stát. Hlavně , že jsou nohy v teple. Sprcháč je taky bezva, zváště pro postupně méně ohrabaná individua.

Pod sprchou se číst nedá, leda kouřit máme-li slušný nos.

Hanino měřítko , až narazím na bohatství, mne dojalo, neboť hledám stále ale utěšuji se tím, že tak žije 90% národa a možná i v Americe.

Tak až budu bohatá jak koza rohatá, pořídím si další zvířata. A taky vaničku na omývání prasopsů.

Dobrou noc a teplé pelíšky všem.

vana vs. sprcháč??

když jsem před čtyřmi lety před nastěhováním sem rekonstruovala koupelnu, doslova do poslední vteřiny jsem se nemohla rozhodnout... nakonec zvítězilo - "až ke mně budou jezdit vnoučata, ve sprcháči je nevykoupu"... no, vnoučata (snad jen zatím?) nejsou a já o tom dodnes občas dumám, ba dokonce jsem se přistihla při myšlence, jak tuto (novou!!!!) vanu jednou vyměním za ten sprcháč, a že mi nebudou stačit zbylé kachličky a jak to teda pořeším :-DDDDDDDD

jinak já se téměř výhradně sprchuji, ale holt celý život ve vaně (ach, takový sprcháč, to musí být krása) - maximálně tak dvakrát do roka se naložím do vany, takže... no udělala já jsem tehdy dobře nebo ne???? a co až mi bude 80?? to z/do ní nevylezu, chjoooo :-((((((((((((

Re: vana vs. sprcháč??

Chichi, vnoučata se do sprcháče s vaničkou vejdou parádně, Bedí. A ešče tam mám sedátko.

Řekla bych,

že jsem obojetná. Tedy sprchová i vanová, ovšem od rekonstrukce koupelny bez vany. Když jsem ještě vanu mívala, tak kromě toho, když jsem se do vany ponořila silně promrzlá nebo silně unavená po absolvování rozcestníku po vlastních nohách, jsem měla na vanění vyhrazené nedělní ráno. To jsem si to opravdu užívala. Všední dny patřily rannímu sprchování (ne studenou vodou, brrr!), teď tedy, vany nemaje, patří ranní sprše dny všechny. Večerní spršení přidávám podle potřeby.

Když se koupelna rekonstruovala, umanula jsem se na velkou sprchovou růžici na tyči, snad tomu říkali tropický déšť? Je to přesně to očistné, co po člověku bez námahy stéká. Plus nastavitelnou sprchu do ruky. Ten tropický déšť používám kupodivu jen zřídka. Vlastně ne kupodivu. Ráno prostě spěchám. Nejčastěji ho používám v létě, když je vedro, tak na sebe nechávám vlažně pršet.

Re: Řekla bych,

Jé, tropický déšť... to jsem objevila v nějakém hotelu a byla jsem z toho úplně paf. Ale bohužel je to přesně ta věc, na kterou člověk pro samý spěch nemá čas - a když ho náhodou má, tak si na to nevzpomene :-/

...

Jo jo...když jsem míval více vlasů, menší břicho a víc elánu, jezdíval jsem na čundry tak mi stačil potok či rybňajz. Ale dneska bych bez sprchy umřel.

Re: ...

Pů, moc pěkně jsi to shrnul :D

Jsem tezce sprchova

A prave tam citim ten blahodarny ucinek, o nemz pise Dede. Ta padajici voda smyje nejen pot a spinu, ale vycisti i hlavu zevnitr. Mozna je to zpusobeno zkusenostmi z detstvi a mladi. Do mych asi tak 14 let nebyla do bytu, kde jsme bydleli, zavedena tepla voda. Voda na koupel se musela ohrat. Za tim ucelem jsme meli v koupelne kulata kaminka, na ktera pasoval kotel. Topit v nich byla dost otrava a v zadnem pripade se to nekonalo kazdy den a uz vubec ne ve vsedni den rano. A to nas na tu jednu vanu s kamnama bylo doma sedm lidi. Nejlip to vyresil nas tata, ktery si kazdy den nad ranem napustil vanu plnou studene vody a cachtal se v tom. Pravda, kdyz se do te vody noril, tak rval jak tur, ale fakt je, ze byl otuzily. I na chalupe se i v zime myl v potucku (a rovnez u toho rval). My mekci natury jsme si museli rano ohrat vodu na kachlovych kamnech v kuchyni, nalejt to do umyvadla, podlaha se zacourala a tak se muselo vytirat - proste otrava. Snila jsem si, ze az jednou budu bohata, tak vsude bude tepla voda. O existenci sprchoveho koutu jsem se dozvedela asi tak ve 12 letech, kdyz jsem tuto vymozenost spatrila v nejakem filmu. Ihned jsem sprchac zaradila do seznamu veci, co si budu muset nutne poridit, az narazim na bohatstvi.

Re: Jsem tezce sprchova

"...až narazím na bohatství".

:o)))))

Sprchaaa!

Pro mne je to pravé určitě sprcha. Strašlivě dlouho jsem ji neměla, doma byla maličká karma a vana, sprchování nehrozilo. Navíc si neumím ve vaně poležet, na to jsem příliš velkej rapl :-/

 Když jsme před nějakými deseti lety předělávali koupelnu, pořídili jsme sprcháč a ten si užívám a až v něm jsem objevila tu duševně očistnou funkci vody.

vana vs. sprcháč

když jsem před čtyřmi lety před nastěhováním sem rekonstruovala koupelnu, doslova do poslední vteřiny jsem se nemohla rozhodnout... nakonec zvítězilo - "až ke mně budou jezdit vnoučata, ve sprcháči je nevykoupu"... no, vnoučata (snad jen zatím?) nejsou a já o tom dodnes občas dumám, ba dokonce jsem se přistihla při myšlence, jak tuto (novou!!!!) vanu jednou vyměním za ten sprcháč, a že mi nebudou stačit zbylé kachličky a jak to teda pořeším :-DDDDDDDD

jinak já se téměř výhradně sprchuji, ale holt celý život ve vaně (ach, takový sprcháč, to musí být krása) - maximálně tak dvakrát do roka se naložím do vany, takže... no udělala já jsem tehdy dobře nebo ne???? a co až mi bude 80, to z/do ní nevylezu, chjoooo :-((((((((((((

Vana je bezva

ale voda stydne, knížku číst neumím a začnu se nudit.

Sprcha je i masáž na bolavý krk, prohřátí zatuhlých míst na zádech. Původně jsem byla zvyklá na vanu (voda tekla studená a musela se ohřívat.) Později jsme měli malý bojler a vana by se naplnila tak pro jednoho. Tak jsem si zvykla na sprchu. Jediné co nemám ráda, je sprcha fixně přidělaná. Tu si nemohu nasměrovat, kam potřebuji, cáká mi na hlavu a vůbec. Ruční sprcha je ono.

Sprcha je na rychlovku dobrá,

ale ten pravý relax je pro mě poležení ve vaně. S knížkou, časopisem (no, knížky si tam beru jen svoje, dvě už jsou silně vlnité, jak mi upadly do vody, když jsem zaklimbala). Mušketýr naopak miluje sprchu, když na něj svrchu teče voda- a to mi právě vadí, nemám ráda, když mi teče voda po hlavě a do očí.

Sprcha

Dobré ránko, tak jsem si díky Dede vzpomněla na dobu kdy mi bylo už!! 15let a celé léto jsem mohla být u koní, dřina, špina ale štastná jak blecha, i s Yorčou....a po večerním návratu domů ona sprcha, napřed ovšem vyčesat pejska :)

naše koupelna je fázi "ažzbydoupenízetaksetododělá" ale sprchovat se máme kde i teplá voda teče a pro psy dobré :)

štěňátka se nám nezadařila, ale vlastně to nevadí, plánů spoustu, hlavně těch uskutečněných, do Brna nejedu, nikdy se mi na této výstavě nedaří :) sepíšu ty novinky páč je jich víc než dost :)

všechny Vás zdravím, u nás je dnes mlha, sněhu semtam nějaký zbytek

Re: Sprcha

Jen napiš, už se těším na povídání! To je ale doba, co jsme o tvých psících neslyšeli...:))

zlatá vana

Já jsem také typ vanový a to doslova. Na škole jsem trávila ve vaně při zkouškovém hodiny, nejlépe se mi v ní učilo. Když už nevím co, vlezu do vany s knížkou a můžou mi být všici ukradení.

Moje maminka se také ze vzteku vyuklízovala, to já jsem se to snažila vychodit.