Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
BTW: Smutnění
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
PetraK 15.5.2006 22:16Jejej to je krásný povídání úplně ho vidím, Daníka-čerta chlupatýho, jak je celý za smutný stvoření Když jsem u toho smutnění - Murphy byl typ urážeče. když odjel s naším kamarádem na chatu on, to bylo všechno v pořádku, pokud jsme si kupříkladu dovolili odjet na jeden den pryč (odjezd třeba ráno v půl čtvrté, návrat kolem půlnoci - takže doba mimo domov nic moc dlouhá), dal nám to náležitě "sežrat" vyrácal se z bydlíku do předsíně, tam hodil oko ve stylu:"Jooo, to ste vy?aháá, no vás já teda neznám!" a ostentativně zalezl do bydlíku zadelí ven |
. ¨Kdepak zítra to bude velká bouře, taková velká chlupatá hromada emocí nemůže dělat uraženýho. Smete Marka z povrchu zemského. Doufám, že mi počítač vydrží a zítra se večer dozvím, jak to tedy bylo. 
. Ešus jako hrouda emocí zatím vždy nadšeně hopíkuje, poulí oči a vyplazuje jazyk. Je ovšem pravda, že proti Murphymu má dost velkou výhodu - dnes už pejsani můžou skoro všude, takže s námi taky skoro všude jezdí a nehrozí tak, že je od nás dlouho pryč. |
|
veram 15.5.2006 22:24Re: Jejej to je krásný povídání Petro, pěkně vítám, doufám, že se teď příběhy Ešuse a pod. budou vyskytovat častěji. Jak se podařilo přemluvit počitadlo? |
|
|
PetraK 15.5.2006 22:42Re: Re: Jejej to je krásný povídání Dobrý večer Veram,¨ jojo, počítadlo je přemluvený a doufám, že mu to zase vydrží. Škoda je, že ten "hadrdísk" fakt odešel a já blboň obecný jsem si nenahrála všechny ty články co jsem napsala. Takže nového zatím nic - pokud by se nenašel kouzelník, který by to dokázal z toho hadrdisku, který už byl po prvním kolapsu přemazán |
, dostat. Jsem husa a nevím, proč jsem si to nezazálohovala
. Zasloužím ubít, rozčtvrtit, rozmetat
|
|
D. R. 15.5.2006 22:28Re: Jejej to je krásný povídání Sláva, Petra se objevila. Co příběhy, Petro? Ešus tu opravdu chybí...:))) A když návdavkem přihodíte Kosťu, nebude to mít chybu. Držím palce, ať počitadlo vydrží... |
|
|
PetraK 15.5.2006 22:43Re: Re: Jejej to je krásný povídání Dobrý den paní Ruščáková, doufám, že zítra hodíte hlášku, jak dopadlo přivítání - já osobně to teda fakt tipuju na smršť čertovských, nazgůovských chlupů, půl hodiny hopíkování a nadšený psí ksicht |
|
|
PetraK 15.5.2006 22:47Re: Re: Jejej to je krásný povídání ¨Jo a paní Ruščáková, slibuju, že zítra kouknu do archlívu a pošlu něco z původní tvorby, nové halt musím vytvořit, když jsem takový omezenec a nechala jsem si to zmizet |
|
|
WWW 15.5.2006 22:43I hle ! Stastny navrat ztracene Petry K Odpoustim i prdela/tyho smajlika, na ktereho jsem obzvlaste alergickej, skoro jako na mikrovlnku. Tentokrate jsem se opupinkoval jen nepatrne ! |
|
|
PetraK 15.5.2006 22:46Re: I hle ! Stastny navrat ztracene Petry K Odpoustim i prdela/tyho smajlika, na ktereho jsem obzvlaste alergickej, skoro jako na mikrovlnku. Tentokrate jsem se opupinkoval jen nepatrne ! Dobrý večír WWWéčko, to jsem ráda, že Vás kopřivka zasáhla jen zlehýnka, coby vánkem pohladil |
, Murphy se takhle přesně vždycky tvářil a choval. Jestli jste alergickej na mikrovlnku, tak to byste nemohl kamarádit s naším Kostějem Nesmrtelným. On totiž náádherně a dokonale mikrovlnku napodobuje|
|
JoVo 15.5.2006 23:04Re: I hle ! Stastny navrat ztracene Petry K Odpoustim i prdela/tyho smajlika, na ktereho jsem obzvlaste alergickej, skoro jako na mikrovlnku. Tentokrate jsem se opupinkoval jen nepatrne !
|
|
|
possum 15.5.2006 17:31jo jo, psejci, zahlidla jsem tu neco o spinavem obleceni. To opravdu pracuje. Bohuzel, kdyz jel tata na sluzebni cestu nebo do lazni, ani ty fusakle nepomohly. Pes proste nechtel zrat. Pak jednou tata volal domu, pes se prichomejtl k telefonu, chvilku poslouchal a sel zrat. Takze kazdy vecer, po dobu nepritomnosti, telefon, povel jdi papat a bylo po starostech. Se psem, ne s uctem za telefon. Tudiz tata koumak (nastesti psi uplne vsemu nerozumi), nahral pasku s kratkym povidanim pro pejska. Mama kazdy vecer pustila pasku, pejsek si vyslechl panecka a sel se naveceret. To prosim neni vtip, ale fakt pravda. Kdyz odjedu z CR, tento uz ctvrty Penny, me schani a je smutny. Takze popovidam s mamou a par slov vzdy prohodim i s Penny. A to je lasky a vitani, kdyz zase prijedu! |
|
|
Lenka 15.5.2006 16:40smutnění jo ? Ten náš prasopes podle mě celý den prospí, ale když přijedeme večer domů, vypráví cosi o tom, jak se mu celý ..uuááá..den strašně stýskalo :-))). Pravda je, že teď už taky vítá značně decentněji...byl chudák donucen :-)) |
|
|
Iva 15.5.2006 15:31Dobré odpoledne Nevím, co máme doma za psa, jestli není řízlá kočkou. Vítání probíhá značně decentně, koukne ze dveří jestli to jdu doopravdy já a otočí se zpátky k sobě do pelechu. |
|
|
Zdena bez psa 15.5.2006 14:14ano, ano. Čičiny dokážou smutnit a tesknit s určitou noblesou, ale taky doopravdy. Když jsme odjeli na první dovolenou v životě Míny a Mr, Zrzavého (bylo jim 13 měsíců) a za týden se vrátili tak nás čekalo "vyprané žrádlo" . Zaopatřeny byli plyšáci dobře. 2x denně servis, včetně lahůdek a podrbání, ale to se nepočítalo. Mr. Zrzavý nám nejdřív označkoval kufr (opravdu to jindy nedělal) a oba mňoučili jako o závod. Nestačila jsem se ani vysprchovat a Zrzek si vyskočil na klín a na hodinu mne přišpendlil k židli. Později jsme se dověděli, že nás čičiny celý týden pilně vyhlížely na parapetu okna. |
|
|
Zdena bez psa 15.5.2006 14:17Sorry plyšáci - zaopatřeni, |
|
|
Apina 15.5.2006 15:03Re: Sorry Zdeno, bez mých rodičů jsem pro naše čičiny jako vzduch dobrá jedině k tomu, aby dostaly nažrat a k vyčištění záchůdků. Přece se se mnou nebudou zahazovat, že? Jejich chování je tak diametrálně jiné, když jsou doma a když ne, že tomu může věřit jen někdo, kdo to viděl na vlastní oči. Jo, jinak Micinka trpí i na deprese. Nechtěla jsem tomu věřit, ale vloni už byly kočky pěkně na venku, ale maminku zradilo koleno a z minuty na minutu nemohla chodit, takže všichni zpět do Prahy, vyšetření operace ...... jaro ubíhalo a kočka věčně seděla za oknem a úplně bez elánu koukala ven. Jen ona ví, co se jí honilo hlavou. S maminkou v posteli to byla opravdu optimistická kombinace. NAštěstí už je mnohem lépe, v medicíně už existují náhradní díly, takže koleno máme úplně nové a teď na jaře jsou kočky šťastné na venku v přírodě. Takže, ťuk, ťuk, ťuk na dřevo. |
|
|
tojefuk 15.5.2006 13:04Ivo, svoju nosit nemusíte, až mě dojdou flašky, taak se nad sebou zamyslím! Dostanete rum nebo šalvějový kapky - ty jsou navíc léčivý! Třetí panák s Váma práskne pod stůl a únik informací se nekoná! Stejně mně vrtá hlavou, jsetli nejste tajný příznivec Pápa! V Nýznerově teče jen potok, na něm může být tak leda vodopádek! Ale oblečenej vodopádek - ten jsem tam nikde neviděl! budu se muset poptat! Egona neznám i kdybych ho znal - jména neberu! |
|
|
Iva 15.5.2006 15:35Re: Ivo, Vodopády: ze Žulové na Nýznerov a furt pryč, míjí se hájenka a dva tábory a pak se to asi ještě kiláček, a pořád po asfaltce. a jmenuje se to Nýznerovské vodopády. A s Egonem jen zlobím |
, on to stejně není tvor dvounohý.Možná bez a nebo vícenohý|
|
Iva 15.5.2006 15:38Re: Re: Ivo, Jo a s Pápa no řekněme, že s dětmi na FoxKids sleduju s potomky Špiónky, ale já bych to nepráskla |
|
|
Apina 15.5.2006 11:05Kočkám to také není jedno, když jim zmizí páníček Vážení a milí, pejsci dokážou dát opravdu naplno to své psí smutnění, když se jim páníček toulá někde, kde nechtějí. Věřte ale, že kočky to dovedou také a umí věrně čekat na své potulující se páníčky, jen to není tak okaté. Naše kočky mají opravdu kliku, žijí s mými rodiči - důchodci, kteří na ně mají opravdu čas. Nicméně ale nemohou být doma 24 hodin denně. Takže jsem byla svědkem různých scén. Tedy žijí část roku na venkově volně a část roku v bytě v Praze, jinak to nejde. Například šli jen na pár hodin pryč, já jsem přišla z práce, kočky mě sice přivítaly, ale zůstaly v předsíni. Sledovaly každé hnutí výtahu, vyskočily, když zastavil u nás v patře, ale byli to sousedi, to zklamání, lehly si a čekaly dál. Ač Micka kocourka (tedy bez všeho příslušenství) normálně nesnáší, v tomto případě vládne mír. Takže, když rodiče konečně přišli, nastalo velké vítání a teprve pak si kočky zalezly do svých skrýší. Stane se, že z různých důvodů jeden nebo oba rodiče nejsou doma více dní, papání se tedy postarám já, není problém, ale kočky mě prostě neberou vážně. Smutní, jsou zalezlé a vylezou jen k papáníčku. Můžu se přetrhnout a je to jedno. Kdy byl tatínek na operaci, hlavně kocourek ho hledal všude možně. Tázevě se po nás koukal a ptal se, kde jsme ho schovaly. byl viditelně smutný. Vydrželo mu to, dokud se nevrátil. Na venkově chodí doprovázet a vítat. To pak vždy přijdou s tuláky rodiči domů, zkontrolují, jestli je konečně všechno v pořádku a teprve potom jsou za svými záležitostmi. Vítají naše auto, jeho motor bezpečně poznají. Micinka, když odejdeme, si s oblibou lehá na naše boty, ale i oblečení, jen aby měla trochu toho našeho pachu do zásoby. Tedy, jinak se dost okatě snaží, aby tyhle smutky nebyly zase tolik vidět, to je asi hlavní rozdíl mezi psem a kočkou, ale kdo je zná, to dobře pozná. Netvrdím, že tohle bude provádět každá kočka, ale ty naše, zvyklé na téměř celodenní kontakt se svými lidmi, takové opravdu jsou. Zvířecí duše je opravdu spletitá. |
|
|
Jana Bu. 15.5.2006 12:26Re: Kočkám to také není jedno, když jim zmizí páníček Vzpomínám na kocoura Bedřicha, který přišel k nám do útulku ve věku cca 10ti let. Jeho pán umřel a dědicové rádi zdědili dům, ale už nestrpěli kocoura, který byl zvyklý na dům a občasné vyběhnutí na zahradu. Ač jsme se snažili ze všech sil, odmítl jíst, komunikovat, zalezl a přes všechna možná vyšetření a snahy umřel - na smutek. |
|
|
Lída Š. 15.5.2006 13:10Vracím se ke psům Když jsem odešla do nemocnice a o Ajvíka se mi starala kamarádka - nikoho jiného jsme neměli - taky měl na kahánku:-( V nemocnici jsem o tom nevěděla, ale když už jsem byla definivně doma po 8 měsících, tak mi teprve kamarádka popovídala o tom, že Ája cca 1 týden nežral vůbec a pak ho nějaký čas udržovala při životě jen tak, že do něj cpala šišky převařené rýže...Násilím do krku, jako huse |
A když jsem se pak vrátila domů, vítal mě ai minutu a pak sebou prásknul na zem, lapal po dechu. Hrozný!!!! Myslela jsem že to nerozdýchá. A než jsem stačila udělat cokoliv tak zase vyskočil a ve vítání pokračoval. Brouček malý|
|
Apina 15.5.2006 15:16Re: Re: Kočkám to také není jedno, když jim zmizí páníček Tohle je smutné, lidská krutost je neuvěřitelná. Je opravdu kruté nenechat zvíře (zvláště starší) dožít tam, kde je zvyklé. No, nedávno jsme se stěhovali a reakce našich koček překonala veškerá naše očekávání. Byly obě v těžkém šoku, zvláště kocourek to snášel velmi špatně. Přitom byli oba dva s námi, nábytek zůstal stejný, ale je to jiné prostředí, pachy. Zvykly si, protože jim nic jiného nezbývalo a to jim to ulehčila naše přítomnost. Kocourek si dokonce vlezl pod peřinu k mé mamince. Tak zůstal několik dní, což nikdy předtím ani potom neudělal. Takže mám pochopení pro takového staršího vykořeněného chudáka, který přišel o domov i o páníčka. To je asi více, než mohla jeho dušička unést. |
|
|
WWW 15.5.2006 13:42Re: Kočkám to také není jedno, když jim zmizí páníček Mila Apino. Ja jsem kus sveho zivota prozil v Praze. Bydlel jsem spolecne s moji byvalou zenou u jejich rodicu v jednom byte, nastesti dosti velkem. Bydlel tam s nami take pudl, ktery mi od pocatku daval najevo, ze jsem posledni prichozi do toho bytu, privandrovalec, ktery ma omezena prava. Moje tchyne s tchanem jezdili pravidelne na vikend na venkov k pribuznym. Nekdy jel pudl sebou, nekdy nam byl sveren. I byl jsem ustanoven, jako docasny vencitel. Pudl mel svoje vrtochy. Kdyz byl panicek doma, tak se postavil ke dverim a daval najevo, ze uz musi. V zime se panicek obleknul, pracne a kdyz byl hotov, tak pudl si to rozmyslel, sel do obyvaku a uvelebil se na gauci.Panicek se zase svleknul a sedl si vedle neho . Tohle zkousel i na mne. Mileho pudla jsem vsak capnul pod pazi a odnesl do parku. Kdyz se panicek vratil, tak on mu to svym zpusobem zaloval. Usednul u dveri a koukal pri tom vycitave na panicka na a nevrle na mne. Ale mohu dosvedcit neuveritelnou vec. Bydleli jsme na rusne zizkovske tride. Provoz, zvlaste v nedeli vecer, kdy se Prazaci vraceli z chat velky. Bezpecne poznal v tom rachotu motor MB 1000 sveho panicka!! Z kraje jsem rikal, ze to je blbost, nahoda, ze to neni mozny, ale byla to pravda!!! |
|
|
Lída Š. 15.5.2006 13:50WWW To že pes pozná "svoje" auto, to je normálka |
|
|
Bláža 15.5.2006 13:54Mohu též potvrdit, jak pes, tak kočka bezpečně poznají jak zvuk přijíždějícího auta, které je zvedne na nohy i ze spánku, tak také poznají, když se někdo z nás vrací domů pěšky. Ze zvuků a kroků, které se linou z panelákové chodby vždy rozliší ty naše. A když někdo z nás není třeba den-dva doma (psa nevyjímaje), kočka chodí po bytě, jakoby dotyčného hledala, rozhlíží se všude a kouká na nás pronikavýma očima, kde že je? |
|
|
JoVo 15.5.2006 23:14Re: Mohu též potvrdit,
|
|
|
Apina 15.5.2006 14:54Re: Re: Kočkám to také není jedno, když jim zmizí páníček WWW, dnes jsi mě opět potěšil svým povídáním. To jsou story, které ženská nevymyslí, a že jako ženská tohle uznávám. Můj bratr to ale dobře umí, ano, ten skutečně zastavil vlak nouzovými signály, i unesl ženicha, svého kamaráda. Vystřelit si z Vincka to by doopravdy uměl a vyřádil by se při přípravách celé akce. Tohle by bylo něco pro něho, jednou vyděsil mé rodiče. V době, kdy bydlel ještě doma jsme jednou přišli já (cca 8 let) a mí rodiče domů. Co nenajdeme, otevřené dveře do koupelny, v nich bezvládně leží můj bratr v kaluži krve. Máma s hrůzou k němu letí a najednou můj veselý bratr vyskočí a má úžasnou legraci z toho, jak se ostatní polekali. Trochu svérázný smysl pro humor, stačila trochua rozmíchané červené barvy..... Nicméně všichni byli tak rádi, že mu nic není, že mu to docela prošlo. Zvířata jinak dokáží neuvěřitelné věci. Ten pudl se svým psím způsobem jistě cítil uražen a zneuznán ve svých právech. Kdo ho má co tahat na procházku, když zrovna nemá náladu, že. Jen bych se vsadila, že vládcem v rodině byl opravdu ten pudl. Že poznal zvuk škodovky, tenkrát v době předpočítačové podle mě měl každý motor svůj charakteristický zvuk odlišitelný od druhých. Dnes už to asi zvířata mají horší, nějak všechno je stále více automatizované a ztrácí individualitu, i motory. Naše micky se sekly ale snad jen jednou, když jsme koupili nové auto, tak napoprvé nepřišly. Pak už vždycky ano. |
|
|
Alča 15.5.2006 10:32Ono to smutnění může být i opačné. O víkendu jsme byli na oslavě, neboť ctěný choť slavil své kulatiny. A co jiného si u této příležitosti obléci, než sváteční oblek. Po více než roce byl tento slavnostně vytažen ze skříně a na něm se skvěl krásně zrzavý chlup. Hned jsem si jej přivlastnila a odchvátajíc do ústraní jsem delší chvíli smutnila a vzpomínala ... na někoho, kdo už se nemůže vrátit .. ale já přitom vím, že na mě čeká! |
|
|
WWW 15.5.2006 14:10Re: Ono to smutnění Mila Alco, jiste se nebudes zlobit, kdyz k tve nezne vzpomince pripojim svou, take na zrzavy "chlup" Byl take na saku, vlastne ne chlup, ale vlas. Objevila ho Magda, kdyz vytahla jednou sako ze skrine. Hned ho zacala zkoumat, ci ten vlas je. Ze mi preci nic nevycita, jen je ji ten vlas proste divnej. Tak jak to zensky halt umej. Ze to vypada na Malcatovou z nakupu, ta ze ma tuhle barvu Ja, ze do nakupu vubec nechodim, natoz v saku, Malcatovou ze jsem naposledy videl v zavodce a to sedela Magda vedle me. Magda si polozila ten vlas na papirovej ubrousek a dal ho zkoumala, prej jen z cisteho zajmu, ze preci nic nerekla, proc se vubec tak rozciluju. Az jsem si sel na balkon zapalit, rozhorcen nad tim, ze bych ja mel bejt zodpovednej za ten pitomej vlas, kterej se dostal fakt nevim jak na to moje sako. Pak jsem byl nahle osvicen. Vratil jsem se do kuchyne, kde porad lezel ten zrzavej vlas na ubrousku a Magda delala, ze ma jinou praci, ze uz o nem nevi ( proc ho tedy nehodila do kose )a prehnane laskave se mnou mluvila. I vytahnul jsem ze supliku metr vlas jsem zmeril a povidal jsem: ale drahousku, ty opravdu nevis, ci je ten vlas ? Malcatova preci nema tak kratke vlasy, tolik jsem si povsimnul, i kdyz me jinak nezajima !! Tohle je totiz milacku vlas toho zrzavyho Vincka, pomocnika VB ! A sako bylo ve skrini prilepene na tvuj kostym !! Ale jiste, ja si nebudu nic domejslet ! Ja jsem totiz Magdicko charakter. Prosim, stalo se stalo ! Alespon jsi poznala, jakej mas doma poklad. Ja ti Magdicko odpoustim povidal jsem, zatimco jsem se voblikal. Dal jsem ubrousek s vlasem do kapsy a obouval si boty. Kam jdes WWW ? Ja jsem Magdicko rikal, ze odpoustim tobe, ale ne Vinckovi. Ted jdu ke Kanci a pockam si na nej. Pak mu u Kance rozbiju hubu. Pockal jsem az za roh, aby Magda nevidela, ubrousek s vlasem hodil do odpadkoveho kose a sel spokojene na toceny !!! . |
|
|
tojefuk 15.5.2006 14:37Re: Re: Ono to smutnění WWW, ty seš tak lstivej, že mne odhalíš dřív než Pápa spolek z ČR! |
