Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
BTW: Luxus všedního dne
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
YGA 16.5.2007 19:16Milá Jiřino - no to jsem celá já, a ešče k temu blondýnka od přiroz ..... éé, co to žvaním, od narození. |
|
|
Lucka V. 16.5.2007 8:46úplně mimo - pro Terru jestli se tu dnes vyskytneš, nechávala jsem ti vzkaz u včerejší Tenisové sezóny u tvé zprávičky ,,Od věci ale ke psům" |
|
|
terra 16.5.2007 9:51Re: úplně mimo - pro Terru Četl, odpověděl tamtéž |
.|
|
Lucka V. 16.5.2007 11:15Re: Re: úplně mimo - pro Terru Díky za odpověď. 1.naprosto tě chápu. 2. je to tak, stavební firmu vlastní, to už by musela být neuvěřitelná shoda, aby to nebyl on! |
|
|
terra 16.5.2007 13:59Re: Re: Re: úplně mimo - pro Terru Díky za pochopení, svět je prostě díra... |
|
|
YGA 16.5.2007 8:21No to je nosné téma! Výdobytky civilizace a jejich dopad na životní prostředí. Tak taky musím zavzpomínat do dobu, kdy byl problém koupit toaleťák (a papírové ubrousky) - odjeli jsem na dovolenou na Střípský mlýn - bylo nás celkem šest dospělých a dvě malé děti - a na tuto skvadru byla jedna rolička hajzlpapíru. Utěšovali jsme se, že v podnělí zakoupíve v Ivančicích další - zlatý voči, ani ten skládaný, ani ty ubrousky. Je vám jasné, že jsme s onou roličkou zacházeli, jako by byla celá ze zlata - myslím, že se použila i ta trubka, na níž byl onen převzácný papír namotaný. Jinak a naše rodina patří mezi obstojné třídiče - plasty, sklo a papír do zvláštních kontyšů, pečivo pro králíčky a slepičky k babičkám. Ale někdy si v kuchyni připadám jak na veřejné skládce - všude krabice s vytříděným odpadem |
|
|
zkumavka 16.5.2007 8:12Krásné téma! V čase,kdy v našem socialistickém Československu,nebyly žádné hygienické potřeby pro dámy,ani ty,co jsme jim říkali ,parketa, to kvůlitvdrosti a neohebnosti.V porodnicích byly taky na příděl a to si dotyčná připadala jak Kačer Donald.V té době,ničeho na trhu,sem já byla za hvězdu první velikosti,když se mi podařilo koupit na cestě do K.Varů,tušim v Lubenci,něco nevídaného.Vložky ze ZÁPADNÍHO NĚMECKA!! Párkrát sem něco krásně baleného,v některém balíku byly i jednotlivě pozabalované,voňavé.Vozila sem je kolegyním do práce,byla sem jak agent s vložkama.Tehdá sme jezdili tím směrem na chalupu. To si člověk zavzpomíná,to už není ani snad pravda!! Pamatuju,že nebyla šťáva do vody.Ta se zase dělala z kyselých bombónů,nejlepší byly Bon pari... |
|
|
Zuzka 16.5.2007 9:38Re: Krásné téma! Naučili jsme se prostě v té době využívat omezené zdroje. Vařil se džus z dýně, sirup z květů černého bezu, zavařilo se či zpracovalo na džem vše, co se kde urodilo - a pak se to snědlo. Je ovšem pravda, že na praní se strouhalo mýdlo s jelenem, vyvářka se vařila v prádelním hrnci na sporáku a prádlo se v létě pilně bílilo na trávě. Když jsme pořídili automatickou pračku Tatramatku, koukali jsme se na ni jako na zázrak světa. |
|
|
Vave 16.5.2007 20:42Re: Re: Krásné téma! Šiškote! Z té doby bych měla mít schovaný recept na činzáno z rýže! |
|
|
Olčava 16.5.2007 21:10Re: Re: Re: Krásné téma! A já jsem ho vyrobila i pila, byla to dost síla, mně to chutnalo moc, ale už nikdy jsem to neopakovala, neboť jsem si recept schovala tak důkladně, že už jsem ho nikdy nenašla. |
|
|
Hana Williamson 16.5.2007 7:32Tak tohle je tema! Zaprve, Dede ma naprostou pravdu, ze tyhle drobne vymozenosti zprijemni zivot. Zejmena nam odchovanych realnym socialismem.Tady si toho lidi nevazej - povazuji to za samozrejmost, protoze zrejme neznali ty nase socialisticke leskle klouzave papirky. Myslim, ze jsem tady uz jednou psala, jak kdyz byl manzel poprve v Cesku v r. 1990, tak okouzlil jednu kavarnu na Staromaku. Zasel na zachod, byl poucen dat starsi dame nejaky peniz. V momente se s krajne udivenym vyrazem vynoril, ve zdvizene ruce drzel dva prtave kluzke papirky, kracel pres kavarnu a ptal se mne nahlas, proc mu to ta zenska dala a k cemu ze to je. Vubec si neumel predstavit, ze to bylo k tomu ucelu, za kterym do mistnustky zasel. Ale vse je relativni. Vzdycky jeste byl Sovetsky Svaz. Byla jsem tam jednou na tri mesice na nucene stazi kolem r. 1976. I prisla ta doba v mesici, kdy je treba zakoupit jiste intimni potreby. Obesla jsem GUM a nic co by se podobalo hledanemu zbozi nebylo. S dvouma ceskejma kolegama jsme se vypravili do apteky. Snazim se apatykarce vysvetlit, co chci - absolutne nechapala, o co jde. Zjevne tento vyrobek tam neexistoval. Meli dva druhy vaty - jedna prirodni, az moc, doslova s triskama. Druha byla pichlate sklovita. V lehkem soku jsem se vypotacela, hosi cekali na lavicce - nosili jsme s sebou placacku vodky, pac jeden nikdy nevedel, kdy bude treba se posilit, tak mi dali loknout a dostavila se inspirace. Zaplula jsem zpatky do apteky, zvolila vatu drevinovou, zakoupila mnozstvi obvazu a v ramci osvety jsem na miste demonstrovala apatykarce improvizovanou vlozku. Pak jsme se s klukama presunuli do hotelu, a protoze to byli kluci hodni, tak mi je pomahali rolovat a aby jim u toho nebylo stydno, tak jsme pili vodku a slo nam to bajecne, vyrobky byli temer profesionalni. Doufam, ze nejste panove pohorseni touto davnou vzpominkou. |
|
|
Hana Williamson 16.5.2007 7:41Re: Tak tohle je tema! Pardon: "vyrobky byly".Zajimavy je, ze rucne se mi takove ujezdy nestavaji. |
|
|
Rpuť 16.5.2007 7:48Re: Re: Tak tohle je tema! Hano, ono je docela pravděpodobné, že tam ještě používaly ten způsob našich babiček - viz doleji |
|
|
Hana Williamson 16.5.2007 8:03Re: Re: Re: Tak tohle je tema! Uz jsem si vsimla, a myslim, ze tomu tam tak opravdu bylo. |
|
|
Dee 16.5.2007 6:59taky taky jsem nadšená z výdobytků naší civizace, taky používám mokré ubrousky, moje dítě bylo odchováno na jednorázových plenách...a pak mě moje práce zavedla na skládku,přímo nahoru,doprostřed toho bordelu. Nepřejte si vidět( a cítit) co tam bylo,mimo jiné skro všude,kam oko dohlédlo, jednorázová plenka. Měla bych teď napsat, že jsem přestala takové věci používat. to nejde,jsem rozmazlená a neobejdu se bez nich.Aspoň jsem tačala důsledně třídit odpad. snad to trošku pomůže |
|
|
Rpuť 16.5.2007 7:25Re: taky jo - odvrácená tvář luxusu A ikdyž u dětských plen jsem, z různých důvodů, přívržencem spíše látkových, respektive kombinování obého, jinak se nechávám hýčkat docela ráda! |
. Dalším luxusem zcela neskutečným je, že člověk ten hajzlpapír může normálně koupit. Co to jen bylo za hrůzu, když podpultovka nebyla a člověk pižlal Ruďasa na vhodné aršíky. A to si představte, že za našich babiček se vložky šily doma, opatřeny byly tkalounky a přivazovalo se to ke knoflíkům v pase na kalhotkách, které samozřejmě nebyly elastické, nýbrž nařasené bombarďáky. A pak se to pralo, samozřejmě.....hrůzná představa|
|
Beňa ml. 16.5.2007 7:58Re: taky Vždycky mám radost, když další a další človíček z vlastního přesvědčení začne důsledně třídit. Já jsem sice byla z domova zvyklá, že se jen tak nic nevyhodilo, ale zase se schovávalo skoro všechno, co kdyby....?Ostatní odpad se většinou pálil. Bylo to ovšem v době, kdy nebyly žádné PET lahve, jogurty a mléko ve skle, rohlíky v papírovým sáčku. Před lety mě také moje práce zavedla trochu k odpadům, a popravdě mě ta problematika i zajímá. V tomhle směru jsem začala už odmala pérovat i syny. Zpočátku o mě říkali, že jsem "šílená ekoložka". Dneska si zvykli a vidím, že moje úsilí bylo odměněno. Musím se smát, když vidím syna, že nese do tříděného papíru i jízdenku z autobusu.Dokonce u kolegů a kolegyň v práci se už objevují první třídící vlaštovky....Asi vypadám jako fakt praštěná ženská, ale myslím, že třídění odpadu by mělo být přirozeností a věřím, že se to někdy určitě podaří. |
|
|
Dede 16.5.2007 8:17Re: Re: taky Ono je to legrace, ale já třídím tak dlouho, že když jsem po přestěhování sem nemohla přijít na to, jak se to dělá, tak jsem měla šílený pocit - viny? - že vyhazuju věci, které do odpadu nepatří. naštěstí jsme později systém prokoukli (velikánské kontejnery jsou u obchodů - stejně každý jezdí autem) a už mám zase v přístěnku pytle na papír, plasty, v komoře skladuju sklo... Jo a musela jsem překonat ještě jednu zásadu. Už asi deset let (po odvysílání jednoho z prvních dokumentů o "chovu" slepic v klecích) jsem se zařekla, že tohle podporovat nebudu. Takže jsme jedli jen vajíčka od vesnických slepic. Vždy se mi je podařilo sehnat, i když jsme ještě bydleli v Praze. Pravda na podzim, když slípky špatně nesou, jsme jedli vajíček málo, (ostatně míchaná vajíčka jsou u nás jen příležitostnou lahůdkou), na jaře si zase užíváme. No a co tady? Hledám aspoň ta, co jsou označena ekologická... Je to hloupé, ale pořád mi to nějak vadí |
|
|
YGA 16.5.2007 8:34Dede - ty klecový slepice mi taky vadí (vajíčka kupuju minimálně - mám od babičky z domácího chovu), ale někde jsem slyšela, že vejce z klecového chovu jsou nejzdravější, mají nejmenší možnost se nakazit salmonelou - tož nevím, možná to byla jenom agitace. |
|
|
aida 16.5.2007 8:55Re: Dede No, bohužel je to pravda, i když na druhé straně... My nesmíme ani naznačovat. Hrozně ráda bych se diskuse zúčastnila (dnes jsem doma, tak sem psát můžu), ale nestíhám, tak snad večer. Mějte se! |
|
|
Alena s Maxem 16.5.2007 9:29Re: Dede Ačkoliv už čtyři dny chodím ohnutá do pravého úhlu (špatný pohyb a tichounké "lup" v zádech) a usednutí do židle mi trvá deset minut, tady mi to nedá musím krátce zareagovat. Chovám pár slepic právě proto, abych nepodporovala ty slepičí koncentráky, takže už dost let já i děti nejíme nic jiného a nikdy jsme neměli nejmenší potíže. A nevím o ničem ani v okolí. Kromě případu, kdy rozvětvená rodina pořádala oslavu padesátin a na dorty a cukroví přikoupili vejce v obchodě. Druhý den bylo celé jedno patro sedlčanské nemocnice obsazeno účastníky oslavy nakaženými salmonelou a personál z toho měl dost zamotanou hlavu, protože většina měla stejné příjmení, někdy i křestní jméno. Takže naopak, ty nepřirozené (a kruté) podmínky ve velkochovech jsou semeniště nemocí, jsem přesvědčená, že do těch slepic musí cpát spoustu léčiv, aby vůbec přežily.Ostatně někde jsem četla, že kontroly objevily salmonelu asi v polovině všech drůbežáren v Česku. P.S. Nechcete někdo pár vajíček? Ty mrchy teď nesou jak o život. |
|
|
terra 16.5.2007 9:58Re: Dede Pokud člověk není vyslovený vajíčkožrout, jsou běžně k mání vejce označená jako "z podestýlkového chovu" nebo z biofarem - pravda, jsou trochu dražší (ale úvěr na ně netřeba), jsou i kvalitnější a člověk si nemusí představovat ten "stroj na slepice", kterým klecový chov bezesporu je. Radši si trochu připlatím a podporuji něco, co se mi líbí. |
|
|
Gábina I. 16.5.2007 10:18Re: Re: Dede Já jsem už roky jiná vejce než z chovu na podestýlce nekoupila, až letos před Velikonocemi - volala máma, že u nich nikde nejsou bílá vejce, která potřebujeme na malování kraslic, a jestli bych se tedy po nich nemohla v Praze podívat. Tak jsem koupila plato bílých vajec bez označení chovu, tudíž z klecí, a snad ještě teď mám vůči těm slepicím výčitky svědomí.:-(. I když kraslice se povedly a bylo to hrozně příjemné si je po letech zase namalovat. |
|
|
Ejška 16.5.2007 12:53Re: Re: Dede já taky |
vajíčka jsou i chutnější, větší -takže cena je únosná, a v menším balení - tzn.doma pak vždy čerstvé|
|
Ela 16.5.2007 14:22Re: Re: Dede Ano, ano, také je kupuju, a jsem ráda, že ta možnost je, když jsem kdysi zjistila, v jakých hrůzných podmínkách slepice v klecových chovech žijí, prostě jsem přestala na nějaký čas vejce kupovat a jíst ... což nejde, že, když je člověk mlsnej a chce vařit; spousta receptů se prostě bez vajec neobejde ... Jinak k hlavnímu tématu mám pěknou historku, bodoval, jak jinak, můj tatínek, který v polovině osmdesátých let, kdy u nás doma byly vložky nejvíce třeba, vozil žádaný tovar ze zájezdů z ciziny. Ale jednou, co čert nechtěl, se v obchoďáku zakecal, či co, a přivezl všechno možné, jen ne vložky. Když pochopil, že mu doma hrozí smrt, zmužile vyrazil do Prahy shánět. Byl čilej a šikovnej, takže kdesi objevil frontu na právě dovezený dánský hygienický tovar, frontu statečně mezi samými babami vystál a až u pultu zjistil, že se dává jeden balík per osoba. Rozezlen čekáním hrdinně vyžadoval balíky tři, to mu přišlo tak akorát, ale prodavačka si trvala na svém jednom balíku. Otec už se nejcejtil, a zařval na ni, jak si asi představuje, že on uspokojí ženy v rodině jedním balíkem, když má manželku, dceru a milenku, to ať tedy jde mezi ně milostivá paní prodavačka sama rozdělit ten jeden balík. Ani necekla a vydala požadované množství větší než malé, a tatík za strnulého ticha opustil bojiště. Já sama přiznávám, že jsouc vydeptána reálsoc, jsem po narození dcery pro ni používala jen jednorázové pomůcky a pleny, protože jsem měla pocit, že i tak mám práce dost, ženské, které měly či mají děti v látkových, pokládám za hrdinky. V porodnici, kde jsem měla v pokoji příslušenství, jsem každý den nacházela nový balík velmi kvalitního zboží, představa "parkety" a "Kačera Donalda", které tu nanesly mé předřečnice, je úděsná. Zaplaťpánbu za změny. |
|
|
jiný Honza 16.5.2007 14:59Re: Re: Re: Dede Teda, ta hláška o manželce, dceři a milence je dokonalá! Úplně to vidím před očima a padám pod stůl. |
|
|
jiný Honza 16.5.2007 9:45Re: Re: Re: taky Přiznávám, že až tak dokonalý třídič nejsem. Je sice pravdou, že sklo končí pravidelně ve správném kontejneru a PET lahve se "štosují" pod terasou - kupujeme tak 1 PETku měsíčně, ale třeba papír používáme zásadně jako palivo (na vesnici se kontejnery na papír jaksi...). Na kovový odpad mám bednu - do sběrny stejně jezdím pro zrní, tak to vezmu při jednom. A to zrní mám pro slepice - z čehož plyne i ekologická likvidace organických zbytků. 8-))) Tedy těch bez plísně a hniloby. A to, co nesežerou, končí v kompostu. Takže máme popelnice občas plné (jistě k radosti popelářů) směsí kamínků, hlíny a dřeva z úklidu zahrady a přeházení toho kompostu. A vajíčka? Taková nekoupíte - leda zase od někoho, kdo má slepice na zeleném a řádně dokrmuje. 8-))) |
|
|
Jiřina z GB 16.5.2007 13:16Dede a já si myslela, že jsem blázen, když mám pocit viny z PETky vyhozené do popelnice..Ale už jsem na to taky přišla, jak se to tady dělá...Jen vypadám jako pako, když vytahuju z popelnice plechovku od piva od spolubydlícího, abych ji mohla vyhodit do recykl-boxu. |
|
|
Bench 17.5.2007 9:47Re: Re: taky Já jsem s tříděním odpadu taky svého času začal - alespoň na ty základní: papír, sklo, umělé hmoty, prostě podle kontejnerů. Nejbližší kontejnery na tříděný odpad jsou od našeho domu asi dva kilometry daleko. Nějakou dobu jsem to vydržel a čekal, až se ta vymoženost dostane i k nám. Pak mě to přestalo bavit. Ani teď, po deseti letech, poblíž žádné kontejnery na tříděný odpad nejsou. Takže netřídím! |
