26.4.2024 | Svátek má Oto


BTW: Chleba s medem

21.12.2005 22:49

Vždycky jsem měla ráda med, vlastně co si pamatuju. Tekutý nebo zcukernatělý, na rohlíku nebo na chlebu. V čaji to už nebylo ono, ale proč ne. Doma jsme ho měli často, stejně jako marmelády.

A právě s medem se mi pojí taková zvláštní vzpomínka. Byla jsem malá, ani nevím, jestli jsem už chodila do školy. Přiběhla jsem odněkud zvenku, naši nebyli doma, tak jsem se posadila na schody před byt a čekala. Nepamatuji si, že bych byla v nějaké nouzi, spíš jsem čekala v pohodě, hlavu jako obvykle naplněnou všelijakými sny.

V tom se otevřely dveře protějšího bytu a vykoukla naše tehdejší sousedka. Netuším, kolik jí mohlo být, ale pro mě byla v babičkovském věku, zkrátka taková postarší příjemná teta. Přátelsky se zeptala, jestli nechci jít zatím k nim. Nechtěla jsem, tak mi aspoň nabídla něco k jídlu. Chvilku jsem váhala, ale potom jsme připustila, že takový chleba s medem by byl to pravé.

Za chvilku se dveře znovu otevřely a paní mi podávala krajíc chleba s medem. Zdvořile jsem poděkovala a snažila se skrýt své překvapení. Ten krajíc byl skutečně namazán pouze medem. Přitom já, když jsem řekla chleba s medem, tak jsem tam jasně viděla i máslo! Na rohlíku mohl být med samotný, ale na chlebu? Ukusovala jsem nezvyklou pochoutku a už tehdy jsem přemýšlela o tom, proč já jsem tam máslo viděla a sousedka ne.

Bylo to tím, že máslo pro mě byla samozřejmost. Ne, že bychom si za tehdejších poměrů mohli nějak vyskakovat, ale máslo na chleba bylo vždycky. Ta paní byla starší a máslo pro ni zřejmě zdaleka tak samozřejmé nebylo. A navíc poslouchala přesně to, co jsem řekla, ne to, co jsem si myslela.

Tak mě napadá, že to byl svým způsobem modelový příklad. Kolikrát mluvíme ve zkratkách, myslíme něco jiného, než ten druhý slyší. A považujeme mnoho cenných věcí za samozřejmost, o které není třeba mluvit.

Blíží se Vánoce, a to je čas vhodný pro takováto zamyšlení. Udělejte si malou inventuru a zkuste mluvit i o samozřejmostech. O radosti z dětí, a to navzdory tomu, že zlobí, dělají nepořádek, odmlouvají a trousí za sebou špinavé nádobí. O lásce k partnerovi, která možná už neplápolá vysokým plamenem, oslňujícím i spalujícím, ale tichounce hoří a zahřívá vaši dušičku za nevlídných dní.

Zavolejte rodičům, kamarádce, mávněte na souseda. Uvědomte si, že máte teplý byt, měkkou postel a nějakou tu dobrotu v lednici. A internet! Zkrátka vzpomeňte si na máslo, než dostanete chleba bez něj. A ohromně si to vychutnejte!