25.4.2024 | Svátek má Marek


Diskuse k článku

BTW: Chyby

Chyby doprovázejí lidský život vlastně od začátku do konce. Boj s nimi je velmi únavný a nikdy není dopředu jasné, jak dopadne příští kolo. Přesto k životu patří - vždyť jak jinak by se člověk učil?

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Fallowa 7.5.2007 7:08

Dobrý den všem!

Ano,Vave má pravdu - nechybující,dokonalý člověk by mi připadal jako robot a byl by určitě hrozně nudný!

A ta fotka má jednu chybu - co je ten malý,barevný flek na černém podkladu s barevně čmouhovatým pozadím?:-):-):-)

Rpuť 7.5.2007 7:01

Evoluční biolog Flegr jest nepochybným bl/bem,

neboť kdyby se lidstvo nevyvíjelo nemohl by se on státi evolučním biologem a plácat kraviny;-D

Vave 7.5.2007 6:53

UŽ SE MI TO NEVEŠLO,

ale přeju všem Zvířetníkům a lidem dobré vůle krásný den, a snažně vás prosím: dělejte dneska zase své běžné chyby, chybky a chybičky, ať to dýchá a tepe na tom našem světě. ;-) VVVVVV:-):-):-)

Vave 7.5.2007 6:48

Milá Dede,

tak se mi chce vykřiknout: "Panebože! Jen ne svět bez chyb!" A: "Nechte nám naše chyby!" Nedovedu si představit strašnější svět než ten, kdy by člověk dělal chyby dejme tomu do osmnácti a spolu s plnoletostí by obdržel patent na bezchybnost. Ó, to by byla hrůza, jeli bychom světem jako dobře namazaná kolečka, bezchybností až ke smrti, bez chuti a bez zápachu, bezpochyby by se nikdy neozvalo kvílení brzd, pozdě!, pak třesk, pomačkané plechy a možná i krev a bolest tekoucí po chodníku. Ale byla by taková cesta skutečnou cestou? Nakonec bychom se nepotkávali, nestřetali se s nikým, ani sami se sebou ne, a nic bychom na tom světě neviděli a nepoznali, minuli bychom jiné krajiny, nové lidi, svoje životy, bez chyb bychom protekli do nicoty.

Přes víkend se si přečetla, jak evoluční biolog Flegr dokazuje, že člověk jako druh ve svém evolučním vývoji zamrzl. No možná ... Jako druh možná ano, ale malý soukromý vývoj mi ponechte, prosím! A chyby jsou hnacím motorem vývoje, mimo jiné. Vycházím z toho, co píše Dede, že chyby nedělá nikdo záměrně a nedělá je rád. Možná ukazuje na míru naší lidskosti to, jak přistupujeme k chybám svých bližních, jak přistupujeme ke svým vlastním chybám. Někdy třeba potřebujeme poznat, kolikrát dokážeme sáhnout na kamna, a pak z toho možná dovodíme i to důležité proč. Schopnost chybovat je ve  skutečnosti darem, proto se nesmíme nechat dohnat k tomu, že o sobě začneme pochybovat jen proto, že je nám vnucována představa našeho okolí o dokonalosti či bezchybnosti. Požadavek dokonalosti světa někdy předkládají lidé, kteří se cítí v reaálném světě velmi zranitelní. Měli by se naučit nebát se chybovat, byli by svobodnější a šťastnější.

P.S. Vzpomínám na dávnou kolegyni; kdyby omylem nesešrotovala důležité lejstro a šéf neřval kvůli tomu jako šéf a nepadla při tom jistá slova, která se obvykle šéfovi neříkají nahlas, tak by trčela dodnes v nudném zaměstnání v pozici "kousek od nuly" a neměla toho bezva chlapa.

Rpuť 7.5.2007 6:30

Chybami se člověk učí....prej....

No, člověk možná....ale lidstvo?...kde my jsme už mohli bejt, kdyby...kdyby nám to ty druhý nekazili....;-)

Myš 7.5.2007 6:25

Krásný den

VVVVVVMilí Zvířetníci a zvířátka,přeju vám krásný a dneska už zase sluníčkový den bez karambolů a nepříjemností.

Myš 7.5.2007 6:24

Re: Žíkal žíkal ále mami vís - vís - to us tak je - najednou je moc hodin - vís?!

Pořád aby člověk ty děti hlídal a nedaj si říct a nedaj si říct ;-DVV. Měli by se trochu šetřit, pane, aby byli fit pro Zuzinku.

Jakub S. 7.5.2007 0:43

Žíkal žíkal ále mami vís - vís - to us tak je - najednou je moc hodin - vís?!

Myš 7.5.2007 0:33

Re: To sem si zas pošmákl před spaním, před zhasnutím už -

Neříkal jsi, Jakube, už před hodinou, že jdeš spát???:-P

Jinak se připojuju, moc pěkné povídání. Navíc zkušenosti z chyb jsou v podstatě nesdělitelné. Tisíckrát můžete opakovat: Nesahej na kamna, jsou horká! Stejně si prcek sáhne, aby to zkusil, jestli ten dospělák nekecá. Kéž bysme uměli lépe naslouchat moudrosti našich babiček, dědečků, maminek a dalších zkušených. Byli bychom před spoustou zbytečných chyb ochráněni. Ale vlastní zkušenost, byť i bolestná, je moc cenná.

Přeju vám těch bolestných zkušeností a chyb co nejméně a krásný den nového pracovního týdne VV.

Jakub S. 7.5.2007 0:23

To sem si zas pošmákl před spaním, před zhasnutím už -

a moje ve výzkumáku známé autorizované heslo bylo: S takovou NE, soudruzi: S JINOU - !! Písařky a kolegyně a starší kamoši informatici v ODIS VTEI VÚ se chechtaly a: a prozradíš nám, s kterou tentokrát? - Dyž já nevím, lidi -ale asi vám tentokrát budu nevěrný s němčinou (třeba)... s tou si užiju víc než s váma, a bez problémů a rizika. - Bóže, staré pověsti moravské. Ale S JINOU se trvale ujalo - su pyšný.  Málokdo zanechá v jazyku stopu!

To stručné shrnutí vývoje chyb je kouzelné a vůbec. Brou.