14.11.2019 | Svátek má Sáva


BTW: Kopno

14.3.2007

Jarní tání. Jak prosté, že? Sluníčko zasvítí, teploty stoupnou a sníh začne měnit svoji strukturu. Ztěžkne a zhrubne. Tam, kde se člověk ještě před pár dny bořil v hlubokém sněhu, se dá chodit po ztvrdlé krustě, kterou po denním tání vytváří noční mráz. Sníh začíná i jinak vonět, není to jen neosobní mrazivý dech zmrzlé vody, ale proniká do něj vůně odkrývané země a co si budeme říkat, i vůně probouzejícího se života. Všude se objevují pramínky vody, spousta sněhu se postupně odpařuje a krajina se tak pozvolna noří ze zimného zakletí.  Norsko - předjaří 1

Zajímavé je, že tání neprobíhá všude stejně. Tedy základní princip je stejný, ale velkou roli hraje nejen nadmořská výška, ale i poloha a tvar krajiny. Zkrátka jinak taje v nížinách a jinak na horách. No a s tím souvisí to kopno. Je to krkonošský výraz pro období, kdy začíná tát a sníh mizí jen na některých místech, zato na jiných ještě zůstává. Já vím, tento popis je také univerzální, ale pokusím se vysvětlit ten rozdíl.

Kopno nikdy netrvá dlouho a objevuje se především v hlubších horských údolích a to nejlépe v těch severojižně orientovaných. Představte si to se mnou: Hluboké údolí se strmými úbočími, na dně obvykle bublá bystrý horský potok. Někde je půda porostlá lesem jinde jsou louky nebo paseky. Pokud je krajina obydlená, vede tam zářezem nějaká cesta, louky jsou přerušované mezemi.

V horách bývá hodně sněhu dlouho do jara, takže opravdové tání začíná až později, kdy už má slunce slušnou sílu. Jenže do úzkého severojižně orientovaného údolí může nakouknout jen na pár hodin denně. To znamená, že sníh rychle taje na výsluní, na těch nejprudších mezích a kolem potoků a potůčků, ale velmi dlouho se drží ve stínech. Kupodivu západní stráně osvěcované ranním sluncem shazují sníh o něco rychleji, než ty východní. A výsledek? Zem je strakatá (kopná) a neuvěřitelně mokrá. Nástup jara je tu totiž maximálně dynamická záležitost.

To potom stojíte ve stráni, dýcháte neuvěřitelně čerstvý vzduch plný příslibů a slyšíte, jak všude teče voda. Sníh se už tou dobou proměnil v hrubozrnný jarní firn, na jehož krystalcích si hraje divoké jarní slunce. Všechno se blyští a spolu s šumotem nečetných pramínků vody a jarním ptačím vyzpěvováním cítíte tu nezkrotnou životní sílu, která vyvěrá snad ze samých hlubin Země živená dalekým Sluncem.Norsko - předjaří 2

Sněhová peřina kolem holých míst je ještě vysoká, zima je sice na ústupu, ale zbraně dosud nesložila. Ale jaro sem posílá vedle ostrých slunečních paprsků i své něžnější vyslance - stovky bledulí dokáží vykvétat nejen na holých místech, ale statečně kvetou napůl ponořeny do zbytků hrubého sněhu. A nakonec v úžasu pozorujete, jak je bílý sníh poprášen žlutým pylem. Život v tu chvíli ukazuje neuvěřitelnou sílu...

Když si to teď po sobě čtu, tak mám pocit, že jsem nedokázala vysvětlit, čím je tato situace tak jedinečná, že jsem ji nezažila ani u nás na vesnici (byť jsme v podhůří), ani nikde jinde - tedy mimo hory. Opravdu nevím. Snad musí tát najednou opravdu velké množství sněhu, snad jsou potřeba ty prudké stráně střídmě navštěvované sluncem, snad je ten dojem jenom v mojí hlavě. Ale jedno vím jistě - na prosluněné jižní stráni ani v horách kopno nezažijete! Tam sníh taje zase jinak, taky hezky, ale prostě jinak.

Vím, je to trošku zmatené. Ale zase víte, co jedno takové slovo znamená. No dobrá... asi znamená...:))

PS: Fotky jsou z Norska a není to ono, aspoň pokud jde o tání... A taky tu nejsou bledule!

 

 

Norsko - předjaří 3

 

Norsko - předjaří 4

 

Norsko - předjaří 5

 

Norsko - předjaří 6

 



TAMARA KLUSOVÁ: Porodní domy jsou pro mě zlatou střední cestou
TAMARA KLUSOVÁ: Porodní domy jsou pro mě zlatou střední cestou

Tamara Klusová – zpěvačka, autorka knížky, manželka oblíbeného muzikanta, ale hlavně trojnásobná maminka. Jaké bylo její vlastní dětství, kde dobíjí baterky a jaké porody se svými dětmi prožila? To se dozvíte v našem rozhovoru.






KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více...
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !