Jak si představujete rok? Představujete si ho vůbec?
Proč se vlastně ptám. Když jsem byla malá, ale zase natolik velká, abych měla zkušenosti s plynutím času (a naučila se měsíce...:)), tak jsem si začala představovat rok jako kruh. Políčka zastupující jednotlivé měsíce v různých ročních obdobích měly barvy, jaké podle mého názoru tomu kterému měsíci příslušely.
Zimní měsíce byly studeně šedobílé s nádechem do modra, nicméně prosinec byl vždy víc než sněhem ušmudlán blátem, aby ho na konci ho mocně prozařovaly Vánoce. Jarní měsíce byly do žluto-zelena, podzimní zářily posledním vzepětím barev a jenom kus října a celý listopad byly vždycky pochmurně šedohnědé. Zajímavé je léto - v mém pojetí červenec a srpen. Ty odjakživa zářily červení, purpurem a zlatem.
Dobrá, řekněme, že kruh je logické duchovní zobrazení časové smyčky, která se stále opakuje. Jenže když jsem se nad tím svým kruhem jako dospělejší jedinec zamyslela, tak jsem zjistila, že pokud beru jako fakt, že měsíce jsou přibližně stejně dlouhé, tak to nemůže být opravdový kruh. Musel by být šišatý. Ale není.
A tak jsem zjistila, že ve svých představách některé měsíce diskriminuji a jiné preferuji. Letní měsíce by totiž v pravidelném kruhu měly klouzat na stranu ve směru otáčení hodinových ručiček. Jenže ty moje jsou úplně nahoře! Takže jarní měsíce jsou stěsnané kvůli mojí nedočkavosti, léto je zase maximálně protažené a listopad s prosincem mi se svými plískanicemi připadají nekonečné, takže dominují pravé dolní čtvrtině kruhu.
Bláznivé, že? A nejhorší je, že mi tento způsob nazírání roku tak nějak zůstal. Takže se znovu (s nadějí...:)) ptám: Jak si vy představujete rok? Časovou přímku? Kalendář? Nebo nijak?
Zkuste si v očekávání silvestrovských radovánek pohrát s představivostí, posaďte logiku na sedadlo spolujezdce a nakreslete si svůj vlastní duševní obraz roku. Tak schválně - jak vychází vám?
PS: Samozřejmě vám přeji, abyste se rozloučili se starým rokem tím nejpříjemnějším způsobem, jaký se vám podaří uskutečnit. Doma nebo na cestách, s přáteli nebo s rodinou, v lenošce s portským nebo v koupelně s vyděšeným pejskem.
Tímto vám virtuálně připíjím a moc se na vás všechny těším v novém roce. Hlavně pište, protože Zvířetník je z největší části vaším vlastním dílem.
Takže "Na zdraví!"
Vaše D. R.