Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
BTW: Jak proběhnout staletími
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
|
terra 12.9.2007 13:02Re: Vave - Vave, nezoufej - i tak, jak by se Ti to líbilo, se dá cestovat a nemusí to stát majlant. Jenže nám je ten spěch tak nějak dán - možná proto, že nám bylo tak dlouho zapovězeno se jen toulat a pozorovat, když se člověk náhodou dostal např. do Paříže, bylo to na pár dnů (na víc ho "nepustili") a skoro bez franku v kapse, a navíc nevěděl, jestli se mu ještě někdy poštěstí.... Taky bych se neštval jako moula, abych všechna významná (pro mě |
) místa stihl v neděli, kdy je "vstup volný" a nezkoušel bych poznat Paříž za tři dny, kdybych tehdy věděl... jenže nikdo z nás nevěděl, a tak jsme spěchali. A spěcháme dosud, je toho přece tolik k vidění. A tak prožívám znovu a znovu ten rozpor mezi viděním a prožitím, mezi pěknou fotkou a pěknou vzpomínkou, třeba na hlas varhan nebo něčí zpěv zaslechnutý z okna. Mezi návštěvou místa a životem místa. A mám tušení, že v tom nejsme sami, Vave. Moc zdravím.|
|
Jana Bu. 12.9.2007 9:44Dede, díky, připomělo mi to výlet do Říma s dcerou před dvěma roky, k jejím 15tinám. Jely jsme koncem října a tuto dobu všem doporučuji. Teplota cca 25 C, krásně slunečno, turistů sice dost, ale nebyly to davy (kromě Vatikánu). Zavzpomínala jsem, díky. |
|
|
Li 12.9.2007 9:40MaRi nemáš Ty náhodou dneska svátek? Jestli jo, pak přeju všechno NEJ |
A jestli ne, tak taky 
|
|
Beda 12.9.2007 10:05Re: MaRi určitě má |
|
|
MaRi 12.9.2007 10:07Re: MaRi mám a děkuji za přání |
" připomeneme, že si navzájem visíme na krku
dvacet let. |
|
Bláža 12.9.2007 10:11Re: Re: MaRi Jů, blahopřeju, my máme v neděli teprve devatenáct |
|
|
Medvídek 12.9.2007 10:11Re: Re: MaRi Taky přeju všechno nejlepší co se do tebe vejde. Vy si visíte na krku od poledne ? |
|
|
Jakub S. 12.9.2007 12:35No teda: a vy ste si se pověsili na krk navzájem zrovna s úderem poledne? Třeba - to se tak u vás dělá? To by bylo ale úžasné! Nebo jenom individuleně? Teda podvojně? My sme měli pětadvacet, víte. |
|
|
Jovovi 12.9.2007 22:35Re: Re: MaRi
|
|
|
P i t r ý s e k 12.9.2007 23:30Re: Re: Re: MaRi Svátkovým Mariím přeji z celého |
. A také těm, co jsou se svou drahou půlí už nějaký ten roček spolu, těm
|
|
Bláža 12.9.2007 10:10Re: MaRi Přeju všem Mařenkám, Mariím, Maruškám a Márinkám všechno nejlepší k svátku. Když jsem byla malá, měla jsem moc fajn tetu Marušku. Pojmenovala jsem po ní svou panenku s dlouhými černými vlásky, kterou mi má mamka propašovala z NDR. To se nesmělo vozit hračky a celník ve vlaku se moc mračil, ale pak povolil a dovolil. Teď máme kočku Mařenku, jen nemá černé vlásky, ale šedivý kožíšek. A to jméno Marie je mi velmi milé stále |
|
|
Beda 12.9.2007 10:23Re: Re: MaRi všechno nejlepší taky kočičce Mařence |
|
|
terra 12.9.2007 13:26Re: Re: Re: MaRi Všechny Mařenky, Manky a Marie jsou přece KOČKY, ne? Tak všechno nej nej nejlepší |
|
|
Vave 12.9.2007 10:32Re: MaRi Milá MaRi, blahopřeju ke všemu! |
|
|
PetraK 12.9.2007 13:12Re: MaRi Jooo, tak to se MaRi taky přidávám ke gratulujícím - všechno NEEEJ |
|
|
Zdena b.p. 12.9.2007 15:34Re: Re: MaRi Jdu sice s křížkem po pohřbu, ale on to není vlastně žádný pohřeb, ale oslava. Všechno nej a nejlepší, jak k svátku, tak k výročí. |
|
|
Apina 12.9.2007 9:35věčné město Řím MIlá Dede, je fakt, že mezi tůristy načerpat trochu té atmosféry není vůbec jednoduché. Jsem ráda, že jsi si našla alespoň pár místeček, kde to šlo. V Římě jsem byla někdy v roce 1993, celkem 6 dní a spala jsem u jeptišek za 20 000 Lir, tedy dnes cca 10 Euro s tím, že návrat do 22 hodin, jinak zavřou bránu a mám si spát jinde. Je pravda, že Řím se za 2,5 dne, ale ani za 6 dní, prostě projít nedá. Já často cestuji úplně sama. Má to své kouzlo. Tak jsem byla na Foru Romanu celkem asi 6 hodin. Pomalu jsem se tam procházela, představovala si život v senátu, v chrámu Vestálek a tak dále. Pod piniemi jsem si dala svačinku a nechala na sebe působit čas. Pak jsem se šla podívat k císařským palácům, všechno v naprostém klidu. Jen tak jsem se tam potulovala a vnímala nekonečnost času. Colosseo bylko něco podobného, až na to, že tenkrát se tam ještě neplatil vstup, což jsem už tenkrát nechápala. Zase něco úplně jiného, když si člověk představí ten řev davů a dole gladiátory, kteří za cenu svých životů dávají lidem prapodivnou zábavu. Zastavila jsem se také na Piazza Navona, možná nejkrásnější náměstí v Římě s úžasnou barokní kašnou. Je trochu schované. Tam byli v klidu Římané, popíjeli kafíčko, tak jsem si také jedno dala. Piazza del Popolo, Fontana di Trevi, Piazza di Spagna, andělský hrad a samozřejmě vznešený Vatikán. Katakomby - to byl svět sám pro sebe, lázně Caracalla a spousta jiných věcí. Člověk si jen musí najít způsob, jak se izolovat od turistů - i třeba jen mentálně, protože fyzicky je to těžké. Potkala jsem tam také jednu paní z Janova, která měla zrovna volný den a chtěla se jít projít po Římě, tak jsme jeden den strávily takto spolu, s ní jsem zase viděla jiné věci. V Římě jsou také opravdoví mistři zloději, když dobře vycvičenou Pražandu dokázali okrást o foťák. Vím i jak - v autobusu udělali tlačenici, já už nestačila vystoupit. Jednoho jsem zepředu plácla přes ruce, když mi šmatal po ledvince s penězi a doklady, jiný mi zezadu vyfoukl ten foťák. |
|
|
MaRi 12.9.2007 9:30Díky za procházku Římem v současné době nevidím možnost, že bych se do nejrůznějších krásných míst světa mohla podívat osobně, proto spolu s baty děkuju všem, jejichž očima mohu vidět svět |
|
|
LFSH 12.9.2007 9:24DeDe, vítám zpět. Docela závidím těm, co se dokážou zastavit, meditovat a pozorovat a nevadí jim ty davy lidí kolem. Já galeriemi a muzei spšíe prolítávám a vše zpracovávám až přes noc. Včera jsem posílala Felixův portrét. Došel? |
|
|
Medvídek 12.9.2007 9:16nějaký dotek přes propast času... Znám, já to v Řecku pocítil, měl jsem štěstí, vydal jsem se tam tak trochu mimo sezónu a nebyl problém v Delfách zůstat sám na kopci mezi zbytky staveb nebo v Olympii ze stínu olivovníku pozorovat sloupořadí. |
|
|
terra 12.9.2007 12:50Re: nějaký dotek přes propast času... Medvídku, a taky sis zaběhl v Delfách na stadionu těch necelých 160 metrů dokola kol? Já jo - a se mnou šedovlasý a již poněkud rozložitý vzdělanec, který vládl klasickou řečtinou a latinou jako živými jazyky - mimochodem tvrdil, že se starořecky bez problémů domluví, protože Řek prostě jen zbystří a odpoví novořecky, asi jako člověk český může s jistým namáháním číst např. cestopis pana Kryštofa Haranta, aniž by potřeboval překlad do češtiny. Přiznám se - ten muž mě fascinoval. Sešli jsme se u brány borců a po odběhnutí kolečka se u ní zase rozešli, ale těch 160 metrů vydalo za letitou známost... Soukromý kousek genia loci? Jistě. Ještě ho mám schovaný |
|
|
Hana Williamson 12.9.2007 13:35Re: Re: nějaký dotek přes propast času... Je, to je pekna vzpominka... |
|
|
Medvídek 12.9.2007 13:52Re: Re: nějaký dotek přes propast času... V Delfách ne, ale v Athénách jsem oběhl olympijský stadion. |
|
|
Jakub S. 12.9.2007 22:22Teda chlapi, vy ste dobří! A eslipak znáte tu knížečku o Heladě, kterou začínal Ivanov? |
|
|
Heduš 12.9.2007 9:16Dede krásně napsáno. Na střední škole jsme jeli na školní výlet 10 denní okruh - Florencie, Řím, Vatikán, San Marino, Lichtenšejnsko. Pamatuji si z toho jen ten neustálý shon a přesně stejné nekonečné davy turistů a horko, umdlévající vedro. Ve Vatikánu jsem si dala nejhnusnější pizzu, co jsem kdy jedla.... Nejvíc se mi tehdy líbila Florencie. Jen jsem se chtěla zeptat, jestli Ti mezi těmi všemi maily dorazila má Kostarika? |
|
|
WWW 12.9.2007 9:05Mila DeDe Uz dlouho se chystam navstivit vecne mesto. Ted jsi mi znova dodala chut. Ale mam podobne problemy jako ty. Nejak se neumim zastavit, a alespon na moment se prenest do davnejsich dob. Nepodarilo se mi to ani, kdyz jsem jednou v noci stal naprosto sam ( dnes uz nemozne ) na Karlove moste a dotykal se starych kamenu. Nemam moc rad turistickou tvar mest, ktere navstivim, ale pokud chce clovek videt to, k vuli cemu tam vlastne jel, tak nema vyhnuti. Pak ale rychle utikam do nejake obycejne ulice, hospudky a rad pozoruji lidi kolem sebe. Jen jednou jsem mel zvlastni pocit, ze tohle preci dobre znam. Bylo to v Avignonu, byvalem sidle papeze pred Vatikanem. V obrovskem palaci, vzacne fresky na zdich omlacene do vyse dvou az tri metru, omlacene na cihlu a navzdy ztracene. Udelala to revolucni armada vysvetlil pruvodce, ktera si udelala z papezskeho palace kasarna po Velke franc. revoluci. Najednou jsem v tom case byl. Videl jsem opile revolucni gardisty jak halaprtnama, nebo co uz to tenkrate meli, za divokeho blbeho chechotu mlati do te vzacne malby, kam az dosahnou. Topili v krbu vzacnyma knihama. Videl jsem najednou zhuntovany zamek v Decine, z ktereho si take armada udelala kasarna. A jine. Revolucni chatra z toho davneho stoleti a stoleti ve kterem ziji se prede mnou vroucne objala, nic se nenaucila a nic nezapomela. No, to ja jen tak, byla jsi DeDe v Avignonu ? A dik za pekny clanek. |
|
|
Medvídek 12.9.2007 9:21Re: Mila DeDe Podobně se kdysi husiti vrhli na Vyšehrad. Tedy nejen na něj, ale podle toho co tam předtím bylo, tak škody na tom, co dnes mohla být historická památka jsou....no....gigantické je velmi mírný výraz, ale lepší mně v rychlosti nenapadl. |
|
|
MaRi 12.9.2007 9:27Re: Mila DeDe achjo, milé WWW, lidská hloupost je věčná... Naštěstí věčná je i lidská touha, láska (nemyslím sebeláska!), moudrost, soucit a další. Biblický Kazatel říká: "Pouštěj svůj chléb po vodě, po mnoha dnech se s ním shledáš." Záleží jen na nás, co se bude šířit kolem nás. |
|
|
Vave 12.9.2007 13:33Re: Re: Mila DeDe MaRi Znám mnoho takových lidí, ze Zv. i odjinud, říká se jim všelijak, ale pro mě už navždy budou Tou/Tím, kdo pouští chleba po vodě. |
|
|
Medvídek 12.9.2007 9:27Re: Mila DeDe Re: Videl jsem najednou zhuntovany zamek v Decine, z ktereho si take armada udelala kasarna Já byl zas nedávno na Zelené Hoře, to je totéž (na koho jsem měl mail, ten ty fotky viděl). Pocity...něco mezi smutkem a zděšením. |
