Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996
24.4.2024 | Svátek má Jiří
Diskuse k článku
BTW: Podlaha
Minulý pátek jsem se při umývání podlah dostala k zamyšlení nad stereotypy, které ovlivňují naše myšlení. Nepřišlo to úplně samo - přivedla mě k tomu ošoupaná prkna před kuchyňskou linkou a jeden článek.
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Zobrazit příspěvky:
Všechny podle vláken Všechny podle času
|
Zdena bez psa 27.2.2006 9:55Re: Krásné povídání:-) Neplakejte, jsem ve stejné situaci. Ale když přednosta začne dělat dobré skutky a umyje nádobí, tak si ho za odměnu smím přemýt. Jsem NETOLERANTNÍÍÍ a nesnášenlivá ženská k talířům, které jsou z rubové strany neumyté. 
|
|
|
Karolína 27.2.2006 12:58Re: Re: Krásné povídání:-) To znám také! Od té doby, co mám myčku, se to nestává, neboť má drahá polovice již nádobí nemyje. Bohužel, ani neuklízí! Zarputile tvrdí, že neví, kam co patří! Např. před minutkou si vzal talířek na zákusek, který nakonec snědl z toho papírového tácku a ten vyhodil, talířek ovšem zůstal na lince a na moji připomínku: "Kdo že ho jako bude po něm uklízet?" mi odvětil s nevinným výrazem, že netuší, kde byl, neboť on nemá přehled o mém systému ukládání nádobí! Můj muž nevaří! Nikdy to nepotřeboval, takže neuvaří ani vajíčko. Má problém i s čajem. Nevím, zda mám závidět kamarádkám, jejichž manželé vaří specialitky (pak se ovšem u vařečky dohadují, kdo vaří líp a jak se správně krájí cibule apod., když vaří ONA, on nadzvedává pokličky a kibicuje, že by se to mělo tu zamíchat, tu přisolit, když vaří ON, ona je nervózní z toho, že v kuchyni je vybagrované snad všechno nádobí ze skřínek a kromě toho sneseno všechno, co se dá do jídla použít, ze špajzky, aby to bylo po ruce a on to zase nějaký mukl uklidí zpátky) nebo zda mám být raději spokojená, že má kuchyň nevypadá po pánském vaření jako po výbuchu ručního granátu. Je to dilema, ale pořád se přikláním k té první variantě a vařím raději sama. Nehledě na to, že starého psa novým kouskům nenaučíš a co nestihl do 58, to určitě už nezvládne a ani se o to nebude pokoušet! |
|
|
Hela S. 27.2.2006 9:01Aááááá, můj sen velký obývací prostor, jehož součástí je kuchyň, jídelna, "obývák", pracovna. Bohužel zůstalo jen u snu. Dispozice domu a dostupné finance to nedovolily. :-)) A myslím, že tam, kde žije rodina - opravdu žije, ne chodí přespávat, tam využívají hodně kuchyň všichni členové rodiny. Nejvíc asi ten, kdo vaří (nemusí to být vždycky žena :-) ) a samozřejmě psi (kočky, fretky ....) :-)))) |
|
|
Karolína 27.2.2006 12:42Re: Aááááá, můj sen Souhlas! Nejmenší místnost v mé chalupě je kuchyň. A protože jsem člověk společenský, chodí za mnou spousta sousedů a kamarádů. Takže se občas stane, že velká světnice (42 m2) zeje prázdnotou, zato v kuchyňce, která zví takových necelých 16 m2 a je v ní včetně jídelního stolu úplně všechno, co ženská v kuchyni potřebuje, kromě toho předimenzovaná kamna, takže v zimě vedro k padnutí, sedí, postává či visí (podle toho, kolik nás tam je) často i 8-10 lidí! A do toho já vařím, klábosím, přenáším věci sem a tam, něco krájím, něco míchám, něco loupu a něco odstavuji, přikládám a stíhám ještě čas na sdělení receptu, co to vlastně kuchtím. Nemá to chybu a vždycky se všichni shodneme na tom, že sice místnost nejmenší, zato nejútulnější! |
|
|
Fallowa 27.2.2006 8:59Tak,tak- kuchyň je nejvíce navštěvované místo,obzvlášť,jsou-li v domě psi,nebo kočky a děti pubertálního věku! |
|
|
D. R. 27.2.2006 8:50poznámka úplně stranou -- doplnila jsem fotky Elišky k BTW Překvapení a další jsem poslala HeleS na Hadopasy, včetně Daníka s Kazanem, které mráz změnil na stařečky (naštěstí nakrátko! :)) |
|
|
Mirka - Houston 27.2.2006 9:03Re: poznámka úplně stranou -- doplnila jsem fotky Elišky Pani Ruscakova, ti dva jsou tak krasne ZIMNI.......
Necham si je zvetsit, do ramu a budou nase dalsi zimni, nebo vanocni dekorace.
Jeste jednou DIKY, i za dnesni ctivy clanek
 |
|
|
Zdena bez psa 27.2.2006 9:50Re: poznámka úplně stranou -- doplnila jsem fotky Elišky Ti jsou krásně ozvláštnění. No a Éliška. Přímo ze všech stran. Díky. |
|
|
Vave 27.2.2006 14:56Re: poznámka úplně stranou -- doplnila jsem fotky Elišky Parádní fotečky! Eliška + Daník + Kazan je ale úctyhodná smečka!
|
|
|
Lucka V. 27.2.2006 8:44kuchyň Bezva čtení takhle poránu, dovedu si to živě představit. I u nás je kuchyň silně frekventované místo. Nejlépe takhle před obědem, případně před večeří, případně kdykoliv, kdy tam nikoho ani trochu nepotřebuju. Nejdřív přijdou oba ušatci kontrolovat, co upadne, pak si přijde povídat jedna holčička, pak druhá, nakonec třetí a všichni se nacpou do prostoru mezi oknem, jídelním koutem, sporákem a lednicí, kde buch potřebovala aspoň malinko životního prostoru. Dosud jsem pokázala nikoho neopařit ani nespálit, ale občas mám chuť je všechny odeslat do...no, samozřejmě do pokoje. |
|
|
Karolína 27.2.2006 12:36Re: kuchyň V Praze díky svému vytížení nevařím, kuchyň je přes týden téměř nepolíbená. Jen občas, když tu jsme, se něco ohřeje a to zvládne hravě mikrovlnka v jídelně. Zato kde vařím často a hodně, je chalupa. V kuchyni mám velmi masívní dlažbu, která se používá v továrních halách, čedičové desky se tomu snad říkalo tehdy, když jsme to pokládali při rekonstrukci. Nemá to chybu, neboť se to nedá ničím zničit, ani kyseliny na to nefungují. Zato u kuchyňské linky je krásně ohlazená od pantoflí, neboť co si budeme namlouvat, zatímco po plovoucí podlaze v Praze pochoduji radostně bez bot naboso, tam je od podlahy přeci jen chladněji! Prošoupat to nelze, zato krásně vyglancovat filcovými podrážkami pantoflí se mi podařilo. A od té doby, co mám altán s venkovní kuchyní, kombinovanou s grilem a otevřeným ohništěm, tak ohlazuji oblázkové dlaždice v altánu. Sice ne filcovými pantoflemi, ale obyčejnými dřeváky, ale na nich už je také vidět častá frekvence v těchto místech. Zatímco ostatní dlažice jsou takové příjemně zašlé, těm okolo prostoru na vaření se vyčnívající kamínky jen lesknou! |
|
|
Vave 27.2.2006 8:21Souhlasně tleskám, milá paní Dé! Jak příjemné počtení a jak je ze života!
U nás se ve vaření nepravidelně střídáme, třeba včera vařil syn, ale přesto je kuchyně mojí doménou, já určuji, kde které nádobí a kde která poživatina bude. A ostatní mi v tom samozřejmě dělají bordel. :o)
|
