Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

omlouvám se za OT, milá Dede

Dala jsem na blog nové deky, k vidění jsou tady: http://vaverika.blogspot.cz/2014/02/zrcadleni-pro-...

ROZVERNÍČEK.

Ve dvacátých letech jede skupina cestujících vlakem v jednom kupé. A mezi nimi sedí mladý vzdělaný polský Žid. Cesta je dlouhá a tak, aby jim čas rychleji utíkal, baví se o osobnostech. Začnou Einsteinem. „To je Žid!,“ vykřikne mladý polský Žid. Po chvíli přejdou na Freuda. „To je Žid!,“ vykřikne zas ten mladý polský Žid. Pak se baví o Kolumbovi. „Pokřtěnej Žid!,“ zas vykřikne ten mladý polský Žid. Jedna paní už to jeho vykřikování nemůže vydržet a povzdechne si: „Ježíš Marjá Josefe...“

“Taky Židi!“

Re: ROZVERNÍČEK.

:))

Holky psi to maji u Dede bezva

zarizene. Chteji byt venku, jsou venku. Chteji byt doma, nic jim nebrani. A ve dvou drzi partu. Grizzly teda v noci venku nespala, ale zustavala casto venku sama pres den a libovala si. Jako treba roznesla dubova polena, vyryla diry u plotu. Pravda, kdyz jsme byli doma, tak chtela byt s nama. Jakey je totalni zavislak, a kde jsem ja, tam musi byt on, takze ten sam venku nevydrzi.

Vidim to i na kockach. Pro ty, co pochazeli z divoke maminy (uz mam jen jednoho)by bylo potupou vstoupit do baraku. I kdyz vzali zavdek verandou na noc nebo i pres den v blbem pocasi. Pres den meli verandu otevrenou, ale zridka se dostavili. Navecer to bylo jine, to se tam nahrnuli. Na zimu meli v noci zapnuta kaminka a elektrickou deku. Oni tu svobodu milovali a urcite meli zajimavejsi zivot, nez kdyby pospavali pres den na posteli. Posledni prezivajici Holstein z te divoke generace, nas Pepa Navratil, posmutnel, kdyz mu umrel bracha a za nejakou dobu i jeho mamina. Nejak se bezcilne placal zahradou. Bylo mi ho lito, tak jsem ho zacala brat na noc domu. A to ma rad, ale rano uz chodi jak tygr v kleci a absolutne nutne musi ven. Kdyz tady nasnezilo a zamrzlo, tak jsem ho drzela dva dny v baraku a to vrcholne otravoval. Obcas se o nej bojim - je uz starsi, uz to neni rozverny Pepa bojovnik, obcas se kolem projdou kojoti, ale tu svobodu mu nechavam.

Předchozí psice

psice před Ajvinou, spaly celé roky venku, přes den na zahradě v zateplené boudě. My jsme byli celý den v práci a usoudili jsme, že jim bude přes den venku lépe než zavřené v domě. Mohly se kdykoli vyčůrat, měly podněty v okolí zahrady, sousedé, okolochodící a tak. Pouze při velkých mrazech, nebo když háraly, měly zaracha. V noci s námi byly v domě.

Ajvi, protože už jsme doma, je jiná. Na zahradě sama být nechce (i když už se to poslední týdny také mění). V noci je s námi doma, ale většinou spává na holé zemi (je jí asi teplo a ignoruje luxusní pelíšky). Být venku nebo doma je individuální, podle osrstění plemene, stáří, zdraví, povaze ... a možnostech rodiny.

Ajvi jsem pozorovala poslední dny, kdy tak strašně ledově fučelo. Ležela uprostřed trávníku a ožírala klacky jako uprostřed léta. Pod drátěnou srstí má tenký, ale teploučký vatelínek z podsady.

To je život!

Nečekaná potěšení... to je úžasná věc. Ten pocit, že se na jednoho usmálo štěstí. A přitom to nemusí být nic velkolepého - třeba nečekaná hodinka volna, kdy se můžu projít.

Dede, tvoje vlčice se mají nejlíp: chodí si, kam chtějí, a spí, kde chtějí. A ještě jim občas panička nabídne bonus :-)

Re: To je život!

a občas můžou i zdrhnout - kam chtějí :-DDDDDDDD

(do hlavy nééééééééé)

Pes venku

Od malička, jak jsem vyrůstala, byl u nás pes. Teda patřil strýcovi, ale bydleli jsme všichni v jednom domě, tak byl prostě náš. Byl to německý ovčák Astor a ten teda bydlel jen venku. Měl tam boudu a dovnitř moc nechodil ani když byly přes léto otevřené dveře, ani v zimě se domů necpal. Prostě hlídal venku, to byl jeho úkol a jeho srst v zimě byla přímo medvědí. Po něm přišla fenka německého ovčáka Kazan, posléze tedy Kazi, ale ta odešla za Duhový most hodně brzo. Pak už jsme se odstěhovali, tam přišla kolie Kazan, a ten už měl pelech v domě, nevím proč, asi ho to venku už tolik nebavilo, strýc s tetou už taky byli starší a možná víc "měkčí"... Když odešel Kazan, a bohužel i strýc, přišel další pes, Ben, jak se říká kříženec mezi kojotem a ostnatým plotem, vypadalo to chvilku na jezevčíka, chvilku na špice a kdo ví na co ještě a ten už spal kde? No, s tetou v pokoji, a kdo ví, jestli ne i v posteli... Takže Dede, kdo ví, co jednou bude :-)

Strýc taky totiž vždycky říkal - pes patří do boudy na dvůr, ať hlídá. No jo, ale asi jak kterej, že jo :-)

Re: Pes venku

No já se možným změnám nebráním:)) Ale včice, stejně jako Nazgúlové, se mnou nevydrží ani na válendě v hostinském pokoji, kam je občas lákám - prostě jim je horko. Přitulí se, nechají se pomazlit a odejdou...

Mimochodem "kříženec mezi kojotem a ostnatým plotem" je úžasnej popis:))

O.T.

prosím, kam se vytratily články z první půlky ledna?? Zobrazuje mi to jednu stránku příspěvků. Když kliknu na další stránku, naběhnou mi ty ze začátku prosince. Ale tak nějak nevidím to mezi tím?? Nebo jsem slepá??

Re: O.T.

Nejsi, je tam zase ta chyba, co už jednou byla. Doufám, že to dají do pořádku... ty články existujou, jen se bůhvíproč nezobrazujou.

Milá Dede,

zvláštní a nečekaná potěšení jsou ta nejlepší - to ví i ta němá tvář (:o))

"A to máte teď už psy na dvoře, ne!?! Když bydlíte v domku."

"To teda nemáme! Jak bych mohla naše závisláky vystrčit ven?"

Prostě to nejde, Toya na dvoře vydrží sama maximálně pět minut - ani v létě tam nejde, když jsou dveře imrvére otevřené. Brůča tam vydrží pouze v teplé dny večer, kdy tam doráží na ježky - ale to zase nevydržíme my. Prostě máme psové, které musí být doma v centru dění.

Zikmund je teda napůl venkovní a napůl domácí - chodí si domů, jak se mu zachce (letos jsme ještě nezavřeli okýnko do sklepa a jak to tak vypadá, ani nezavřem), ale nad ránem taky hupne ke mně do postele ... má rád domácí teplíčko (;o)).

Re: Milá Dede,

Milá Ygo, jsem fakt ráda, že se na NZ ozvala Lída, která má taky psa milujícího noci pod hvězdami:)) Je mi jasné, že pro většinu Zvířetníků vypadám jako nelida, který týrá zvířata. A kdo ví, kolik lidí si řekne - bodejť by Ari neutíkala, když nemá tu vazbu na paničku, když spí venku! No, Nazgúlové taky vždycky spali venku... a vazbu nepostrádali. Nevím, zda je pro lásku ve smečce nutno sdílet ložnici.

Možná to tak dobře funguje, protože jsou dvě - kdyby měla být venku jen jedna, asi by se taky bouřila, že nechce být sama. Proto i při Ariině hárání nocovaly domě obě, samozřejmě i v době, kdy Ari byla malá. Zrovna tak se těžko vysvětluje, že ony prostě chtějí být venku a vědět, co se kde šustne. Takže i během dne dělám dveřníka... Zrovna teď tam venku něco kibicujou:))

No to bych si mohla zkusit

vyhnat Majdu na mráz. Ji, domorodce na vyfoukaném oceánu.....Díky povlečení a prostěradlu z mikrovlákna mi alespoň neleze do postele, protože jí je horko, ale aby byla sama venku? Od jara do podzima spíme při otevřených dveřích na dvůr, protože to je Majda ochotná spát venku, ale jinak teda raději s maminkou či Kačkou v posteli nebo alespoň před postelí. To kluci lezou ven a zase dovnitř a já si připadám jako nějaký kočičí okník

Re: No to bych si mohla zkusit

Inko, už kolikrát jsem si říkala, že máš asi jako okník svatozář:)) Mě by takové noci tak do týdne spolehlivě zabily...

Holky noční hlídka prostě baví - nejspíš mají pocit, že spát doma je nuda. I když je doma mám, tak se dobývají ven. Přitom doma jsou přes den každou chvilku, hrající si, mazlící se, spící. Ale noc má nejspíš pro vlčice svoje kouzlo, no:))

Pozor, dnes vyšel i Jajčin fotočlánek! Sledujte hlavní strá

Nenechte se připravit o krásné fotky - lednové květiny:))