23.9.2020 | Svátek má Berta



DISKUSE K ČLÁNKU

Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.


BTW: Kolečko



Řazeno podle času sestupně, seřadit podle času vzestupně
počet příspěvků: 12, poslední: 20.1.2006 10:46, přehled diskusí

Mam vzpominky na stary trakac.....:
Autor: Mirka - Houston Datum: 20.1.2006 10:46

Byla jsem na stredni skole a moda - kazdy chtel vypadat jako filmova hvezda -OPALENY.
Se sestrou jsme se prave o stary trakac na seno pretahovaly, protoze byl perfektne vytvarovan a tedy opaleni vsude stejnomerne.
Pani Ruscakova , moc pekne cteni. Myslim na Vas - zada jsou jiz v poradku ? Ja se Vam behem vikendu ozvu....

:-):
Autor: Lenka Datum: 20.1.2006 9:40

No jo, některé staré věci jsou určitě krásné, ale upřímně, od doby co máme nové, luxusní kolečkou s gumovým kolem, jsem se toho starého železného ani nedotkla....

Moc hezké povídání:
Autor: Lída Š. Datum: 20.1.2006 9:39

Tyhle pocity znám a vyvolávají je ve mě fotky. Staré zažloutlé fotky. Zadívám se na jednu a před očima se mi vybaví nějaký děj z minulosti a nemusí jít ruku v ruce s  fotkou kterou mám před sebou.....

Báječné:
Autor: Fallowa Datum: 20.1.2006 9:23

to je - staré věci,které naši předci vyráběli a používali,vyvolávají nejen vzpomínky,ale jsou stále funkční,což se nedá říci o všem,co se vyrábí dnes.

vzpomínky:
Autor: aster Datum: 20.1.2006 9:13

Tak už se netrápím ,že jsem "magorek",(v tom dobrém) jen já. Už jsem se začínal bát, že začínám být starý sentimentální trouba.Mám mnoho různých,různě starých předmětů ,praktických i nepraktických ,které mnohdy překážejí.Nemohu je prostě vyhodit ,protože se na ně váže mnoho zážitků, které mi tyto předměty připomínají.Mám schované staré ručně kované motyčky,které používala jestě moje prababička a obdivuji jak perfektně tvarově i účelově vyhovují činosti, pro kterou je kdysi někdo vyrobil.Nové nářadí leží v kůlně a já používám staré, po generace osvědčené.Vidíte ,že i neživé věci mohou určitým způsobem člověka oslovovat.Chce to jen se dívat.Dík .

kolečko:
Autor: KláraK Datum: 20.1.2006 9:13

Naše fenka hladkosrstýho jezevčíka Fanynka, která je už nějaký čas v psím ráji milovala kolečko a hlavně veškeré zahradní práce. Takový hrabání listí a jeho odvážení na kolečku - to byla ta pravá psina. Na kolečko si sama vyskočila - měla takovej zvláštní styl - odrazit se, ve vzduchuse dostat nad kolečko a dopadnout do něj rovně všema čtyřma naráz. Takhle to praktikovala často. Až jednou v tom kolečku nebylo listí, ale čerstvě rozdělanej beton  To jste měli vidět ten její výraz  My všichni jsme nejdřív lehli smíchy a následně popadli psa a letěli s ní do potoka, aby nám tam chudinka nezatvrdla.  Přeju krásný víkend všem "Zvířetníkům a Zvířetnicím"

Miluju staré věci i vzpomínky, které vyvolávají.:
Autor: Vave Datum: 20.1.2006 8:27

A jsem přesvědčená o tom, že rozháranost moderní doby je způsobena zejména tím, že většina lidí nemá půdy a sklepy plné zažloutlých, zaprášených a omšelých věcí po předcích. Kdybychom takové prostory měli a trávili v nich občas zamyšlenou chvilku, určitě by se nám lépe žilo.
Děkuju za krásné téma, paní Dé, a přeju vám krásný víkend.
Vzkaz pro FF: reagovala jsem se zpožděním na Váš příspěvek u Bolestivých ztrát.

Tenhle pocit mám,:
Autor: Vakandi Datum: 20.1.2006 8:02

když vejdu do babiččina pokoje  kde se nic nezměnilo i když babička zemřela před 4 lety  
Strejda, zatím babiččny místnosti nepřestavěl, myslím že i on tam chodí vzpomínat....

obdivuji Daníka:
Autor: Xerxes Datum: 20.1.2006 8:02

To já bych do kolečka nikdy nevlez!! Já totiž kolečko nemám rád. Neštěkám na něj, ale stále ho obezřetně sleduji a klušu vedle. A když mě chtějí naštvat, posadí do něj třeba Janinu  a její brácha Jan s ní drandí po zahradě (to je pubertální část smečkového příbuzenstva). A já musím na ni dávat pozor a když to jde, tak se ji snažím z toho kolečka vytáhnout - něžně, ale ona stejně ječí. A když tahle jejich "zábava" skončí, tak mám hroznou radost a provokuju je, že já jsem hračka lepší...

paní Ruščáková:
Autor: Iva Datum: 20.1.2006 7:59

co mi to dělááááteééé? Tak mi nějak se zaslzely oči, když jste mě donutila vrátit se do vzpomínek:-) Nejčastěji vzpomínám na "sucháč", který byl vytvořen na venkovní verandě a v zimě bylo o život vytvořit výsledný produkt trávení, ale byly jsme nápadité děti a tak jsme na místnůstce omotávaly sádrového trpaslíka do toaleťáku a dělaly z něj mumii. Další takový stojí na kopci pod lesem u našich na zahradě a dveře jsou na dva díly a tak je z něj překrásný výhled do okolí. Občas tam zapomenu, že mám panickou hrůzu z pavouků :-))

Je to báječné!:
Autor: Karolína Datum: 20.1.2006 7:44

Mne to napadá na chalupě pokaždé, když beru do ruky nějaký stařičký předmět, který používali naši předci, pak mí rodiče a nakonec já. Mít děti, už je to učím také! Ty předměty slouží svému účelu neměnně a trpělivě léta a generace jejich funkčnost nezměnila. Kdykoliv se někdo pokusil vymyslet něco nového, co by fungovalo stejně, nikdy se to tak nevydařilo a vždy se každý rád vrátil k tomu původnímu, který, ať otřískaný sebevíc, byl stejně nejdokonalejší. A protože je naše rodina známá jako "syslí", tak je tam takových předmětů požehnaně. Např. již zmíněné kolečko. Léta jsme měli takové to dřevěné s dřevěným nasazovacím kolem s kovovou obručí okolo obvodu. Samozřejmě, že bylo těžké jako hrom, kolečko drhlo, když se do něj zamotala tráva nebo cokoli jiného, nějaká měkkost dnešního gumového, dokonce s duší uvnitř, o tom se nám tak mohlo leda zdát. Ale pokaždé jsme jej pořádně vydrbali a postavili pietně hned vedle toho moderního, kovového. Tatínek dokud žil, se toho plechového nedotkl, když ho manžel přivezl, neboť prohlásil, "že mu není sympatické". Dobrý argument u zahradního kolečka, že! Trakař taky ještě máme, je dočista vydrbaný a stojí nahoře ve stodole, občas se použije. A jak nám byl dobrý, když se dělala nová střecha a z půdy se vyvážely staré matrace a další krámy, které by se na žádný jiný "transportní prostředek" jednoduše nevešly! Hrkala jsem si to s tím nadělením po silnici ke kontejneru vedle nablýskaných bavoráků, parkujících u protějšího holandského penzionu a bůhví, na kolika jsem fotkách, které někde po Holandsku kolují! Nedám na staré věci dopustit, hýčkám si je a jsem ráda, že jsou a že jich mám tolik. A s nošemím dřeva ke kamnům mám také své zkušenosti - velký koš neutáhnu, tak chodím s malým a zásobuji ten velký jak se dá. Tak Vás všechny pěkně zdravím a jsem ráda, že už zase můžu číst Vaše příspěvky, nějak jsem se při tom svém toulání nedostala ani ke čtení, natož k příspěvku!

Je to báječné:
Autor: Bláža Datum: 20.1.2006 7:40

paní Ruščáková. Občas se mi taky stane, že se najednou zadívám na věci kolem sebe jinýma očima a ty věci mi začnou probouzet vzpomínky. Na to, co člověk pro samý spěch zapomene, ale někde v koutku je to schované a připravené člověka potěšit. Jsou to třeba jen maličkosti.A potom si o tom doma povídáme a žasneme a říkáme: pamatuješ...?