19.4.2024 | Svátek má Rostislav


Diskuse k článku

BTW: Nejsou to jen vzpomínky

Dnes jsou Dušičky a na hřbitovech bude zase jednou svátečno. Předkové se zaradují, že na ně potomci pamatují a potomci si na chviličku uvědomí, že život netrvá věčně a je třeba ho doopravdy žít.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
babi 2.11.2008 12:39

Hroby

Jsem již "starší, ale hroby nenavštěvuji a pokud musím, je to pro mne stres. Když jsem přišla uložit do hrobu urnu táty, paní mijí podala se slovy "Vemte si to". Ten šok z toho přístupu mě provází dodnes.

    .A tak vzpomínám a nejen na dušičky, protože své milé mám uložené v srdci VV a jsou se mnou stále.

Karolína 2.11.2008 18:25

Re: Hroby

Ano, sem se lípnu, tento příspěvek mi hovoří z duše! Dnes mám všude v bytě rozsvícené svíčky a myslím na své rodiče intenizivněji, nežli jindy, tzn.denně! Mám je hluboko v srdci a jsou se mnou stále, drží nade mnou ochrannou ruku a pomáhají mi překonávat těžké chvíle! Občas se s nimi radím a vím, že když udělám chybu, tak někde seshora se ozve: "vždyť jsme ti to říkali, zase nás neposloucháš!" Ale na hrobě jsem jim nebyla už dlouho! Nemám tam cestu a schválně tam nepojedu. Tatínek si přál být uložen ve svém rodišti, maminka chtěla za ním! Jsou tam, ale je to daleko a já nemám pocit, že tím, že se tam 200 km rozjedu a 200 km pojedu zase zpátky, abych dala na hrob kytku, kterou někdo ukradne a svíčku, kterou sfoukne vítr, udělám pro ně víc, nežli když na ně budu vzpomínat a milovat je dál, jako kdyby tu byli v tom bytě se svíčkami a jejich obrázky se mnou! Kdykoliv jedu služebně okolo, na hrobě se stavím, ale zvlášť tam jet jen proto, že se to 2.11. dělá, mne ani nenapadne. Milí rodiče, nezapomněla jsem a miluji Vás oba stále stejně! To, že nelkám u Vašeho hrobu neznamená, že Vám nevzdávám úctu, kterou si po právu zasloužíte! 

Staré hřbitovy mají své kouzlo a zvláštní atmosféru, chodím ráda na starý hřbitov do Maršova, do Horní Úpy, ale já, jednou, až ta chvíle nastane, chci skončit rozptýlená po zahradě v mých milovaných Krkonoších! Náhrobek nic neřeší!

dalmatin 2.11.2008 10:43

Krásnou neděli

přeji a připojuji se se vzpomínkami. Je toho moc, co mi leží na srdci v souvislosti s tímto tématem, ale jdu radši zapálit svíčičky.

Rpuť 2.11.2008 9:42

Dík Dede!

VV

veram 2.11.2008 10:17

Re: Dík Dede!

VV

baty 2.11.2008 11:47

Re: Dík Dede!

V

Bláža 2.11.2008 12:32

Re: Dík Dede!

VV

Nelina 2.11.2008 12:34

Re: Dík Dede!

VVVVV

Ppitrýsek 2.11.2008 13:02

Re: Dík Dede!

VVVVVV

Zdena b.p. 2.11.2008 17:03

Re: Dík Dede!

VVVVVV

Ejška 2.11.2008 16:46

Re: Dík Dede!

VV

LENKA S 2.11.2008 9:27

DÍKY MOC ZA ČLÁNEČEK,MILÁ DEDE.

NAŠTĚSTÍ PROBLÉM  S  ÚDRŽBOU  HROBŮ  ANI  HROBKY  SVÝCH  NEJDRAŽŠÍCH FAKT    NEMÁM, JELIKOŽ VŠECHNY  SVÉ  NEJDRAŽŠÍ  MÁM  V JEDNÉ JANMCE  NA VSYPOVÉ LOUČCE  V  CHOMUTOVĚ. VZPOMÍNÁM NA  NĚ  KDYKOLI. POTŘEBUJU  JE  MÍT  NA  OČÍCH, TAKŽE   FOTKY   MÁM  DOMA  V OBÝVÁKU  A  ČASTO  S NIMI  HOVOŘÍM, KDYŽ  MI  JE  SMUTNO, NEBO  BYCH  PRÁVĚ POTŘEBOVALA JEJICH  MOUDROST  NEBO   RADU. UŽ  DRUHÝ  DEN UTĚCH OBRÁZKŮ HOŘÍ  SVÍČKA.   CHCE  SE  MI   VŽDY   BREČET A  ŘVÁT PŘI  VZPOMÍNCE   NA  TEN JEJICH KRATIČKÝ  ŽIVOT.  HLAVNĚ SKORO   CELÝ LISTOPAD  JE  PLNÝ  JEJICH  VÝROČÍNA  MNĚ  BÝVÁ   HODNĚ  SMUTNO.MYSLÍM  SI, ŽE   NEJDŮLEŽITĚJŠÍJ E   NEZAPOMENOUT, VYPRÁVĚT  O  SVÝCH PŘEDCÍCH  SVÝM  ZADKŮM( JAK  JE   KRÁSNĚ  NAZÝVALA  MATKA  VLČICE-  RÁKŠASÍ).  CÍTÍM  TO  PŘESNĚ JAKO   TO  NAPSAL  EXUPÉRY  V MALÉM PRINCI:SPRÁVNĚ  VIDÍME  JEN   SRDCEM.  CO  JE   DŮLEŽITÉ, JE  OČÍM NEVIDITELNÉ. TAKŽE  SI  MYSLÍM, ŽE   JE  NEJÚČINNĚJŠÍ, KDYŽ  ČLOVĚK  NEZAPOMÍNÁ, I KDYŽ  HROB   NENAVŠTĚVUJE  PRAVIDELNĚ. ZDRAVÍM A  MÁVÁM VŠEM  ZVÍŘETNÍKŮM, POTÉ HNED   MIZÍM NA  ZAHRADU  REJT V ZEMI.

Vave 2.11.2008 8:19

Napsala jsi to

krásně, milá Dede. VV Já sama mám s hroby problém, a mnoho lidí chodí na hřbitovy jen proto, aby je sousedi nepomluvili, ale vzpomínkových zastavení, alespoň duševních, opravdu není nikdy dost. A takhle před zimou, to vůbec není špatně vymyšleno.

Vzpomínám a hoří mi svíčka pro všechny lidi i zvířata za Duhovým mostem, pro všechny duše milované, známé i ty neznámé. VV

Matylda 2.11.2008 8:59

Re: Napsala jsi to

Nemám ráda ty povinné rodinné výpravy, radši si vzpomenu sama a kdykoliv. Ale přesto přiznávám, že návštěva slavnostně vyzdobeného hřbitova je hezká, třeba takhle navečer...

LA 2.11.2008 9:16

Re: Napsala jsi to

K tomu se můžu připojit. Akorát, že u mě bývá často návštěva příbuzných na hřbitově spojená s blouděním. Nechápu to, malá vesnička, silně ve svahu, hřbitov opravdu velice malý, ale je tam něco, co mi zabraňuje najít cestu bez problémů i po těch letech.

Bubu 2.11.2008 11:34

Re: Napsala jsi to

No právě. Navíc tím, jak jsme pomíchaná rodina, máme hroby k udržování na Budči, kousek od Poděbrad, kousek od Hradce Králové, ve Frýdku a to jsou jenom babičky a dědečkové mí a mého nejdražšího. Takže to u nás probíhá tak, že v podstatě kdykoli se octneme poblíž nějakého spřízněného hrobu, jdeme tam nakouknout, pozdravit a lehce poklidit. Alespoň se tak vyhneme dušičkovému šílenství na silnici.

zana 2.11.2008 14:22

Re: Napsala jsi to

Včera večer jsme šli kolem zdejšího hřbitůvku ... to asi musím vysvětlit. Bohnice byly hodně dlouho vesnicí, pole, sady a pár chalup, kostelíček, přiměřeně velký hřbitov. Pak kolem nastavěli paneláky, takže ten hřbitov dnes vypadá jak hračka pro děti. V rohu tam leží rodina Novákova ... je to směšný, ale chodíme se tam občas kouknout, jestli to tam vypadá pěkně...

Tak znova - včera už za tmy jsme šli kolem, celej hřbitov svítil, světýlka se třepotaly - hezký to bylo...

Podotýkám, že naši milí leží úplně jinde, ale ono je to jedno:-).

Dede, díkyVVVV.

Josef 2.11.2008 8:09

Díky

Mluvíte mi z duše. No vždyť jsou taky dušičky. V době, kdy solidarita, vděk a sounáležitost se dostávají na okraj dění, oceňuji Váš článek o to víc.

Jakub S. 2.11.2008 12:05

No tak se stavte častěji a uvidíte,

že zdejší paní a dívky těmito vlastnostmi prostě oplývají. A klidně se dostane aji na vás! Doporučuju.

Xerxová 2.11.2008 6:58

hezký den

hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům :-)

Dede, dík za krátké zamyšlení VV

Hlásíme trošku mlhy, ale prosvítá jí slůňo a na východě je spousta červánků. Takže doufám, že to mlžný opar brzy vzdá a bude i dneska krásně.

Pitrýsek 2.11.2008 13:13

Re: hezký den

Dobrý den všem dobrým. Po splnění nedělních povinností se konečně dostávám mezi Vás, moji milí.  Rodina ( mistříček a chipsy) je nakrmena, nádobí umyto. Dopiju kávičku a padáme ven.  Sice za Palavů je silně zamračeno, tak, že ani není vidět, kde sluníčko zrovna přebývá, ale příjemných 15°C   velmi láká ven.  Zvláštní, nesluní, ale zlaté listí na sousedovic hlavě (myšlena rostlina, nikoliv část těla) září jako plamínky.

zana 2.11.2008 14:31

Re: hezký den

hm, tady je od rána zatažíno jako u vás, ale tepla tak polovic.

Xerxová 2.11.2008 15:17

Re: hezký den

zatímco včera bylo parádně sluníčkovatě a teplo až do večera, dneska bylo krásně jen dopoledne. Odpoledne se zatáhlo - mlha není, ale slůňo zmizelo za obláčky... Asi aby ty večerní, slavnostně rozzářené hřbitovy (kolem jednoho chodíme na náš cvičák) měly tu správnou dušičkovou atmosféru.

Fallowa 2.11.2008 6:45

Nejraději

vzpomínám doma - zapálím svíčku a k svícínku dám fotografie rodičů i Ferdy I.To byly tři bytosti,které mě nezištně milovaly.Na hřbitovy pojede rozsvítit lampičku syn,protože má kolena delší vzdálenosti bez možnosti se občas posadit nezvládají.No, já vzpomínám ráda a nejen na Dušičky a vynořují se mi vzpomínky většinou kupodivu veselé ; nejen na mé blízké,ale i známé,z nichž jsou někteří i virtuální...

Fallowa 2.11.2008 7:35

Re: Nejraději

Oprava:moje kolena

Jakub S. 2.11.2008 12:02

Netřeba opravovat!

A i kdyby to bylo potřeba, není to potřeba. Nedůležité, nevěnovat pozornost, rozhoduje obsah. To je rozkaz.

Jakub S. 2.11.2008 0:10

Moc pěkné, citlivé, ano.

Jeniom by se nemuselo na silnice vždycky vyrojit tolik dušičkových jezdců. To je  o l o l - ! *

*Když naše dětičky v raném věku něco rozbily,  vylily atp., přišli vedle k nám, zvedly to případně v ručičce a stručně pravily: Olol! Neb po povzdechnutí následovalo: Děcka, s váma to je horor...

Jojo. Horor, horor, vysoká jsi...