Ariberry není někdo, ale jsou to dvě fenky – černá a bílá. Tvoří duo devastující naši zahradu a těšící naše srdce. Ač se starší černá zprvu silně ofrňovala nad bílým štěnětem, dokázaly se srůst v černobílého dvojpsa. Dvojfenku. Dvojvýtržnici. Dvoumazlíka. Ariberry.  

Ta černá se jmenuje Blackberry (Blackberry Braysuz), narodila se na jaře roku 2010 v hrabství Yorkshire, v malé vesničce poblíž Leedsu. Rodem je dlouhosrstý německý ovčák anglického chovu, tedy je z rodu cíleně čistokrevně dlouhosrstého, protože Angličané mají svůj Kennel Club a tedy kašlali na pravidlo vynesené kontinentální FCI, že správný německý ovčák nemá mít dlouhé chlupy. Dlouhosrsté chovy tam produkují především psí mazlíky a výstavní šampiony – ozbrojené složky netouží fasovat se psem ještě sadu hřebenů.

Berry, nebo taky Beruška, je citlivá dáma, obvykle jemného a téměř bezchybného chování anglické lady. To však ztrácí v případě, že vidí kočku, stejně jako nyní ve spojení s malým bílým prevítem - soufenkou Ari. Bohužel musím konstatovat, že se zkazila rychle a ráda. Asi ji už role vzorného psa nudila. Proti nudě bojuje nejen vychytralým sledováním místních koček, aportováním čehokoliv a hrabáním jam, ale coby profesní kariéru zvolila práci stopaře-záchranáře (mantrailera). Snažím se jí to nekazit.

Malý bílý prevít velmi rychle dorostlý do ladné bílé vlčice se jmenuje Ari (Narya White Ancilias) a v naší smečce reprezentuje dalšího historického vyděděnce rodu německých ovčáků – tedy bílého švýcarského ovčáka, jak se mu dnes říká (dříve kanadsko-americký ovčák). Její velmi brzy poctivě vysloužené indiánské jméno je „Malá Bílá Katastrofa“ či „Ta, Která Kouše Především Plasty“.

Jako štěňátko vynikala bystrostí a poslušností, takže se dokonce stala platným členem stopařské štěněčí školky. Destrukci nejen plastových předmětů se věnovala většinou jen v době, kdy se na ni nikdo právě nedíval, takže výsledky její pilné práce jsem nacházela především ráno. Díky tomu jsem si zvykla denně uklízet před vlastním prahem.

V současnosti s ní mává v plné síle puberta, takže když jí nahlédnete do jednoho ucha, uvidíte světlo padající do hlavy uchem druhým. Mozek ji totiž po většinu času nemá šanci dohonit. Jediná chvíle, kdy to vypadá, že nějaký má, je na stopě – nejspíš proto, že nalezené osoby u sebe mívají chutné jídlo a pro to je ona ochotna podniknout opravdu hodně.

Ariberry je tedy oficiálně dvojka hlídací a stopovací, ve skutečnosti je s námi proto, abychom se nenudili a nestrádali nedostatkem lásky a vyhrabaných jam na zahradě.