28.3.2024 | Svátek má Soňa


BTW: Rozloučení

5.5.2014

Milí Zvířetníci, nadešel čas se rozloučit. Zvířetník vedu od srpna roku 2002, kdy jsem ho převzala po Míše Neffové. Byly to krásné roky, roky práce, přátelství, stále nových objevů – mezi autory i čtenáři jsem potkávala další a další pozoruhodné lidi. S mnoha z nich jsem se spřátelila.

 

Teď mě zákruta mého života vede jinam. Jsem velmi ráda, že se našla další žena, která je ochotná Zvířetník převzít, věnovat mu svoji práci a čas – Lika. Mnozí z vás ji znají z fóra Hadopasů, já ji osobně poznala teprve nedávno. Zjistila jsem, že je to milá inteligentní žena se smyslem pro humor, se spoustou zajímavých znalostí a zkušeností, díky kterým může Zvířetník vykvést do dalších směrů.

Pokud jde o samotný Zvířetník, ráda bych zmínila pár věcí. Mnozí z vás si opakovaně posteskli, jak moc vám chybí staré časy, kdy se dlouze diskutovalo až do plších hodin, kdy byla legrace a lidé si svoji společnost skutečně užívali. K tomu se dá říct jediné: staré časy se vrátit nedají, ale dají se vytvořit dobré nové časy. Ovšem chce to práci – a to ne od Liky, ale od vás všech.

Tak například je třeba diskutovat. Neomlouvat svoji neúčast v diskuzi tím, že všichni už všechno řekli. Nebo nechutí se registrovat. Proč? Jedinou odměnou autorům píšícím pro Zvířetník je váš zájem a nikdo rád nemluví do prázdného sálu.

Pokud se vám uveřejněný text líbí, napište to, byť se o tom zmínili již jiní diskutující. Pokud vás něco zajímá, zeptejte se. Pokud s něčím nesouhlasíte – napište to, požádejte o vysvětlení, vyjádřete svůj názor na dané téma. Tohle za vás nikdo neudělá!

Aby diskuze fungovala jako diskuze a ne jako plaché a většinou souhlasné přípodotky, je třeba, aby se diskutující cítili bezpečně. Nicméně lidé nejsou stejní, mají různé názory, rozhodně se navzájem automaticky nemilují.

Aby spolu dokázali vycházet na internetovém fóru, je třeba dodržovat „pravidlo posvátného háje“: Kdo vstupuješ, odlož zbraně a pro tuto chvíli a toto místo cti mír. Nemusíš souhlasit s tím, co ostatní říkají, ale nikdy je nesmíš napadnout. Soukromé spory si vyřizuj až poté, co z posvátného háje odejdeš.

S tím souvisí další důležitý fakt. Na tomto fóru jsou si všichni rovni a jejich názory mají stejnou váhu. Nikdo není „rovnější“ než druhý. Ano, jsou mezi vámi lidé, kteří jsou mnohem aktivnější než jiní a udělali toho pro komunitu moc. Za to mají nárok na díky a na podporu. Ale přesto to neznamená, že mají v diskuzi větší práva než ostatní.

Co ovšem diskuzi, nejen skutečnou výměnu názorů, ale také pohodu a legraci na fóru spolehlivě zabíjí, je štvanice na někoho, kdo nějaké skupině leze na nervy. Je to perfektně lidské a pochopitelné – proč neumlčet někoho, kdo vás rozčiluje? Vždyť všichni ostatní se respektujete, případně máte i rádi!

Jenže už první štvanice (společný verbální útok proti jednomu člověku) je důležitou zprávou pro všechny, kdo se jí momentálně neúčastní: Co když budu příště obětí štvanice já?

Člověk píšící na veřejném fóru by si vždycky měl dávat aspoň trochu pozor na to, jak píše – když nechce, byť neúmyslně, někoho urazit, ponížit, někomu se vysmát. Neměl by ale dlouze přemýšlet o tom, co napíše. Jistě, každý soudný člověk má určitou míru autocenzury. Ovšem ve společnosti, kde je štvanice možná a mlčící většina ji připustí, pocit bezpečí mizí a tyto ochranné bariéry se zvedají mnohem výš.

Mnoho lidí, kteří přicházejí na fórum pro kousek pohody, popovídat si či svěřit se, v takové chvíli zmlkne. Obvykle mají v reálném životě svých starostí dost na to, aby si komplikovali život ještě i na netu. Nebo diskutují jen na bezpečná témata – proč bývá tak živo u debat o jídle?

Takže pokud chcete, aby komunita rostla, sílila, nabírala zajímavé nové členy, kteří ji svojí jinakostí obohatí, je třeba se umět ovládat. Nekrmit trolly. Umět si včas šlápnout na jazyk, vychladnout, než se pustíte ke klávesnici. A proč si dělat takové příkoří? Protože byste rádi, aby se vrátily ony staré zlaté časy, kdy bylo veselo a bezpečno.

A věřte, že nikdo jiný to za vás neudělá. Bez toho, že na slušné chování bude dohlížet celá komunita, že se vždy najdou tací, kdo budou ochotni v dobrém uklidnit rozvášněné diskutéry a napomenout ty, kdo se zapomněli, to nebude fungovat. Já jsem to nedokázala, nedokáže to ani Lika, pokud jí nepomůžete.

Zkuste si tu myšlenku osladit vědomím, že to děláte především pro sebe. Abyste měli místo, kde budete cítit dobře, kde se nemusíte bát říct, co vás právě napadlo, protože ostatní jsou připraveni chápat. Kde víte, že ne zrovna nejlépe vyjádřený názor můžete vysvětlit, aniž by se na vás někdo okamžitě verbálně vrhnul (natož celá smečka). A takové místo je velmi potřeba, protože v reálném životě mimo rodinu takových bezpečných míst moc není.

Já vím, že je to do jisté míry umělé, asi jako je umělé slušné chování, které nás nutí netřískat po hlavách ty, kdo se nám nelíbí. A věřím, že Zvířetník takový zase může být.

A tak vám všem, a především Lice, která na sebe bere břímě zajišťování každodenního chodu Zvířetníku, přeju hodně štěstí, radosti, plodných autorů, krásných textů a vydařených setkání.

Dagmar Ruščáková

 

Neregistrová diskuze je možná zde http://naszviretnik.net/




KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více... 
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !