19.3.2024 | Svátek má Josef


Diskuse k článku

BTW: O toleranci

Jen málokterá vlastnost prospívá lidskému soužití tolik jako tolerance. Žít a nechat žít... jak prosté. A jakou to dá kolikrát práci!

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Beda 14.8.2007 13:00

a ještě něco

já snad neodejdu:-/

přemýšlím o významu samotného slova tolerance a zda se někdy neužívá tam, kde by bylo snad vhodnější (lepší?) nějaké jiné... tolerance zvířátka pro dítě (požadavku, prosby o zvířátko), tolerance odchodu dospělého dítka od rodinného krbu... je to tolerance??? pro mne je totiž ve slovu tolerance obsaženo něco jako... no, tolerujeme něco, co "není dobré", je tam nějaké negativní hodnocení... a navíc tolerovat je něco jakio snét, strpět... není to někdy málo? JEN tolerovat...

???

nekamenovat prosím;-)

tosca 14.8.2007 14:22

Re: a ještě něco

Z hlediska toho, co by se mělo udělat, aby to bylo "správné" je "jen tolerovat" často málo. Ale pokud v srdci cítíš něco jinak, než jaká je skutečnost (a můžeš rozumem stokrát vědět, že je ta skutečnost správná, srdci se poroučí špatně :-)), je mnohdy nejklidnějším východiskem "jen" tolerovat. Alespoň pro začátek. Odhaduji, že velké procento dobrých matek odchod dítěte od rodinného krbu ze začátku "jen" toleruje (rozum ví, že je to nutné a správné, srdce by chtělo mít dítě pod ochranou doma :-)). Až časem se dopracují k tomu, že mají z dané situace radost, ne že ji "jen" tolerují. Kdyby tam nebyla ta fáze tolerance, kdo ví, jak by to celé vypadalo ...

Jiřina z GB 14.8.2007 12:47

OT pro Pražáky

okolo Malé Strany tady

zana 14.8.2007 21:05

Re: OT pro Pražáky

no jo, to jsem někde četla. Chudák... snad se najde.

JanaBa 14.8.2007 11:47

Ta tolerance!

Já si nemyslím, že tolerance je o tom, akceptovat vše, co se kolem jednoho děje. Je důležité, neurozumět se k vlastnímu sebezničení. Mohu chápat jiný názor, třeba i nechápat, ale nejsem povinna ho tolerovat jestliže jde proti mým principům. A v tom případě bych si měla být jistá, že jsou správné. A jsme u toho. Jsou ty, které jsem si vybrala já ty pravé? Kdo ví? Ale pokud budu zachovávat dané normy, mohu jít  jakžtakž správným směrem a neztratit cestou sama sebe. Těžké téma, Dede.

Alena s Maxem 14.8.2007 11:29

Prosím,

chci hlasovat  na té Lupě, ale nemám dost času ani sil se soustředit na čtení návodu a upozornění, že nelze nic opravit mě vyděsilo. Stačí, když v kategoriích zadám, co chci, jenom názvem a odešlu? Nemusím psát slohové cvičení na téma proč? Díky za radu.

Ach, a díky všem za včerejší blahopřání, četla jsem  s dojetím, bylo jich tolik!

Beda 14.8.2007 12:10

Re: Prosím,

žádné slohové cvičení psát nemusíš:-) ... a když to vyplníš a dáš ODESLAT, tak se ti ještě objeví stránka, kde máš vypsáno, co jsi zadala, takže si to v klidu ještě jednou zkontroluješ - a pak teprve potvrdíšR^

Alena s Maxem 14.8.2007 13:05

Re: Re: Prosím,

V!!

LFSH 14.8.2007 10:26

S tolerancí se můžeme setkat i u zvířat

Například v sobotu se ke mě lísali celkem 3 psi: jeden cizí, jeden polocizí a jeden vlastní. Přestože se Filip o paničku nerad dělí a ty ostatní ze mě cítil, zůstal v klidu a jen občas odkázal Riju do příslušných mezi. Kočičky (osobujících si též výhradní právo na paničku) to také tolerovali. Další příklad: Hugo útočící a mordující Sisinku, Sisinka už toho má občas plné drápky, ale nechává ho. ;-)

Vave 14.8.2007 10:23

No

Dede! VV Ještě stále u mě bydlí migréna a Ty takhle! Jak níže Rpuť podotkla, to je na několik BTW,! což je ale u Tebe obvyklé, tolik cestiček běží! Třeba že když se lidi sjednotí v toleranci i netoleranci, může to být sekta a ještě hůř, MY jsme Ti lepší (to už ale taky dneska bylo naznačeno), a co my ostatní - máme to tolerovat?  A ta hlasitá hudba, jak píše Beda, najednou vidím, jak už jsem nebyla teen a stejně! tolik mi přišla ta písnička krásná, že jsem postavila magneťák do okna a pustila nahlas, já jsem nechtěla prudit, ale aby všichni si také ochutnali té mojí krásy. A milá Zdena b.p. píše o škarohlídech a nechápající s věkem, ale jsem nebo nejsem to?, když najednou nenechám některé věci být, když se postavím, když se už musím přestat bát! Ale i to už Dede zvažovala, co řešit a co ne! A co je pro jednoho za hranicí tolerance, to pro jiného je samozřejmé, je to mezi generacemi a různými sociálními a názorovými skupinami, budeme jíst maso? budeme omlouvat podle barvy pleti, vyznání a orientace? budeme omlouvat diskriminačně? a co dělat, když normy se mění podle toho, jak se komu hodí.

A zas! už tu normy v BTW byly! Co je v normě, je normální a tudíž přijatelné, nelze tu vlastně mluvit o toleranci, nebo ano? a co když normy jsou úzké a mrtvé a já se tam nevejdu, už někomu činím příkoří tím, že mě musí tolerovat nebo zabít, když tedy přečuhuju? nebo jak to je? Zana tam moudře cituje, jo, to bych taky ráda uměla, ale člověk si asi bude až do smrti občas obě věci plést, nechá se splést, a možná je to dobře,  možná je to dokonce moc dobře, že někdy člověk se pustí do něčeho, co není v jeho možnost, ale ta podmínka, že by to člověk měl rozeznat, tak ta by měla být rozhodně splněna.

Vave 14.8.2007 10:25

Re: No - pokrač.

A ještě, akceptovat, ne nutně pochopit, jiný názor je docela sranda, dvě hodiny můžeme sedět u čaje a povídat si, jak se dělá svíčková, co tam patří, jak má chutnat, pořád jsme elegáni ducha, ale nedejbože pak v kuchyni nad jedním hrncem, tak sakra, ten citrón tam patří nebo ne? kdy? a kolik? může dojít i na vařečkový šerm a zlou krev do třetího kolena, tak je daleko od názoru k životu.

A vůbec, jdu si na hlavu položit další prášek, a až bude líp, to BTW si budu muset nějak naporcovat a pěkně po lžičkách strávit.

LFSH 14.8.2007 10:28

Re: Re: No - pokrač.

U svíčkové je to jasné: dle názoru majitelky kuchyně.

Jakub S. 14.8.2007 10:35

A svíčková - no dámy,

to by bylo téma pro mě. A pro mou cerku, po mamince i babičce (profi) vynikající kuchařce. Pro ni je svíčková od dětství lednička. A já už sem požíval desítky variací - kde to jde. Stačí jenom srovnat si dnešní způsoby třeba se Sandtnerkou.

LFSH 14.8.2007 10:43

Re: A svíčková - no dámy,

U svíčkové se začíná masem: nejlepší je srnčí, špatný není ani divočák, hovězí je až ta úplně poslední možnost.

Jakub S. 14.8.2007 23:06

Ježíši: jednička - ne lednička!!

Beda 14.8.2007 10:41

Re: Re: Re: No - pokrač.

pokud to nebudu muset já jíst - klidně dle kohokoli;-P

Kaštan 14.8.2007 14:34

Re: Re: Re: No - pokrač.

CHA!!! To je to. Já se právě v kuchyni s mámou nesnesu. Prostě to nejde. Máme totiž každá jiný systém. Já jsem systém - všechno po sobě hned uklízet a šáhnout pro některou věc třeba 2x do regálu. Máma je systém - mít všechno po ruce, neuklízet nic, ovšem pak krájet cibuli na 10cm2. Takže spolu vaříme, já všechno uklízím a máma mi nadává, že musí do regálu šáhnout dvakrát ;-D Já jí vyhazuju z kuchyně (z mojí kuchyně nutno dodat) s tím, že nepotřebuju  pomoct ať si jde sednout a jde si číst noviny. Máma odejde aby se tam za 5 minut  znova  prolnula pod nějakou průhlednou záminkou a začala se mi zase míchat do vaření!!!! A pak - buďte tolerantní ke svým rodičům V

Jakub S. 14.8.2007 10:31

Amen, vave!

Tvoje dlouhá jediným zátahem na papír vychrlená souvětí a vlaky souřadných vět a členů, přes půl odstavce - no to je něco! To dělal už Bohoušek Hrabal blahé paměti... Beru všema deseti a jenom ně napadá - tohle by dalo zabrat při překladu...

Pokud tě to potěší - určitě, neštěstí druhého přece vždycky: migréna je aji mou družkou už (teprve?) dvacet let. Ale dovedu ji zvládnout. Už. Konečně. Zatím. Nevím. No sou horší životní družky, OTŽ.

tosca 14.8.2007 11:01

Re: No

Zarazila mě slova ... "já jsem nechtěla prudit, ale aby všichni si také ochutnali té mojí krásy" ... hezká myšlenka, jenže dělit se o krásu je třeba s těmi, co o to stojí, s těmi, co považují za krásné totéž, co já. To co je

krásné pro jednoho, může druhému ublížit. A u hudby to platí víc, než si lidé vůbec dovedou představit. Což znamená, že pokud nechci ublížit, měla bych tolerovat, že ne každý má rád stejnou hudbu, stejný styl zábavy ...

Vave 14.8.2007 11:20

Re: Re: No

No právě, Tosco, já to tam psala schválně. Jsou chvíle, kdy něco myslíš dobře, kdy si ani nedovedeš představit, že by to nebylo pro všechny dobře. Mně se to stává dodnes, i když už to není písnička z okna. Ostatně, ta písnička, to byl obraz, mohla jsem použít jiný příklad, kdy jsem byla - ale jaká? tupá? nadšená? bezohledná? Někdy člověk musí běžet, možná běží po chodníku plném lidí a sem tam zapřekáží a do někoho strčí, neměl by to dělat, ale zas! kdo z nás někdy tohle nezažil?

Nechci hájit bezohlednost, ale taky se mi těžko hází kamenem. Já už jsem to tu psala dávno, nikdy bych nemohla být soudce.

Někdy si říkám, že možná je snazší být katem než soudcem, pokud tedy katovství považujeme za řádnou živnost. A to bychom asi měli, i soudcovství, ale ne každý tohle může a dokáže, já ne, a nepovažuju to zrovna za svou velkou přednost, protože by to člověk měl umět.

tosca 14.8.2007 12:34

Re: Re: Re: No

Já to nechtěla kritizovat, já to brala jako zajímavý pohled z druhé strany. Mě to nikdy nenapadlo, že to někdo může vidět takhle. Za prvé se v takových případech mnohem častěji setkávám s bezohledností - "mně se to líbí a ostatní ať si trhnou nohou" a za další, já byla od malička vedena spíš stylem, nikomu nic nevnucovat. A to ani, když je to pěkné a z mého pohledu pro ně dobré. Nabídnout ano, ale nechat dostatečný prostor, aby si člověk mohl vybrat, zda přijde blíž a bude poslouchat se mnou nebo půjde dál, protože poslouchat nechce.

Beda 14.8.2007 12:34

jsem hrozná!!!!!!!

zcela v zaujetí tématem - jsem naprosto přešla tvou bolavou hlavu8-o:-/ ... a neříkej mi, že zase o tolik nejde nebo něco takového;-) ... nene, není to v pořádku, zlobím se sama na sebe a taky se stydím... opravdu jsem se tak soustředila - až jsem... no...:-(Rv

takže fouky fouky na bolístku:-):-)VVVVR^R^R^

a teď musím pryč a nevím, kdy se vrátím, ale určitě ještě ano, tak se všichni tužte;-P a pište, zajímá mě to!!

Vave 14.8.2007 13:27

Re: jsem hrozná!!!!!!!

Bedo, to je dobré, jsi hodná! Ostatně, ono se to od rána stále lepší, trochu mlhy před očima není někdy na škodu, svět je hezčí, jako dáma za závojem. ;-)

Zdena b.p. 14.8.2007 9:41

No, tak tohle je zase zásah. Jaujaujau.

Čím je člověk starší, tím víc musí bojovat, aby nebyl škarohlíd, nepřející, netolerantní, nechápající a vždy mající poravdu. Filtruju svoje postoje, jak nejlíp umím, ale někdy jsem samý pupínek :-). Tak a teď jdu vyhnít do houští (na provoz) a mám zatraceně o čem přemýšlet. Vždyť říkám - jaujaujau to je zase zásah. Hezký den všem a marodům zvlášť.

Beda 14.8.2007 9:28

nooooo jo

"asi" to vůbec není jednoduché téma... když jsem četla: "Být tolerantní totiž není pro člověka příliš přirozená vlastnost...., míváme jasno v tom, jak by se měli chovat ti druzí." - tak jsem si řekla, že nejspíš nejsem normální, protože to takhle nemám... ale příklad třeba s hlasitou hudbou mě zarazil, že možná tedy nejsem tolerantní a chci po nich, aby se chvali podle mě? ... JENDŽE - ve tři ráno, když já nemůžu spát?????8-o to myslím není po mně požadavek tolerance, nechat je dělat si to, co sami chtějí...  svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého... nebo jak to tedy je třeba zrovna s tím řvoucím rádiem (televizí, magneťákem...)?

jo a samozřejmě nejde jen o chování (činy, skutky) - druzí lidé prostě nejsou takoví, jaké bychom je (my, vy, oni, ony) chtěli mít... akceptovat to je taky tolerance:-)

 a ještě jednou jo: není to sice úplně k tématu, ale ten citát uvedený zanou (taky nevím, od koho to je) mám moc rádaR^VV - akorát se mi to někdy nedaří;-)

LFSH 14.8.2007 10:00

Re: nooooo jo

Příklad s tolerancí hlasité hudby je pravděpodobně myšlen v rozumné době. Nechat někoho vyřvávat v noci rádio není tolerance, ale lhostejnost (myslím). Pokud si někdo pustí naplno rádio vprostřed noci, ruší tím kromě rodiny i sousedy v okolí. (Já bych asi dotyčnému ráno při vstávání v půl páté naordinovala jeho vlastní medicínu,  třeba by si uvědomil, že ne každý může ráno vyspávat až do oběda ;-))

tosca 14.8.2007 10:58

Re: nooooo jo

Příklad s hlasitou hudbou je z mého pohledu jednoznačný - kdo si pouští hudbu tak nahlas, že nutí své okolí poslouchat to, co poslouchá on, ten není tolerantní.

Kolik máme hudebních žánrů, tolik máme různých vkusů. Jeden miluje dechovku, druhý rock. Každý by měl být ochoten akceptovat, že MOJE hudba nemusí být příjemná mému okolí. A to v libovolnou denní i noční hodinu. Osobně jsem přecitlivělá na hluk. Hlasité zvuky a hudba mi způsobují fyzickou bolest. Nepovažuji se za netolerantní, žádám-li od okolí, aby mi nepůsobilo bolest v mém vlastním domě (bytě).

Obdobně to mám doma s hudebním žánrem. Dechová hudba způsobuje mé drahé půli fyzickou nevolnost. Opravdu si nemyslím, že je fér dát do okna rádio s nedělní dechovkou, pustit ho naplné pecky a čekat, že celá ulice bude radostně poslouchat se mnou.

Takže Bedo, podepisuji všemi deseti slova, která patří k mým nejoblíbenějším: moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého :-)

Beda 14.8.2007 11:24

Re: tak třeba sem

patřilo by to asi stejně i nahoru pod Vave, ale to je fuk - tady se lípnu pod to (jinými slovy): žít a nechat žít...

hurá;-), právě jsem v sobě našla přídech netolerance, tak snad JSEM normální... jde o tu hudbu - i když už teď se mi zdá, že to není tak úplně k toleranci... ale nešť

pozorovala jsem na sobě takovou legrační (?) věc - ležím u vody a někdo si pustí muziku... popravdě, myslím že by se to moc nemělo, fakt někdo (většinou tady teda i já) chce prostě ticho... ale chci říct jiné - výrazně víc mi vadí muzika, která se mi nelíbí;-D ... konkrétně: hraje dechovka - a já cítím rychle vzrůstající podráždění na toho člověka, který to pouští,  a pokud je to tiše, musím se krotit, takže ano, tady se vědomě "přinutím" k toleranci.... hraje třeba Metallica - a já se protáhnu a slastně si to užívám;-P

a pokud se vrátím k tomu, co napsala Vave - taky si víc "užiju" mou oblíbenou pecku při vyšší úrovni hlasitosti... ne, nechci se podělit s ostatními, jen si to víc vychutnám (výhoda, nečiní mi to žádný fyzický problém jako třeba tosce), zachytím všechny tóny a odstíny ... pokud se tomu podvolím, je to spíše o nedostatku ohledu (nebo rovnou je to bezohlednost), naštěstí už dnes máme sluchátkaR^

tosca 14.8.2007 12:59

Re: Re: tak třeba sem

Jo, stou hudbou u vody to vidím stejně :-) Až na tu volbu žánrů ... ;-P

Ze všeho nejvíc se mi v tom příspěvku ale líbí Tvé přiznání "sobeckosti", že si chceš tu oblíbenou hudbu užít sama pro sebe ;-P To je prima férově řečeno :-)

Vave 14.8.2007 11:53

Re: Re: nooooo jo

moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého - ono to zní hezky! tak proč se vždycky musím ošívat? Beda říká: žít a nechat žít...

To je pro mě o tolik přijatelnější! Je v tom nesrovnatelně více empatie, pokory, velkorysosti, ale i práva na vlastní svobodu! při tom ovšem ve vší úctě zachovávám právo na svobodu druhého, snad možná podle hesla jednou ty a jednou já?

To první heslo, taky to může skončit jako ve třídě s přísnou paní učitelkou, všichni zpříma, ruce za zády, na stole rákoska a na stupínku tiše padá jeden špendlík za druhým ... a pomalu usínáme, pomalu umíráme, protože svobodou zakašlat bych porušila svobodu druhého, svobodu na ticho ,,, a nic se neděje, po pěšině je ticho, ale jakápak pěšina, kdo by mohl chodit? aby neporušil svobodu kohokoli na cokoli ...