Lucka V. 3.10.2007 10:05

To je paráda,

chechtám se jak cvok! Chudáci celníci, mají to s tebou těžké. Je pravda, že mě letos na jaře, když jsme se s Péťou samy dvě vracely ze závodů v Rakousku, zkoušel prudit náš celník poté, co nám Rakušani jen vesele zamávali. Zajímalo ho, co samotná ženská s dítětem dělala za hranicemi, což mi přišlo jako poměrně nemístný dotaz v této době. No a Péťa  to ještě rozsvítila, když ho slušně požádala, ať nás nechá na pokoji, že za pár měsíců tu stejně bude zbytečnej!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Zuzka 3.10.2007 9:47

Chicht!

Jsem škodolidá jenom trošičku, protože moji maminku takhle podezírali z pašování mé maličkosti v mých čtrnácti na nádraží v Žitavě. Měla mě zapsanou v pasu - byla jsem ještě mlaďoch, ale poněkud přerostlý a vyvinutější. Způsobily jsme zpoždění vlaku, protože byli přivoláni všichni přítomní kolegové, aby se podívali, jak tak útlá matka může mít TOHLE za dceru. Moje pubertální dušička si přála, abych se na místě vsákla do asfaltu.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

tosca 3.10.2007 9:45

:-)))

Dede, to povídání nemá chybu!

Já si myslím, že jsi celníkům sympatická a proto Tě tak pečlivě "prověřují". A ta norská celnice ... jestli má ráda psy, tak kombinace Ty a Nazgúlové ji musela zaujmout. A kdo ví, jestli ji někdo z předsunuté hlídky nedal echo, že si Tvoje auto má stopnout, že ti dva hafani za to stojí

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zana 3.10.2007 9:44

Nejvíc se člověk zasměje cizímu neštěstí

Chudinko Dede, mně vůbec nepřipadáš jako pašerák. Ale řekla bych, že z tvého textu plynou dvě, možná tři poučení. Za prvé - do kufru patří úplně nahoru potvrzení z té nóbl psí kliniky, že jste její klienti. Za druhé - hned pod něj patří něco, z čeho bude jasné, že tvůj muž dělá u Významné a Ctihodné Norské Firmy. To když nepomůže bod číslo jedna. Za třetí - hned do dalšího pořadí ulož to prádlo, to už snad, sakra, konečně zafunguje

• reagovat
• nahlásit příspěvek

LFSH 3.10.2007 9:13

Dede, já nemůžu přestat

Nerada cestuji a za hranice už vůbec ne, ale můžu si představovat. Například pletení - ty jehlice a klubíčka bych vysvětlila, ale co jednotlivé kusy svetrů? Dále - vždycky po pár letech měním barvu vlasů a jeden čas jsem měla v dokladech tyto fotky: pas - blond, řidičák - zrzaváé občanka - čokoládově hnědé, v reálu - černé. Pak má někdo uznat, že všechny tyhle doklady jsou moje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

YGA 3.10.2007 8:25

Milá Dede

- chachacha - to jsem se pobavila . A až mi bylo toho posledního celníka líto - tak se snažil a nic.

A vůbec se nedivím, že jsi podezdřelá, protože osoba, co jí chodí poštou plyšové sluníčko a patery palačinky v prášku, je evidentně zapojená do mezinárodní sítě pašeráků , ale je velice fikaná a nic se jí nedá dokázat a tak pozor na niUž tě nic nezachrání .

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Li 3.10.2007 7:58

Hezky:-)

Dede, díky za krásné ráno  Bolavá záda utlumil úsměv

• reagovat
• nahlásit příspěvek

zkumavka 3.10.2007 7:49

hm,taky jsme

zažili podivné přivítání při nočním příletu na Kretu.Můj muž byl oddělen od skupiny ,prolustrován,mezi tím hledali v počítači,jestli nevstupuje na území zuřivá mafie.Já tedy jsem se dobře bavila,jelikož můj drahý svoji fotku v pasu,která se obvzlášť povedla,nazval sám sebe zločincem nejhrubšího zrna. Trošku trapárna,ale nakonec samo,bylo vše v pořádku.

Ale Dede,na tebe že si zasedli ? Mě rovněž kontroly MHD míjí,což mě značně mrzí,jelikož dávám hříšný peníz vždy koncem roku za celoroční známku..

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Xerxová 3.10.2007 7:32

to jsou věci...

tak ona ta Dede je podezřelá z pašování...

My letos o dovolené nestavěli vůbec na žádných hranicích. Ráno tam nikdo nebyl a o týden později odpoledne jen mával celník rukou ať jedeme a nezdržujeme. Doklady od psa na nás chtěl jen český celník v roce 1995 a to jen proto, aby nám zkontroloval, jestli máme "kulaté" razítko státní veterinární správy, že to často chtějí Italové... Prostě nám chtěl ušetřit případný problém (ale vím, že s tím Severem je to mnohem složitější). Větší psinu jsme zažili při opouštění Andorry směrem do Španělska. Často se převáží alkohol a cigarety a tak celník nás donutil otevřít rakev na střeše (protože kufr byl zcela ucpán Xerdou -  tam se jen očkem okýnkem mrknul a obcházel ten štěkající prostor velkým obloukem). Nejprve na celníka z rakve vypadla rulička toaletního papíru, kterou jsme tam dávali na poslední chvíli. No a pak se rozzářil, když uviděl dvě plechovky whisky. Švagrová je hned otevřela a nabízela mu moc dobré, doma dělané, ořechové sladké suchary... Nevzal si a byl dost vzteklý. Prohloupil, jsou hrozně dobré - bez sucharů bychom ji na dovolenou nebrali

• reagovat
• nahlásit příspěvek